Co je ruské, do toho je možné si kopnout, co je německé, je privilegované

Ukrajinské úřady zakázaly šířit vysílání ruské televize Dožď, která se ve své vlasti, dle údajů Novinek, těší pověsti nezávislého média, kritického k současnému režimu. Uvedl to deník Ukrajinska pravda. Dožď byl až dosud na Ukrajině dostupný v placených kabelových sítích jako poslední z ruských televizí.

Důvod tohoto zákazu je podivuhodný. Televize prý neuznává územní celistvost Ukrajiny a v pořadu uvádí ruské reklamy.

Ale v baltských státech jsou ještě dále. Z Rusů tam žijících třeba již od narození udělali občany druhého řádu, kteří se „těší“ jen části občanských práv. Někde dokonce etničtí Rusové si museli přizpůsobovat svá jména tamním obvyklým jménům. Tato zcela zjevná diskriminace je známá po celé Evropě. Kdysi jsme psali K. Schwarzenbergovi, tehdy ministru zahraničních věcí, o situaci ruských menšin v pobaltských státech, a dostali jsme zcela jasnou odpověď. Postavení etnických Rusů v Pobaltí se studuje. Byla by to povzbuzující zpráva, pokud to studium by netrvalo přes dvacet let. Pak že v Evropské unii neexistuje diskriminace. EU se vydává za společenství hodnot. Jak vidíme, minimálně v těchto případech je to zcela falešné tvrzení. Do Ruska EU pěkně kope.

Etnických Němců je u nás asi 19 tisíc. Mají vše, co menšinám patří. Jejich příjmy jsou však mnohazdrojové. Mají nejen české peníze, ale dostávají finanční prostředky i od německého velvyslanectví v Praze, od spolkového ministerstva vnitra a zahraničí a od speciálních subjektů, které se zabývají podporou němectví v Evropě. Zatímco české vlastenecké organizace finančně jen tak tak přežívají, etničtí Němci u nás jsou na tom zcela jinak. Zaorálkovské ministerstvo zahraničí nám svého času potvrdilo, že Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zasedalo v prostorách ministerstva, ale nikoliv bezplatně. Faktura MZV zněla na částku asi 100 tisíc korun. Informace z jiného zdroje, jíž jsme dostali, neověřenou, dokonce říkala, že „naši“ Němci schůzovali v hodovní síni ministerstva. Jen tak pro obrázek, jaká je situace. Připomeňme si, že  většina českých vlasteneckých subjektů mnohdy ani nemá sto tisícový rozpočet na celý rok. Takovou důležitou organizaci, jakou je Český svaz bojovníků za svobodu, dokonce hodlají zbavit, kvůli nějakým jeho vnitřním problémům, dotace. O tom hovořil nedávno i ministr obrany. Uvidíme, jak to dopadne.

Kdyby bylo jen uvedené. Asi bychom si těžko ztěžovali,. Již jsme si na takovou situaci zvykli.  Mnohem horší je to, že  tzv. sudetští Němci   již dříve, jako i dnes, začínají usilovat o další naše peníze. Např. již dříve požadovali na nás, abychom je odškodnili za nucenou práci, na níž byli nasazeni po druhé světové válce v Československu. Peníze měly jít z tzv. Česko-německého fondu budoucnosti. Neuspěli. Ale to jim nevadí. Při příležitosti oznámení, že německá vláda je odškodní sama, a i další Němce, reagovali, že je povinností vlád v Praze, Varšavě, které utrpení v minulosti způsobily, škody nahradit. Nebude se opakovat opět atak na fond budoucnosti? Premiér Sobotka tam před několika měsíci nechal poslat asi 270 milionů korun. Dávejme si pozor!

G. Zeihesel, předseda rakouského sudeněmeckého landsmanšaftu na nedávném Dni vlasti, sdělil svým soukmenovcům, že v ČR probíhají přímá jednání s ČR o odškodnění tzv. Novorakušanů. To je jen jiné jména pro uprchlé a přesídlené sudety, kteří dostali rakouské státní občanství až po 27. dubnu 1945. Ve Vídni v Domě vlasti již dříve mluvil B. Posselt  a sliboval, že odškodnění a restituce budou.

V souladu s těmito údaji jen nevíme, jak premiér Sobotka může s vážnou tváří nám tvrdit, že landsmanšaft se vzdal práva na odškodnění a na vlast. Ani formálně právní změny stanov SL nebyly příslušným mnichovským soudem registrovány, takže platí stanovy ve starém znění. Prosím, připomeňme si jejich znění:

§3 stanov Sudetoněmeckého landsmanšaftu takto:

"a) zachovat přes tři miliony sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce vyhnáni ze své vlasti v Čechách, na Moravě a v sudetském Slezsku, a rozptýleni po celém světě, a jejich potomky, jako politické, kulturní a sociální společenství, a hájit jejich záležitosti ve vlasti jakož i na územích, kde nyní žijí;'

b) spolupůsobit za spravedlivé národní a státní uspořádání, ve kterém budou celosvětově zažehnána vyhánění, vraždy národa nebo ,etnické čistky' a diskriminace, a kde bude zaručeno zejména právo na vlast, práva národních skupin a právo na sebeurčení pro všechny národy resp. národní skupiny;

c) prosazovat právní nárok na vlast, její znovuzískání a s tím spojené právo národní skupiny na sebeurčení;

d) hájit právo na navrácení resp. plnohodnotnou náhradu nebo odškodnění za zkonfiskovaný majetek sudetských Němců;

e) pečovat o krajany hospodářsky a sociálně;

f) pečovat o kulturní a myšlenkové dědictví vlasti jako součást německé a evropské kultury, toto podporovat a dále rozvíjet;

g) přispívat k porozumění mezi národy v Evropě na základě pravdy a práva, zejména k nastolení partnerských vztahů mezi Němci a Čechy".

Myslíme si, že podrobný komentář k uvedenému  je naprosto zbytečný.

Ještě jedno stručnou, ale přesto důležitou, poznámku. Podle našeho názoru sudeti a jejich bavorští či jiní němečtí podporovatelé zacházejí přespříliš daleko. Na mušce fakticky mají nejen Postupimskou dohodu a Pařížskou relační smlouvu, ale i další poválečné spojenecké dohody. Zatímco tzv. sudetoněmecký landsmanšaft nemá žádné právo na  odškodnění od nás, přesto se k našim penězům dere hlava nehlava. Zatímco naše nároky na německé reparace máme mezinárodně potvrzené, naši ústavní činitelé se o tom bojí jen hlesnout. Takže na stole jsou jen právně nulitní požadavky landsmanů, ne oprávněné naše. Ale to je vlastně z německé strany pokud o revizi platných mezinárodních dohod, pokud v horším případě nejde dokonce o revanš. A tady veškeré požadavky SL by měly narazit na tvrdou zeď a ne z landsmanů ještě dělat „naše spojence“. Ns štěstí ani naši neokolaboranti ve spojení s landsmany nemohou multilaterální spojenecké dohody změnit, přestože se o to snaží, jak jsme přesvědčeni, již po nějakou dobu.

J. Skalský