Čtvrtstoleté ohlédnutí

I.

25. Brněnské sympozium "Dialog uprostřed Evropy"

Studijní text 

Letošní sympozium Ackermann-Gemeinde a Společnosti Bernarda Bolzana (Bernard-Bolzano-Gesellschaft) bylo výročím: 25. uspořádání. První bylo v Jihlavě - desáté v Brně. Toto přilákalo asi kolem 300 hostů z Německa, České republiky, Rakouska, Polska a Slovenska do hlavního města Moravy, rekordní počet účastníků.

V polovině března se konalo 25. brněnské sympozium "Dialog v srdci Evropy", každoroční událost pro Ackermannovo sdružení a Společenství Bernarda Bolzana. Letošní hlavní téma bylo: "Kolik rozmanitosti může tolerovat naše společnost? Přístup k uprchlíkům v historické a evropská perspektivě", bylo diskutováno ve třech blocích: Zpočátku to byla "Reakce na imigraci jako zrcadlo naší společnosti". Potom následovala "Změna perspektivy: útěk, přijetí a integrace jako zkušenost". Konečně hledali odpovědi na výzvy: "Kdo může vyřešit současnou  akutní uprchlickou krizi? Aktivity z lokální úrovně a naděje pro Evropu?"

Moderoval pražský novinář Luboš Palata. Nejprve informovali islámský bohoslovce Hamideh Mohagheghi z Paderbornu, český ministr kultury Daniel Herman, rakouský teolog Paul Zulehner a polský novinář Adam Krzeminski o svých přístupech. Pokud jde o důvody zabývání se miliony uprchlíků Mohagheghi shledává, že Evropa k nim není lhostejná a emociálně reaguje. Z tohoto důvodu obhajuje racionální řešení problému. Křesťansko-islámská Evropa má mnoho podobností, na nichž může být vybudována. Rozdíly musí být předestřeny v dialogu, diskusích a setkáních - a to i s kritickým posouzením svých vlastních tradic. Vyzval k akcím proti iracionálním obavám a odsoudil teror "IS" "Monokulturní společnost už nebude existovat" byl jeho závěr V tomto směru již existuje mnoho příznaků a kroků.

Podle Hermana je potřeba rozvíjet vize a realizovat je. Mluvil o kultivaci politiky v Evropě. Ale aby bylo jasno, vlastní hodnoty jsou důležité. Vzpomněl na papeže Jana Pavla II. Na iniciativy mezináboženských setkání a stavění mostů mezi náboženstvími "na základě společných hodnot". Mluvil také o staletích mírového soužití mezi Čechy a německými Čechy se vzájemným obohacováním, kteří byli v 19. a 20. století "brutálně rozděleni".

Zulehner mluvil o třech náladách obyvatelstva: hněvu a nenávisti jako výsledeku, důvěře a mezi tím racionálními obavami. V současné době je příliš mnoho emocí ve hře: "Uspějí evropští politici v tom, aby populace nesklouzla do zajetí strachu? Jak se můžeme vyhnout kultuře strachu?" Jeho odpověď je: budovat důvěru a vynakládat úsilí v politice, ve farnostech, ve školství a tak důvěru přenášet a vytvářet. Od náboženských válek dodnes, navzdory některým islámským menšinám, máme jednobarevnou Evropu "Ale my jsme filozoficky pestrou Evropou." Hovořil také o současném slabém křesťanství v Evropě a o evropském výkladu islámu. Pro současnou diskusi, doporučil solidaritu a důvěru v Boha v kombinaci s přáním, "aby Evropa postupovala na cestě pružné solidarity". Po skončení války v Sýrii se očekává tlak migrace z Afriky, kde lze mluvil spíše o vlně chudoby než uprchlické vlně.

Je třeba zajistit prostředky nejen v naší zemi a východní Evropě, ale i ve Spojených státech, Francii a Německu, aby u nás nebyla konzervativní kontrarevoluce nebo studená občanská válka, upozornil Adam Krzemińsky. "Hodnoty naší střední a východní Evropy jsou zase zpochybněny", výsledkem je rozdělení společnosti. Je důležité mít extrémní sílu v šachu 21. století. Krzeminski předvídá pokles národních aspektů - na pozadí dalších migračních proudů. "Střední Evropa nemá dobrý výhled v této krizi. Vybudovat důvěru v Evropu, v tomto nečasu, je obtížné. A odkázal na lidi, kteří žili v 20. nebo 19. století. Jeho rada zní, křesťané, islamisté a nevěřicí buďte v souladu.

Markus Bauer, Sudettendeutsche Zeitung, 8.4. 2016 str.3

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf