Co má co dělat NATO v Pobaltí, na Ukrajině, v Gruzii a Moldavsku?

 

Ještě Gorbačov uzavřel s představiteli Západu dohodu, bohužel jenom ústní, že NATO se nebude šířit dále na východ. A to ale bez ohledu na smluvní ujednání  přesto expandovalo. Nebylo to najednou, během desítek let, takže nyní se usazuje na hranicích ruských, zvláště v Pobaltí.

 

Hranice Ruska se v posledních letech neměnily. NATO však k ruským hranicím dokráčelo. A nyní prohlašuje, že je ohroženo Ruskem, že Rusové zvyšují na západní hranici počty svých vojsk i techniky.

 

Jediným ohroženým za současného stavu se stává Rusko. Západ podporuje téměř všechny státy s ním sousedící bez ohledu na  to, zda jejich režim je demokratický či nedemokratický nebo dokonce vykazující známky fašizace. Nejdůležitější ze všeho je, aby tento režim byl vysloveně antriruský. Západ honoruje rusofobii a blíží se svou celkovou politikou k hraně nejen studené války, ale dokonce i té horké.

 

Riziko válečného střetu, kterému vždy předchází masová nenávistná, a především nepravdivá verbální kampaň, se zvyšuje. Kdo však ze skutečných státníků si může přát takovou válku, která by si vyžádala sta miliony mrtvých, ne-li více, a jež by učinila části naší planety neobyvatelnou. To vše v tom lepším případě. Tou nejhorší alternativou je zánik života na naší planetě Zemi.

 

Právě tato skutečnost nás vede k rozhodnému odporu k již probíhající mediální válečné kampani a k naprostému odmítnutí její přeměny ve válku.

 

Mír a rozvoj lidstva spolu nerozlučně souvisí. Bez nich je mluvení o lidských právech a svobodách planým rétorickým cvičením, jež se stává ve skutečnosti pouhým hávem válečných příprav, ukázáním prstem na zloducha, který musí být odstraněn. A vše bude jako švihnutím kouzelného proutku hned lepší, slibují profesionální válečníci. Z dějin však víme, že tomu tak zpravidla nebylo. Právě naopak! Desítky miliony mrtvých, obrovské hmotné škody, hlad a bída byly následkem válečných dobrodružství. A trvalo vždy až několik let, než lidstvo zahojilo válečné rány.

 

Jsme dějinami poučeni. Proto říkáme válce, i té mediální, ne a míru ano!

J. Skalský