Co naše Česká republika naléhavě potřebuje?

 

Kdosi kdysi nám z ústavy ukradl termín „český národ“. Ti, kteří chtějí, abychom na něj zapomněli, aby mohlo dojít co nejrychleji k bezkonfliktnímu odnárodnění Čechů a poté i ke změně jejich národnosti, lidově řečeno k překabátění, samozřejmě mají zájem na udržení současného stavu. Budou se bránit jakémukoliv zakotvení tohoto pojmu  do Ústavy ČR. Vadilo by jim to, překáželo v jejich destruktivní činnosti.

 

Náš národ, který kdysi vstal z mrtvých, musí však být ústavně chráněn. Domníváme se, že do textu Ústavy ČR by mohly být včleněna slova : „Česká republika je domovem českého národa a národnostních menšin, které v ní žijí.“ Tato formulace, či podobná, již dříve odezněla

 

Neméně naléhavě však potřebujeme, aby i naše republika byla chráněna. Prvorepublikový zákon na ochranu republiky by nám mohl sloužit jako předloha. Zabezpečoval i ústavní činitele, především prezidenta republiky. Současný stav, kdy prezident může být veřejně hrubě urážen, napadán, kdy může být na něj útočeno vajíčky, rajčaty, kdy poletí vzduchem první kámen či něco ještě mnohem horšího, je stavem neudržitelným. Samozřejmě těm, kteří hodlají dále útočit na republiku a její hlavu, jímž je prezident, současná situace plně vyhovuje.

 

Nám však nikoliv. Prezident je hlavou, představitelem republiky. Zaslouží si úctu a nikoliv zachování podmínek, kdy může být objektem útoků nejen verbálních, ale i dalších, aniž by  útočníci mohli být sankcionováni. Standarta prezidenta republiky je jedním ze symbolů republiky. Měla by být chráněna včetně dalších i ona. Pokud republiku, její ústavní činitele, symboly našeho státu necháme dále bez ochrany, budeme i my všichni, občané republiky, ohroženi. Vše je jen otázkou času. Nečekejme, až k tomu dojde! Jednejme již dnes! Zítra může být již pozdě. Český národ, jeho státnost procházejí dějinami jako dílo, které se zrodilo a bylo uchováváno krví a životy našich mučedníků z řad předcházejících generací našich předků. Naši povinnosti je zajistit  existenci, pokračování a rozvoj českého národa, jeho státnosti v současnosti i dalších dobách.

Dr. O. Tuleškov