Dále v dialogu bez tabu

Jako každé léto zvali bývalý poslanec Evropského parlamentu Milan Horáček, nositel Karlovy ceny sudetoněmeckého landsmanšaftu, a Bernd Posselt, mluvčí sudetoněmecké etnické skupiny, na setkání pracovní skupiny "dialog bez tabu" Česko-německého diskusního fóra v komunitním centru v Liberci. Účastníci vzpomněli velkých úspěchů posledních měsíců - především návštěvy českého ministra kultury Daniela Hermana na Sudetoněmeckém dni a rozvíjeli koncepty pro pokračování procesu dialogu.

Zvláště důležitá přitom byla příprava výroční konference Česko-německého diskusního fóra na podzim v Teplé a Mariánských Lázních, tentokrát na téma "strach z neznáma". Spektrum témat je bohaté na nacionalismus 19. století, totalitní systémy během 20. století, a aktuální problém uprchlíků .

Dalším předmětem diskusí byly projekty strategického partnerství mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Kromě "kulturního jara", s mnoha společnými akcemi, je na rok 2017 plánováno několik velkých debat o rozvoji dvoustranných vztahů. Liberecká pracovní skupina vidí kontaktní body zejména ve dvou vyjádřeních ze strany předsedy České vlády Bohuslava Sobotky, který nazval sudetské Němce "přirozenými spojenci" a konstatoval, že : "úkolem naší generace je nalézt společnou řeč" (SDZ 21/2016).

Osvětlen byl významný dopad Smlouvy o německo-československém sousedství, uzavřené před 25 lety  a Česko-německé deklarace, jejíž přijetí před 20 lety si připomeneme v příštím roce. Společné orgány, jako Česko-německé diskusní fórum a Česko-německý fond budoucnosti, se osvědčily, a to zejména zapojení do nich sudetských Němců od samého začátku. Dnes jsou obě strany spokojeny mnohem více než dříve. Jak udržitelné jsou tyto změny však musí být prokázáno. Důležité otázky, jako je vyhnání a jeho důsledky, odsouzení principu kolektivní viny, vztah k památkám a hřbitovům, a morální posouzení historie, je nutné v dnešní době zbavit tabu a otevřeně o nich diskutovat.

Významnou roli v liberecké konferenci hrála situace německé menšiny v České republice se svými různými problémy, ale také jako nepostradatelný most. Zde se obě vlády musí zapojit ještě mnohem více. Práce na problémech evropských etnik a právech menšin je ústředním úkolem obou členských států EU. Účastníci přivítali opožděné odškodnění pro německé nuceně nasazené, měli radost, že k nim patří také Němci v České republice. Konkrétně bylo doporučeno, jak se vypořádat s obtížnými hraničními případy. Pracovní skupina pozitivně ocenila sjednocující činnost křesťanských církví a židovské komunity na obou stranách, které započaly již před ukončením nezákonností za komunistů, a mají stále prvořadý význam. Materialismus přináší nacionalismus a nebezpečné ideologie, proto jsou lidé s ideály velmi žádaní, a to zejména vzhledem k současné renacionalizaci. Pracovní skupina schválila řadu návrhů pro rok evropského kulturního dědictví v roce 2018, v jehož programu chtějí obě země a sudetští Němci přinést poučné svědectví. Při jedné konferenci v pracovní skupině "dialog bez tabu", by mělo jít o konkrétní přínos církví a náboženských společností, událost bude orientována na křesťanskou osobnost Přemysla Pittera. Jako jednoznačný úspěch ve vzájemných vztazích ocenila pracovní skupina  česko-bavorskou výstavu o císaři Karlu IV., která byla podnícena členy komise před několika lety.

Naléhavě je třeba získat deset komunitních center v bývalých sudetoněmeckých obydlených oblastech. Nyní se k nim, díky příkladné práci Petry Laurinové, připojila "Galerie porozumění" v Rýnovicích u Jablonce. Pro všechny tyto instituce je důležité vyrovnat se s generační výměnou. Důležitým pilířem je spolupráce mezi českými městy, v nichž se tato střediska nacházejí, jejich německými partnerskými městy a sudetoněmeckými organizacemi. V této oblasti jsou patronátní město Augsburg, s Libercem, odtud vyhnanými sudetskými Němci a jejich potomky, průkopníky.

Pro mladou českou generaci byl charakteristický zájem o obnovu památek z doby před odsunem, i když to nebylo v souvislosti s diskusí. To dokumentovala gymnasia v Jablonci a Neugablonz (čtvrť založená vyhnanci z Jablonce v Kaufberenu v Bavorském Švábsku) v "Galerii porozumění". Pojednáno bylo o Rüdigerově fontáně v Jablonci nad Nisou. Původní fontána byl stržena po druhé světové válce a nyní je Rüdigerova fontána ve čtvrti Kaufberenu - Neugablonz. Nyní se musela, s ohledem na české Jablonečáky, udělat kopie a dát ji zpět do starého umístění.

Při příjemném večeru v Radničním sklepě se členové pracovní skupiny překvapivě setkali se zájezdem cestovní společnosti Südmährern z Dolního Rakouska z Laa an der Thaya. Byli v něm vedoucí tamního Südmährer muzea, Brigitta Appel a spolkový předseda SLÖ (sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku) Gerhard Zeihsel a jeho manželka Reinhilda.

Sudetendeutsche Zeitung, 5.8.2016, str. 1, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf