Když se řekne „sudetoněmecké krajanské sdružení“, každý víme své. Zpravidla se však u nás užívá termín sudetoněmecký landsmanšaft, který jednak působí v Německu, centrálu má v Mnichově, jednak v Rakousku. Nic nového pro většinu z nás. Obě složky jsou organizačně, programově i personálně silně vnitřně propojeny, takže se zpravidla mluví o sudetoněmeckém landsmanšaftu bez dalšího rozlišování.
V roce 2009 se však na naší republikové scéně objevilo nové občanské sdružení pod staronovým názvem – Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (dále jen sdružení). Přípravný výbor ve složení Wolfgang Habermann, Tomáš Pecina, Jan Šinágl vypracoval stanovy a obrátil se na Ministerstvo vnitra České republiky s žádostí o registraci nově vznikajícího sdružení. A tím začíná letitý koloběh, v němž jde o registraci sdružení. Ještě dnes, pokud víme, sdružení nebylo registrováno.
Tato skutečnost, jestliže nejsme informováni, se nám může zdát nepochopitelná. Podívejme se však nejdříve na stanovy Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Nemíníme je komentoval. Uvedeme z nich několik odstavců z jednoho článku, a to i s gramatickými chybami, v plném znění:
„Článek 3
(3) Sdružení odmítá násilí a vystupuje proti jakékoli formě diskriminace na základě ethnického původu nebo jazyka, zejména odsuzuje vyhnání, genocidium a ethnické čistky, k nimž došlo po druhé světové válce na území střední a východní Evropy.
(4) Sdružení pokládá osoby, jež se v předchozím odstavci popsaného jednání dopustily, jakkoli se na něm podílely nebo k němu daly podnět, za válečné zločince, kteří měli být postaveni před soud. Sdružení proto odmítá a odsuzuje zákon č. 115/1946 Sb. o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků a pokládá ho za legalisaci zjevného bezpráví.
(5) Stejně tak sdružení považuje za projev bezpráví ty z dekretů presidenta republiky, jež se staly právním základem pro zločiny popsané v odstavci 3 shora, zejména dekret presidenta republiky č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, dekret presidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekret presidenta republiky č. 28/1945 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, ústavní dekret presidenta republiky č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, dekret presidenta republiky č. 71/1945 Sb. o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství, a dekret presidenta republiky č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.
(6) Sdružení je přesvědčeno, že shora uvedené dekrety presidenta republiky, stejně jako některé další právní předpisy, by měly být zrušeny, tak aby aspoň pro futuro přestaly tvořit součást právního řádu České republiky, neboť se neslučují s těmi principy, k nimž se Česká republika přihlásila ratifikací mezinárodních úmluv o lidských právech, a jsou v naprostém rozporu se zásadami respektovanými Evropskou unií, k níž Česká republika přistoupila, stejně jako s jejím vlastním ústavním řádem.
(7) Sdružení uznává právo osob, jež se staly obětí zločinů popsaných v odstavci 3 shora, na náhradu škody a na satisfakci za nemajetkovou újmu, kterou utrpěly, na to, aby bylo jim nebo jejich dědicům obnoveno vlastnické právo k neprávem konfiskovanému majetku a aby jim, budou-li mít o to zájem, bylo uděleno státní občanství České republiky. Rovněž by mělo být umožněno získat české občanství potomkům a životním partnerům takto postižených osob.
(8) Jakkoli si sdružení uvědomuje, že úplná náprava historických křivd je z principu nemožná, zároveň je přesvědčeno, že tak jako německý národ učinil vše, co bylo v jeho silách, aby se vyrovnal s dědictvím nacismu, aby následky jeho zločinů zmírnil nebo tam, kde to bylo možné, napravil, a aby zabránil jejich opakování, musí se i český národ vyrovnat s dědictvím zločinu vyhnání sudetských Němců. Bude to ku prospěchu obou národů a napomůže to zařazení České republiky mezi evropské země, které respektují ty civilisační a kulturní hodnoty a ctí ty zásady, jež tvoří základ tisícileté západní civilisace.
(9) Sdružení se hlásí k cílům prosazovaným občanským sdružením „Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e. V.“, založeným podle práva Spolkové republiky Německo, se sídlem na adrese Hochstraße 8, D-81669 München, Německo, občanským sdružením „Sudetendeutsche Landsmannschaft in Österreich (SLÖ)“, založeným podle práva Rakouské republiky, se sídlem na adrese Steingasse 25, A-1030 Wien, Rakousko, „Sdružením Ackermann-Gemeinde“, se sídlem na adrese Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2, IČ: 69058211, společností „SKS – Informační středisko Praha s. r. o.“, se sídlem na adrese Tomášská 21/14, 110 00 Praha 1, IČ: 26741725, a dalšími českými i zahraničními právnickými osobami založenými k prosazování a podpoře obdobných cílů, jaké sleduje sdružení…“.
Pokud jsme si text několika odstavců prostudovali, pochopíme, proč sdružení, přes velké úsilí přípravného výboru, nebylo MV ČR registrováno. Udiveni bychom byli, pokud by k registraci došlo.
Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je, jak jsme přesvědčeni, jen hlásnou troubou mnichovského sudetoněmeckého landsmanšaftu. Hlásí se k jeho programovým cílům. O jaké jde? Především o právo na vlast, právo na odškodnění a na práva související s proklamovaným principem, že sudetoněmecká národnostní skupina je druhým národem České republiky, jež je rovnoprávný s národem českým. Tyto požadavky jsou, kromě dalšího, v hrubém rozporu s Ústavou ČR, jejím právním řádem, Postupimskou dohodou i Pařížskou reparační dohodou. Ti, kdo se hlásí k revizionistům a revanšistům, nemají mezi námi místo. Ministerstvo vnitra by mělo prošetřit, zda jednání pánů z přípravného výboru nenaplňuje znaky trestného činu nebo jiného protiprávního jednání.
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz