Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění!

 

Na Novinkách jsme se mohli seznámit se zprávou o krvavém dopuštění v Paříži. „Přinejmenším 153 obětí si vyžádaly teroristické útoky v Paříži v noci na sobotu, uvedla americká stanice CNN. Při sérii šesti násilných incidentů, při kterých teroristé stříleli do davu či páchali sebevražedné atentáty, utrpělo také 215 lidí zranění, z toho 83 je v kritickém stavu. Podle vyšetřovatelů bylo zabito celkem osm teroristů, což jsou podle všeho všichni. Ačkoli bilance obětí není konečná, už nyní je jasné, že jde o jeden z nejhorších teroristických útoků v Evropě.“

 

Pokud jsme pesimisty, řekneme, že to není první ani poslední útok, že další teroristické akce budou následovat, a to nejen ve Francii, ale i v dalších státech Evropy. Výsledkem budou další stovky, ne-li tisíce mrtvých.

 

Budeme-li optimisty, řekneme, že na podruhé si bezpečnostní služby dají více pozor a budou-li oběti, pak již ne v takovém počtu, spíše půjde jen o jednotlivce.

 

Ať již je to tak, či onak, v každém případě se budeme zamýšlet nad tím, kde hledat příčinu. Domnívám se, že není možné obviňovat bezpečnostní služby ze zanedbávání svých základních povinností. Vím, že řada bezpečnostních specialistů v Evropě jedním hlasem varovala, před přijímáním migrantů bez zjišťování jejich skutečné totožnosti. A jedním hlasem dodávala, že současný proces, který snad na všechny bezpečnostní požadavky rezignoval, může vyústit  v nepokoje, lokální konflikty a samozřejmě i v teroristické akce. Správně věděli, že delší dobu těžko budeme moci rozlišit mezi chudáky, kteří utekli ze svých domovů, aby si zachránili život,  a těmi, kteří do Evropy přišli z jiných důvodů. Ano, mezi migranty jsou i islamisté. Ti budou čekat na svou chvilku. A pak Evropané zaplatí svou pohostinnost svými životy, zdravím. A to je riziko neúnosné. Musíme se mu vyhnout!

 

Proč politici nedali na jejich slova? Proč někteří z nich ještě otevřeli náruč a zvali je do jejich domovských států? Takovým odstrašujícím příkladem takto postupujícího politika je A. Merkelová, jež dokonce svá stanoviska se pokoušela vnucovat politikům z jiných států. I německé bezpečnostní služby varovali politiky před možnými bezpečnostními riziky. Ti však nedbali. V hrubém rozporu se zájmy svých vlastních národů v lehkovážném počínání pokračovali. Když V. Orbán, maďarský ministerský předseda, všechna rizika, hrozící maďarskému lidu, uvážil a začal budou ploty na hranicích, aby uchránil svůj lid, byl označen div ne za fašistu. Ale Orbán vlastně dodržoval předpisy EU, pokud jde o pronikání občanů cizích států do schnegenského prostoru.

 

Ne Orbán, ale Merkelová se svou „promigrantskou politikou“ by měla být na celoevropském ošklivci. Vzpoura, která proti ní propuká v řadách vlastní strany, je opožděná a bohužel zatím omezená. Němečtí sociální demokraté ve své většině, samozřejmě mám na mysli vedoucí funkcionáře, za ní dosud víceméně stáli. Co udělají dnes?  Socialista F. Hollande, francouzský prezident, Merkelovou podporoval. A dopracoval se k výsledku desítek mrtvých Francouzů. Naši „socialisté“ dokonce vytvářejí společnou česko-německou komisi, která by se měla zabývat otázkami migrace, včetně kvót na rozdělení migrantů, které si Německo o své vlastní vůli nabralo a nyní by se s námi rádo o ně i podělilo. Za českou stranu má stát v čele V. Špidla.  Jeho si vyžádala německá strana. Co v současné situaci komise bude řešit, je otázkou. Angažovanost našich sociálních demokratů ve vztahu k migrantům snad nevyroste do merkelovských rozměrů. Pokud ano, pak ke škodě našeho lidu, i ke škodě samotné ČSSD.

 

Naši sociální demokraté neustále a ve všem lavírují. Často zaujmou realistická a správná stanoviska v té či oné záležitosti. Když však se dostanou pod silnější tlak, ustupují a snaží se vyklizování pozic zastírat rétorikou. Bohužel musíme konstatovat, že řada současných funkcionářů ČSSD není již ani sociální, ani demokratická a dokonce ani trochu vlastenecká. Německá skupina v ČSSD je silná a ovlivňuje politiku strany. 

 

Že u nás je jiná situace než v řadě západoevropských státech, není zásluhou  současné vládní koalice, ale důsledkem prostého faktu, že ČR migranti  zatím nepovažují za stát, v němž by chtěli získat trvalejší útočiště. 

 

Když člověk poslouchá ČT tak nabývá dojmu, jak špatně se k těm migrantům chováme. Chudáci, tam nebo onde musí protestovat, držet hladovku nebo se fyzicky poškozovat a místy se chovat tak, že můžeme mluvit o jednání hraničící se vzpourou.

 

Zamysleme se nad tím! Přišli, ač jsme je nezvali, kdy chtěli, přešli naše hranice na místě, kde jim to vyhovovalo. My jsme je dali do obvyklých zařízení a poskytli jsme jim i jejich dětem péči, kterou nemají ani naši spoluobčané. Srovnejme si jejich životní standard  s našimi chudými. Rodiče nemají peníze ani za zaplacení školních obědů. Jak žijí naši dlouhodobě nezaměstnaní? Živoří. O bezdomovcích ani nemluvím. Téměř každý z nich je nemocný. Když má nebe nad hlavou, nemůže se léčit.

 

A teď, proč paní Šabatová a jí podobní nezvedli hlas na zlidštění životů našich sociálně postižených spoluobčanů? Proč se zabývají výrazně jen migranty? Naši lidé, o nichž je řeč, léta pracovali, podíleli se na vytváření hodnot, které společně užíváme a nyní mají být v pozornosti a úsilí až za cizími migranty? Je to nepřirozené, je to proti obyčejnému lidskému rozumu.

 

Když ještě uvážíme, že mezi migranty s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou jsou i bojovní islamisté, kteří časem mohou přejít do krvavých teroristických akcí, pak musíme alespoň nyní říci, až sem a dále už ne!

 

Kdo za současný stav odpovídá? Politici, kteří rozhodovali o přijetí migrantů v jejich zemí. Proto by měli nést odpovědnost za vše, k čemu ze strany migrantů dojde. Nikoliv však pouze politickou odpovědnost, ale také trestněprávní. Vždyť oni rozhodovali o přijetí migrant. Často i proti vůli svého lidu. Politici měli vědět, k čemu může dojít, a proto od samého počátku měli jednat tak, aby možným následným krvavým lázním zabránili. Pokud tak nečinili, měli by být postaveni před soud. Jejich případná zbabělost by neměla být žádnou polehčující okolností, právě naopak.

J. Skalský