Said Gafurov, Jurij Kondratěv
Politolog Alexandr Nagornyj besedoval v redakci Pravdy.
Jak USA za pomoci informačních technologií řídí svět? Bude Čína budovat hospodářství orientované na dolary, nebo se zaměří na vytváření finančních center alternativních Washingtonskému konsensu? Proč jsou davoské teze Si Ťin-pchinga o globalizaci geniálním krokem diplomacie Pekingu? Jaké otázky se posuzovaly při dvou zasedáních v Pekingu? Bude Si Ťin-pching zvolen po třetí? Jak pokračuje bitva frakcí před XIX. sjezdem komunistické strany Číny? Měl Putin pravdu ve svém pohledu na problémy nerozšiřování jaderných zbraní? O čem přemýšlejí v Pchjogjangu a jak lidově demokratická Korea dokázala srazit USA na kolena? Jakou roli má Li Kche-čchiang v boji koalic v čínské politice?
Si Ťin-pchging se bude i po třetí ucházet o funkci prezidenta. Ještě před sjezdem KS Číny proběhnou dvě zasedání. Důležitá bude konference hlav států ohledně Hedvábné stezky dne 15. května, na kterou přijede Vladimir Putin a na níž se setká se Si Ťin-pchingem. Přijedou tam prakticky všichni vedoucí středoasijských států a států jihovýchodní Asie. Trump je pozván, pravděpodobně nepřijede, ale Japonci asi přijedou. Severokorejci možná nebudou vpuštěni, ponížili americký imperialismus, z něhož i přes jeho moc udělali malinkého Davida. Putin měl pravdu, když v předvolebním článku uvedl: Máš-li atomovou bombu, nikdo na tebe nesáhne.
Bude ještě veselo. Pravděpodobně se bude tendence vlastnit jaderné zbraně šířit, přijdou i další země, které je budou mít. Jestli je s tím možno něco udělat, záleží na ideologii toho kterého experta specialisty. V případě, že půjde o islámského experta typu „mahdí“, bude střet nevyhnutelný a svět se stane hořícím peklem.
Myslím, že ostražitost, nebo dokonce velká ostražitost Putina ohledně USA vyplývá z pochopení, že jsme ve věci nezávislého rozhodování ve velmi těžkém postavení. Jediná země, která se může absolutně nezávisle rozhodovat, je Čína. Je lidnatá, má nezávislou strukturu zahraniční i domácí politiky, má peníze. Čína je jediná, která si skutečně zachovala nezávislost na americké chobotnici.
Také se snažíme se odpoutat. Odpoutáváme se, třeba v Sýrii jsme se trhli a dokázali změnit situaci. Dříve jsme se škubli jen nesměle v Gruzii, ale bylo potřeba dovést akci do konce. Proti Rusku ve skutečnosti není možná žádná rozsáhlá válka. Má jaderné zbraně,a i kdyby bylo paralyzováno 95 % ruského potenciálu, 5 % tak jako tak vyletí a zasáhne protivníka. Bude to pro něj zlé.
A co jestli na něco přijdou?
To by museli zaútočit jako první, ale i tak utrpí velkou škodu. Vidíte, že se nedokáží vypořádat ani s KLDR. Řeklo by se, že tato země má jen 25 milionů obyvatel a jsou izolováni ze všech stran. Přesto žijí a vyrobili si atomovou bombu. Vypustili na raketě družici, není známo kolik toho uletěla, ale letěla. Nyní odpálili 4 paralelní střely, které ve vzdálenosti 1000 km zasáhly cíl. Označili to za dárek strýčkovi Samovi. Strýček Sam nemůže do korejských systémů proniknout, nejsou totiž sestrojeny z dovezených prvků, ale ze svých vlastních.
U Kim Čong-una je možné se seznamovat s tím, jak malými silami ničit velké systémy.
Si Ťin-pchging řekl v Davosu, že nedovolí Američanům zglobalizovat světovou ekonomiku, ve skutečnosti Spojeným státům vyhrožoval. Má pravdu?
Zcela geniální postup čínské diplomacie, když uviděla rozvrat kolem voleb a to, co se dělo po Trumpově volbě. Je ohromující, jak rychle pracuje čínské analytické úřednictvo. Naráz uviděli možnost stáhnout na sebe celé ideologema globalizace, která se rychle rozvíjela za Obamy a jeho satrapů a využít jej tak, aby rozšířili svůj politický vliv na země Západní Evropy a aby se jim ukázalo, že Čína je pánem v tomto prostoru. Nezavršilo se to, ale diplomaticky to bylo uděláno skvěle.
Probíhá u nich velký boj. Čínský premiér Li Kche-čchiang odráží samozřejmě zájmy mnohých výrobních a průmyslových, ale především finančních skupin na území Číny. Jejich šéfové vstupují do kontaktu především se zahraničními bankami, zejména americkými a anglickými. Tato spolupráce vytváří dostatečně pevné vazby, kromě jiného ve vývozních a dovozních operacích. Samozřejmě, že kdokoliv zde má co činit, se snaží, aby mu nějaké dolary přešly na jeho účet v americké bance. K tomu se v Číně utvořila silná lobby. Dokonce jakási koalice různých skupin, které mají zájem na pokračování práce se státy, s mezinárodním hospodářským pořádkem a se světovými financemi. Říkají: nespěcháme, stejně se rozvíjíme, v HDP jsme překonali Ameriku, za 30 let budeme na dvojnásobku a Amerika se spolu s dolarem včlení do jüanu.
To je cesta evoluční. Ale jsou i další koalice, neméně vlivné a možná mnohem silnější. Odrážejí zájmy čínské společnosti. Jsou to silové struktury, které tvrdí: Děláte hlouposti, revoluci vám nikdo neumožní.
Dokud není vojenská rovnováha v náš prospěch, dokud je měkká síla v rukou Američanů, nemůžeme nic dělat. Pokud je budeme pomalu dohánět a vytlačovat, jednoduše na nás zaútočí a my se s tím nevyrovnáme. Samozřejmě jsou USA vědecky i technologicky na prvním místě i vzhledem k Rusku, které pokračuje v destrukci své Akademie věd.
Převzato z Pravda.ru
18. března 2017
outsidermedia.cz