Co Posselt v nedávném rozhovoru prozradil?

Takže naše rozhodnutí (jde o novelizaci stanov "sudetoněmeckého landsmanšaftu" - poznámka red.) veřejně považované za nezbytný předpoklad pro zlepšení vztahů s Prahou, bylo během několika minut poté, co bylo v Mnichově učiněno, oznámeno českému ministru zahraničí.

Pokud je toto tvrzení B. Posselta pravdivé, pak i premiér B. Sobotka musel o něm vědět a být následně také informován, že novelizace stanov nebyla příslušným soudem registrovaná. Potom však neměl v odpovědi na interpelaci poslankyně Semelové se tvářit, že novelizace stanov je hotovou záležitostí. A pokud to přesto udělal? Co mohl sledovat? Šlo o nějaké hrátky s českou veřejností?

Následovala otázka Sudetenpost na pana Posselta : Předložil jste panu premiérovi některé požadavky „sudetských“ Němců?

Posselt: Mluvili jsme o tom s různými českými partnery nejen my, „sudetoněmečtí“ zástupci, ale i premiér Horst Seehofer, v koordinaci s námi, při všech svých oficiálních rozhovorech. Způsob, jakým jsme je začlenili do bilaterálních vztahů, byl jedinečný a může být Vídni a Berlínu příkladem.

Premiér se setkal v každé fázi své návštěvy se „sudetskými“ Němci a měl jsem vícekrát příležitost k otevřené výměně názorů s ním, ale i s ostatními vysoce postavenými členy delegace, uvedl B. Posselt.

II.

V odpovědi na interpelaci poslankyně M. Semelové z konce září 2015 se premiér B. Sobotka vyjádřil, že Sudetoněmecké krajanské sdružení na svém spolkovém zasedání v únoru schválilo změnu stanov, ze kterých byly vypuštěny následující výroky: Sudetoněmecké krajanské sdružení prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání, a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení a hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj.

Byly vypuštěny články, které mohly být vnímány jako velmi konfliktní jak ve vztahu k našim vzájemným dějinám, tak ve vztahu k česko-německé deklaraci z roku 1997. Já tu nedávnou změnu stanov sudetoněmeckého krajanského sdružení pokládám za krok pozitivním směrem především ve smyslu posílení vzájemné důvěry na mezilidské úrovni. Toto je podle mého krok, který přispěl ke snaze o lepší porozumění.

Takže dojednaná novelizace stanov sudetoněmeckého landsmanšaftu, výše uvedená, měla být krokem, po kterém následoval krok české vlády. Došlo k přímým jednáním vládní delegace ČR s představiteli SL, zvláště s Posseltem. Co bylo v Mnichově dojednáno, je, jak se vyjádřil předseda landsmanšaftu, diplomatickým tajemstvím. Víme však, že SL kladl Sobotkovi své požadavky.

Je třeba zdůraznit, že novelizace stanov nebyla dosud registrována a stanovy platí, pokud jsou naše informace správné, v původním znění. Z hlediska právního to je celkem jedno. Sudeti se nemohou vzdát práv, které nikdy neměli, nemají a nebudou mít.

Jsme to my, ČR, která má finanční nároky vůči SRN. Tato nám dosud nezaplatila reparace ve výši cca 360 miliard předválečných korun. Pokud byste snad čekali, že premiér se při svém jednání o reparacích zmíní, tak zřejmě jste se mýlili. Bohužel!

III.

O přímých jednáni s čs. vládou sudeti snili delší dobu. Třásli se na něj jako malé děti.

Když nezasáhla vyšší moc, tak tlak na ČR musela vyvíjet kancléřka Merkelová a samozřejmě i H. Seehofer. Nevěříte?

V projevu B. Posselt na 63. sjezdu odsunutých Němců z Československa, který se konal v květnu 2012, řekl, že spolková kancléřka před několika týdny při pouze čtyřhodinové návštěvě Prahy, kde se muselo především jednat o otázkách euro a měny, přesto vyslovila naše přání o přímých rozhovorech. Pofalla, ministr kancléřského úřadu, to v jednom dopisu, za který při této příležitosti děkuji, výrazně uvedl. Spolková kancléřka nám sdělila, že vidí nadějně, že v příštích letech budou uskutečněny kroky směrem k dialogu. Za to děkuji spolkové kancléře, že v tomto poskytla podporu bavorskému patronovi.

Jen z uvedeného vyplývá, že kancléřka A. Merkelová se osobně angažovala při své návštěvě Prahy v r. 2012 na navázání přímých rozhovorů sudetských Němců a českých státních orgánů. Dále vyplývá, že v tomto směru působil i Horst Seehofer.

Neříká se tomu v diplomatické mluvě vměšování do vnitřních záležitostí cizího státu?

 IV.

Když landsmanšaft čekal na jednání s čs. vládou, Posselt si odskočil do Vídně, údajně na pozvání Spolkové rady rakouského landsmanšaftu, a zde se světu svěřil, jak si novelizaci stanov představuje v praxi, v nárocích landsmanšaftu. Prosím, čtěte pozorně!

Posselt ujišťoval ve Vídni - Žádné právní pozice nejsou opouštěny!

Na pozvání Spolkové rady Sudetoněmeckého landsmanšaftu Rakouska (SLÖ) se mluvčí sudetoněmecké národnostní skupiny, Bernd Posselt, zúčastnil jejího zasedání 12. listopadu v "Domě vlasti" ve Vídni.

Bernd Posselt uvedl, že velký problém byl vytvořen novelou § 3.1), ve kterém schází dosavadní text o získání vlasti zpět a restituci majetku. Posselt zdůraznil, že prohlášení o zásadách právní pozice sudetských Němců nebude opuštěno. Prosazování požadavků nelze provést silou, ale pouze přesvědčováním. Pokrok v restitucích bude. Posselt věří, že uplatnění požadavků bude dosaženo změnou vědomí Čechů, že vyhnání byla a je nespravedlnost. V případě, že si to většina Čechů uvědomí, může se změnit hodně.

... Vysvětlil také, že zásadní je prosadit neplatnost Benešových dekretů. Prostřednictvím přímých rozhovorů zástupců lidu je hledáno řešení, které bude vymáháno na mocenských orgánech České republiky

Předpokladem pro usmíření by mělo být, že Češi přiznají a budou litovat nespravedlnost. Posselt řekl, že on a jeho tým pracují na tom, aby Češi o této době mluvili. Cesta k pravdě a k nalezení kroku k usmíření je nastavena. Zeihsel poděkoval Berndu Posseltovi za účast a diskusi. Sudetenpost, 10.12.2015, str. 12

Tak jak vše nyní máme chápat? Jako matení veřejnosti, nebo jako nordickou lest, nebo jako co?

Připravil dr. O. Tuleškov

Výňatky z článků podle volného a kráceného překladu Ing. P. Rejfa, CSc.