Lidé potřebovali a potřebují ke svému životu „chléb“. Vždy ve společnosti byli tací, kterým bylo „dáno“ ke chlebu ještě máslo. I hry si mohli dopřát. Na druhé straně však byla velká většina lidí, kteří o svůj chléb vezdejší musela každodenně usilovat a příp. i zápasit. Uživit rodiny bylo pro ně často přetěžké. V době sociálně spravedlivější společnosti, ať již měla formu sociálního státu nebo socialistického, tento základní celoživotní zápas o uhájení někdy i holé existence neexistoval. „Chléb“ lidé ve své velké většině měli a dokonce i často více než potřebovali. Jejich životní úroveň byla vysoká.
Když počátkem 90. let minulého století skončil mezi USA a SSSR boj o světovládu, mnozí z nás očekávali, že dojde k odzbrojení a finanční zdroje určené na armádu podstatně klesnou, takže se uvolní další prostředky pro rozvoj lidstva. Byla zde možnost reálně řešit problémy zaostalosti a chudoby ve světě. Nevyužili jsem ji, zřejmě síly obyčejných lidí nestačily a stále nestačí na zájmy mocných.
Přesto v České republice, která nebyla zadlužená, jsme měli ještě dost prostředků, abychom, jak po určitou dobu vytrvale hlásal V. Havel, mohli mít sociální stát. Místo něho, aniž by se nás někdo z politiků ptal, jsme se dopracovávali do neoliberální společnosti s divokým kapitalismem, připomínajícím nám často poměry 19. století.
Byli jsme politiky zavedeni někam, kam většina z nás nechtěla. Naše chyba spočívá v tom, že jsme více nebránili, neprotestovali, že jsme dokonce volili ty politické strany jako např. TOP 09, ODS a, při posledních parlamentních volbách, Věci veřejné, které za současnou velmi výraznou demontáž sociálního a dokonce i právního státu nesou největší odpovědnost. Nelze však upřít ani dřívější „zásluhy“ KDU-ČSL a Zelených na budování společenské chudoby, morálního rozvratu a vše pronikající korupce a zaprodávání národních zájmů.
Dnes jsme v situaci, kdy ve společnosti nejsou peníze téměř na nic. Jak k tomu došlo? Pravicové vlády jen v letech 2008 – 2010 ochudily svými rozhodnutími, jak o to píše např. prof. Krejčí ve svém článku „13 lží české vlády ODS, TOP 09, VV“, státní rozpočet zhruba o 154 miliard. Dnes vláda Petra Nečase, která si říká vláda rozpočtové odpovědnosti, škrtá miliardy určené na mandatorní výdaje, důchodcům podstatně snižuje nárůst jejich penzí, krátí dalším sociálně potřebným nejrůznější dávky. Dobrodinec ministr Drábek (TOP 09) odpovědný za takovouto sociální politiku nadto zázračně uzdravuje i invalidy.
Peníze určené školství, na kulturní účely, zdravotnictví se dále a soustavně krátí. Nejsou peníze. Tak zní odpověď nejen P. Nečase (ODS), ale i ministra financí Kalouska (TOP 09). A tak různé záchranné sbory, hasiči, celníci, policie redukují své řady a činnosti. A stále rozpočet na příští rok počítá s deficitem asi 100 miliard korun.
Nadto tato vláda rozpočtové odpovědnosti silou sto a celého dalšího jednoho poslaneckého hlasu prosazuje, proti nesouhlasnému stanovisku asi 70% - 80% našich občanů, církevní restituce, které nás mají stát jen ve finančních dávkách církvím přes 90 miliard korun. Dalším hrůzným krokem, zvláště v současné ekonomické situaci, je snaha vlády vytvořit tzv. druhý důchodový pilíř, který ročně odčerpá asi kolem 15 miliard korun z rozpočtu.
Obyčejný selský rozum nám říká, jsme-li již hodně zadluženi, nesmíme dělat další dluhy. A hle, vláda pravice tak činí!
Pokud by tato vláda zrušila dřívější rozhodnutí, která ochuzují státní rozpočet o více než 150 miliard korun, nemuseli bychom tak šetřit na sociálně nejpotřebnějších a mohli bychom se blížit k vyrovnanému rozpočtu, zvláště pak opětovným nastartováním alespoň části naší ekonomiky.
Ale tato cesta je pro nám vládnoucí politiky nepřijatelná. Proč? Např. ve zdravotnictví, když nebudou peníze a řada zdravotnických zařízení zavře své brány, propustí zaměstnance, takže zdravotní péče se stane méně dostupnou, lidé se nebudou tak bránit privatizaci. Přijdou soukromé společnosti jako zachránci. Koupí zavřené zdravotnické zařízení, dají lidem práci a dalším pak možnost se léčit. A budeme mít po veřejném zdravotnictví.
Hezkých pár dní žijeme v šoku z metylalkoholu. Otravy, léčení v nemocnicích, úmrtí řady lidí. Den co den nás ČT 1 o tom všem informuje. Ze dne na den a stále v podstatě stejně. To nejdůležitější však nezazní. Kdo za tento stav nese odpovědnost? Pokud Kalousek jako ministr financí tlačil na policii, celníky, různé kontrolní orgány, aby omezovali své stavy, aby ušetřili na své činnosti, pak zřejmě „finanční šéf“ nese alespoň část odpovědnosti. Co další ministři, např. zdravotnictví? Nedávno jsme mluvil s jedním zvlášť kvalifikovaným lékařem, který mi sdělil, že kdybychom měli léky, které nám Švédové po řadě úmrtí dali gratis, a mohli je hned nasadit, je pravděpodobné, že k úmrtím na otravu metylalkoholem by mohlo dojít jen v určitých jednotlivých případech. Nevzniká tak i odpovědnost ministra zdravotnictví Hégra? Do této zvláště ekonomicky neutěšené situace vytváří Schwarzenberg (TOP 09) svými hrátkami s dalajlámou, Kosovem a podporou kdekoho v Rusku, na Ukrajině i v Bělorusku, stačí, když se postaví proti vlastnímu státu, problémy pro naše vývozy do Číny a Ruska. Pro něj, který není Čechem, ale je, jak sám řekl německým novinářům, Böhme, zřejmě platí, že z cizího krev neteče. Pan ministr zahraničí rád mluví o lidských právech a demokracii. Když však ruské menšiny v pobaltských státech si stěžují na diskriminaci, nemají nejen menšinová práva, ale ani občanská, pak káže o tom, že problémy se studují a nakonec řekne, že otázka občanských práv těchto slovanských menšin není na programu dne. Tak jak je to vlastně s těmi lidskými právy, jimiž se ohání, jak je to s demokracii, o níž tak zasvěceně mluví? Ano, pan Schwarzenberg není z nás a náš nikdy nebude!
V současnosti mnoha našim spoluobčanům se začíná ve stále větší míře nedostávat chléb. Ano, čím méně chleba, tím více her! Vladaři již dávno tuto zkušenost udělali. I naše vládnoucí elity, i když je z části považujeme za méně kvalifikované a schopné, si tuto skutečnost uvědomují. A tak média nás baví. Kopaná, hokej a další sportovní klání, aféry skutečné i neskutečné, vyfabulované, zejména korupčního charakteru. Těch je celá řada, ale je v zájmu mocných neustále přiživovat kauzu Rath, jde přece o poslance zvoleného za ČSSD. Tak nám Ratha dávkují, aby jeho záležitost se táhla co nejdéle, pokud možná alespoň přes současné volby, případně až do parlamentního klání.
Jsem přesvědčen, že součástí takto chápaných her je i metylalkoholová aféra. Co se o ní jen namluví, napíše. Volby do krajských zastupitelstev a do Senátu jsou zcela jaksi odsunuty. Jako by hromadné sdělovací prostředky o nich nevěděly, jako by volby již nebyly za rohem. Myslím si, že jde o úmysl. Co by asi měli říkat kandidáti TOP 09, ODS svým voličům? Že prosadí restituce církevní, druhý důchodový pilíř, že budou dále krátit mandatorní výdaje, že budou dále privatizovat státní majetek, zdravotnictví, sociální služby, školství. Že obyčejným lidem, pokud se nevzpamatují, zbudou jen oči pro pláč? Že nezaměstnanost bude čekat na další tisíce a desítky tisíc lidí, kteří po uplynutí podpory v nezaměstnanosti se octnou v děsivé chudobě, zvláště pokud na jejich příjmech závisí i další členové domácnosti. A přitom nezaměstnaných v republice je již o dost více než půl milionu. Mnozí z nich totiž již nejsou vedeni v kolonce nezaměstnaní. Položme si otázku, jak by prosperoval jakýkoliv důchodový systém s takovou dlouhodobou zátěží?
Ano, pravicoví kandidáti nemají co říkat svým voličům, pokud by se neuchýlili k výslovné lži nebo k politicky zcela podřadným tématům, na druhé straně však kandidáti levice, kteří jsou v těchto volbách vedeni především k pozornosti na tzv. krajské či místní problémy, mohou velmi účinně poukazovat na to, kam nás vláda pravice dovedla. Voliči již těmto slovům věnují značnou pozornost a vyvozují z nich i důsledky pro svůj volební akt. Tentokrát je pravděpodobné, že žádná kampaň typu „Přemluv bábu, přemluv dědka“ nebude účinná. Živá realita kolem nás to ani nedovolí. Pozor však, nějaké jiné překvapení nelze vyloučit! Nezapomeňte, jak Kubice svého času těsně před parlamentními volbami v tzv. zprávě dehonestoval kandidáty levice a tímto způsobem účinně ovlivnil volební výsledek ve prospěch pravice. Počítejme i s touto možností!
Ovšem nejde již jen o to nevolit kandidáty TOP 09 a ODS, ale i kandidáty, alespoň převážně, Věcí veřejných, KDU-ČSL a Zelených. Nelze však upřít, že mezi kandidáty těchto stran jsou i lidé sociálně, demokraticky a vlastenecky cítící.
Ve výše uvedených závěrech se shoduji s velkou řadou lidí politicky činných. V tom dalším je to již rozdílné. Domnívám se, že přes určité nedostatky, zejména v oblasti českých národních a státních zájmů, bychom měli uvažovat o volbě kandidátů ČSSD, zrovna tak i SPOZ, KSČM a Suverenity. Zde naše preference již nejsou tak jednotné. Někteří z nás jsou přesvědčeni, že hned vedle kandidátů ČSSD je nutné volit kandidáty KSČM, aby mohly být vytvořeny krajské koalice, které jsou formou spolupráce levice vládnoucí ve prospěch obecného blaha.
Existují však námitky směřující vůči KSČM. Jsou mezi nimi, tvrdí ne mnozí z nás, lidé, kteří si idealizují komunistickou vládu. Proto je s nimi těžké jednání. Ano, tento argument má reálný základ. Podíváme-li se však na sociální demokraty, zjistíme u nich též určité nedostatky. Takový Rouček, poslanec EP, se omluvil tzv. sudetským Němcům, Špidla, bývalý předseda ČSSD a komisař EU, mluvil o současných našich ekonomických problémech a jednu z možností viděl v tom, že ČR by se stala další zemí Německa. Dokonce se vyjádřil v tom smyslu, že by proti tomu nebyl.
Co z uvedeného vyplývá? Politické strany, všechny bez rozdílu, mají své nedostatky, a to i ty levicové či středolevé, středové. Není cílem tohoto pojednání o nich se blíže zmiňovat. Proto je třeba určitého nadhledu. Hledat především to dobré, co v činnosti těchto stran převažuje, a nepustit ze zřetele jejich negativní stránky. Tak s čistým svědomím můžeme volit kandidáty ČSSD, KSČM, SPOZ i Suverenity a přát si, aby tyto strany neuzavíraly s pravicí povolební koalice. Tak můžeme podlomit dosavadní mocenský monopol pravice i na ústřední úrovni.
J. Skalský
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz