v české vládě!
Nejen ministryně spravedlnosti Válková!
Pracuje ministryně Michaela Marksová -Tominová ve službách Sudetoněmeckého landsmanšaftu?
Přečetl jsem si nedávno na stránkách soc. dem. (Blogy autora Marksová – Tominová) článek Bojí se Česká televize sudetských Němců? Jeho autorka Mgr. Michaela Marková-Tominová tam dojemně popisuje úžasnou atmosféru loňských 63. sudetoněmeckých dnů v Norimberku a napadá Českou televizi, že v nás nevyvolala podobné nadšení. Nesly se prý v duchu smíření, výzev k hlubšímu dialogu a dalším společným projektům. Dokonce tam prý nezaznělo nic o nárocích na majetek. Je paní ministryně skutečně tak naivní, nebo pracuje pro landsmanšaft za peníze? Ať si přečte jeho stále platný dvacetibodový program.
Možná bude překvapena, že v tomto oficiálním dokumentu, který SL ve své každodenní činnosti realizuje, jsou zcela nezakrytě formulovány požadavky na návrat majetku, odškodnění, právo na opětovné usídlení a dokonce je zde formulován požadavek na právo na opětovné odtržení českého a moravského pohraničí od naší republiky a jeho připojení k Německu. Uvědomuje si paní ministryně, že ona svojí účastí na srazech landsmanšaftu tyto požadavky podporuje?
Paní ministryně píše, že se obává toho, že se v Evropě začínají znovu mobilizovat temné síly nacionalizmu, které druhé světové válce předcházely. Uvědomuje si, že SL je jednou z těchto temných sil? Že více než třetina členů, kteří ho zakládali a dlouhá léta řídili, byli bývalí vysoce postavení nacisté, členové SS, gestapa apod.? Například pan Zogelmann, který byl náčelníkem Hitlerjugend v protektorátu?
Uvědomuje si, že jestli něčí ideologie vychází z nacionalizmu, pak je to právě ideologie SL?
A když už jsme u toho vyrovnání se s minulostí, které je nám neustále podsouváno a vnucováno, a o němž také píše, vyrovnali se tzv. sudetští Němci se svojí minulostí? Omluvili se někdy českému národu za to, že velmi aktivně a s nadšením pomohli Hitlerovi rozbít Československo, že se velmi aktivně celou válku podíleli na teroru proti Čechům a jejich vraždění? Prohlásili někdy, že Henlein a Frank byli váleční zločinci? Omluvili se za to, jaký osud chystali Čechům, kdyby tu válku vyhráli?
Jestli by se měl někdo vyrovnávat se svou minulostí, tak jsou to především oni. Jejich problém nespočívá v tom, že by měli výčitky za to, co všechno za války napáchali, ale v tom, že tu válku prohráli a neuskutečnily se jejich představy, jak jako panská rasa budou vládnout rasám podřadným, třeba Slovanům. A jejich současné úsilí nesměřuje k ničemu jinému, než k postupné cestě k získání ztracených pozic a realizaci podobných cílů, jako dřív. A toto podporuje ministryně české vlády?
Ona neví, že každý podvodník se na vás tváří mile a je ochoten k ledasčemu, dokud vás nedostane tam, kde vás chce mít?! Ukázalo se to například v případě nešťastné omluvy prezidenta Havla tzv. sudetským Němcům za odsun, kterou požadovali. Na toto jeho vstřícné gesto odpověděli, že to vítají, že je to krok správným směrem, ale že to nestačí a je potřeba udělat další kroky, jako například návrat majetku atd. atd. Taktika těchto postupných kroků se nezměnila od dob první republiky.
Paní ministryně by si také měla ujasnit pojmy Sudety a sudetský Němec. Sudety, ve smyslu celého českého a moravského pohraničí je historický nesmysl. Je to pojem, který prosadil Henlein a to proto, aby mohl v zahraničí vytvářet dojem, že v ČSR existuje nějaké území, nějaká země, které se říká Sudety, něco jako Bavorsko, nebo Sasko a to je třeba odtrhnout od toho umělého, neživotného státního paskvilu, kterému se říká Československo a připojit k Německu.
Nový Jičín tedy nikdy neležel v Sudetech, jak píše. Pokud jde o mezinárodní dokumenty, pojem Sudety se vyskytuje jen v Mnichovské dohodě!
Je neuvěřitelné, že tuto nacistickou rétoriku (pravděpodobně opět z neznalosti a naivity) převzali někteří čeští politici i novináři a k velké radosti landsmanšaftu ji používají. Sudety se totiž historicky na našem území nazývalo vždy pouze pohoří kolem Jeseníků na severní Moravě. Stejně podvodně a účelově vznikl také pojem sudetský Němec. Němci na našem území až do nástupu Henleina, si tak nikdy neříkali. Vždycky se sami označovali nejčastěji za české, nebo moravské Němce (např. Deutschböhmen).
Bylo by opravdu dobré, kdyby si každý politik, nejen paní Marková-Tominová nejdříve prostudoval podstatu dané věci a pak se teprve rozhodl, jestli má smysl pět na to ódy.
Jinak bychom se mohli jednoho dne velmi divit, co se z těch milých a přátelských sousedů vyklubalo. Pak už by ale také mohlo být pozdě.
Karel Pražák
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz