Prof. Jan Keller
…Za jeden z jeho projevů lze považovat šíření výroků, které jsou nepravdivé, nekorektní a politicky nerozumné. Cenný analytický materiál ke zkoumání tohoto kazu naší politiky dodává průběžně například předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Je autorem tvrzení, že jeho prioritou je spolupráce a koheze, nikoli levicová závist či pravicové sobectví.
Tento výrok je nepravdivý. Základem levicového myšlení není závist, nýbrž solidarita neprivilegovaných a touha po spravedlnosti. Jak známo, tento motiv je obsažen již v křesťanství. Nemohu se zbavit dojmu, že předseda lidovců četl jen velmi ledabyle svatého Augustina: „… Když není spravedlnost, co jsou státy nežli velké bandy lupičů?“
Bělobrádkův výrok je zároveň nekorektní. Pravicové myšlení nelze redukovat na sobectví. Historicky vyrůstá z obhajoby individuálních práv a svobod proti utlačivé moci.
Za problém pravice lze považovat, že nečiní rozdílu mezi mocí monarchů, v odporu vůči nimž se konstituoval liberalismus, a mocí v podobě demokratického státu a jeho pojistky – státu sociálního.
Je pravda, že pravicové myšlení se v našich poměrech často mění ve svou karikaturu, když je používáno spíše jako obhajoba pro tunelování a poškozování veřejného zájmu. To však není vina pravicové ideologie, nýbrž těch, kdo se ji zaštiťují.
Výrok Bělobrádkův je konečně také projevem politického nerozumu. Předseda lidovců líčí sám sebe a celou svoji stranu jako lidi, kteří se v zájmu svých ušlechtilých hodnot střídavě spojují s levicovými závistivci a pravicovými sobci.
Je pravda, že lidovci hrají v těchto podivných koalicích s těmi, kdo společnost zprava i zleva pouze rozeštvávají, obvykle jen druhé housle. Jak však chce z této strategie vytěžit cokoli jiného než jen momentální prospěch těch, za jejichž majetkové zájmy pilně lobují, to je velké tajemství Pavla Bělobrádka, politika, který je prost všeho pokrytectví.
Právo, 3.5.2014
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz