Paní Mary Heinmannová, je americká historička, která učí na Strathclyde University ve Skotsku. Její kniha, „Československo, stát, který zklamal“, byla vydána Yale University Press.
Podle recenze v Economist z. r. 2009, Heinmannová vidí bývalé Československo jako politickou jednotku zrozenou v podvodu, za niž je zodpovědná prohnaná dvojice Tomáš Masaryk a Edvard Beneš, kteří umluvili vítězné Západní spojence, aby vytvořili nový stát, který ignoroval zájmy všech etnických skupin (obzvláště německé) s výjimkou Čechů a Slováků; jehož zacházení se sudetskými Němci v první republice slečna Heinmannová považuje za hlavní důvod zhroucení první československé republiky; stát, který po mnichovské dohodě pěstoval antisemitismus - v podstatě jen pokračování existujících tendencí; činnost Edvarda Beneše a Jana Masaryka během druhé světové války vidí jako příběh české lstivosti a západní důvěřivosti a tři poválečná léta před komunistickým zmocněním se moci jako odporné údobí rasové msty, znásilňování, loupeží a deportací uvalených na Němce, na ty, kteří se provinili i na ty nevinné. A Pražské jaro bylo prostě vedlejším produktem zápasu mezi frakcemi komunistické strany.
A tuto paní pozvali naši politici přednášet do Senátu na uvedené téma. Dalším řečníkem na nedávné akci Senátu ČR byl dr. P. Pithart , známý smiřovatel s Němci, zvláště s tzv. sudetskými, který za proněmecké aktivity byl vyznamenán vysokým německým vyznamenáním. S Němci se tento funkcionář KDU-ČSL neustále bratří, zatímco k rozdělení českého národa neustále přispívá. Ostatně část KDU-ČSL nezůstává v tomto směru daleko za ním.
Je zbytečné se podrobněji zabývat „argumenty“ paní M. Heinmannové, poněvadž již na první pohled jsou falešné, účelové, odporující historické pravdě.
Stačí si uvědomit, že Československo bylo mezi dvěma válkami ve střední Evropě, jediným demokratickým státem. Na severu od nás znacizované Německo směřovalo k barbarství. Polsko bylo autoritativním státem, slušně řečeno. Rakousko bylo ovládáno fašizujícími katolickými politiky, kteří necouvli ani před násilnými krvavými akcemi, namířenými proti vlastním občanům. Ani fakt, že se Rakousko opíralo o fašistickou Itálii, neodvrátil anexi Německem. Davy Rakušanů nacisty nadšeně, až s pláčem z radosti, vítaly. Hortyovské Maďarsko bylo výrazně fašistické.
Čs. politici ve srovnání s jejich protějšky ze sousedních států byli slušnými lidmi, kteří demokraticky nejen cítili, ale také jednali. Zvláště T.G. Masaryk se těšil obecné úctě v zahraničí, rovněž E. Beneš, byl předním evropským politikem, který usiloval o zajištění kolektivní bezpečnosti v Evropě a stal se známým svým mírovým úsilím.
Tyto skutečnosti „vynikající“ historičce Heinmannové zřejmě unikly nebo je nechtěla vidět. Prostě se jí nehodily do krámu.
Pokud jde o tzv. sudetské Němce vše bylo zcela jinak, než paní autorka tvrdí. Zatímco v nacistickém Německu se otevíraly první koncentrační tábory pro odpůrce panského národa a jeho úsilí po světovládě, kde demokracie a svoboda jednotlivce byla nahrazena vůdcovským principem, kde probíhalo vraždění Židů, komunistů a sociálních demokratů, později i některých křesťanů, v Československu měli zdejší Němci zaručena všechna demokratická práva a svobody. Vůči nim Československo nezklamalo, zklamali však „sudetští“ Němci. Stali se pátou kolonou nacistického Německa a pomáhali rozbíjet republiku ruku v ruce s německými nacisty. Tuto „maličkost“ opět paní M. Heinmannová při svých hlubokých studií jaksi přehlédla. Chybička se občas vloudí, není-liž pravda?
Tento fakt doznávají dnes i ti, kteří k sudetským Němcům mají určitý vztah. Paní Alena Wagnerová, publicistka, spisovatelka, která žije i v Německu, nedávno napsala, že tolik individuálních práv, co měli Němci v ČSR, nemají Alsasané ve Francii dosud. Wagnerové dosud chybí jasné slovo sudetoněmeckého landsmanšaftu, že Němci v ČSR v třicátých letech politicky selhali. Nepoznali, že Československo je poslední demokratickou zemí v Evropě. K tomu dosud nedospěli. Na Češích chtějí, aby se omlouvali. A tato její slova dokonce 26.3.2013 na str. 6 publikoval LandesZeitung, tiskový orgán německé menšiny v ČR, který nejednou funguje, jak mnozí z nás jsou přesvědčeni, jako hlásná trouba sudetoněmeckého landsmanšaftu.
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz