Hlavní ideolog nacistů J. Goebbels se řídil heslem, že stále opakovaná lež přinese časem užitek – začne se jí věřit. Mezi oblíbené lži Němců, vysídlených z pohraničí, patří tvrzení, jak se jim mezi námi těžce žilo, co za příkoří museli snášet.
Během války i po ní jsem často jezdil na Manětínsko, ležící severně od Plzně. Moc líbezná krajina, není zde železnice, továrny… Ale velmi rozsáhlé lesy. Začal jsem se pídit po informacích, jak se tu žilo, o vztazích našich lidí s Němci.
Jenom pět kilometrů od Manětína se v obci Stvoly rozhodl stát po první světové válce zřídit menšinovou školu. Žily tu tři české rodiny a několik smíšených. Místní Němci byli zásadně proti. On to byl opravdu kompromis – učit se mělo v jedné třídě německé školy polodenně. V pondělí ráno české děti, odpoledne německé, v úterý obráceně a tak postupně po celý týden. Jednoho pondělí, když naše děti vešly do třídy, byla již obsazená. Německé děti si s rodiči přivstaly a šmytec. Nastalo dohadování. Vše přerostlo v hádku, vyhrožování. Němci napadli naše rodiče, učitele. Přimotal se do toho i farář. A chtěli pokračovat i po příjezdu četníků. Všelijak se to potom záplatovalo. Až po letech se podařilo umístit jednotřídku s mateřskou školkou v pronajatém domku. Vyúčtování henleinovské oddanosti se Němci dočkali až po válce. Více než 160 osob odcházelo tam, kde byl jejich „Vaterland“.
Henlein měl v těchto místech oddané, mnohdy až fanatické stoupence. Cestou z Manětína do Nečtin, už byly v zabraném, stával výstavný mlýn. V revolučních dnech máje 1945 byl majitel zatčen jako nebezpečný nacista. Jeho žena se sestrou poté mlýn zapálila. Vyhořel do základů. Obě ženy se pak otrávily. Podobný hrůzný čin spáchal v nedaleké Dolní Bělé vlajkař Cýrus. Zavraždil ženu, děti a zapálil byt. Nato spáchal sebevraždu. Před tím ještě namaloval na stěnu hanlivý vzkaz.
Obec Hrádek se proslavila svojí touhou po wehrmachtu a vstřícností už být „Heim ins Reich“. Starosta Wenzel Grögl šel 10. října vojákům naproti a lákal je do obce. Oni mu vyhověli, jenže uvítání bylo předčasné. Museli se stáhnout a vyčkat, až komise definitivně rozhodne.
Potíže se zřízením české školy byly i v Rabštejně nad Střelou, známém ,to nejmenším městečku ve střední Evropě. V roce 1930 zde mezi 267 Němci žilo 77 českých obyvatel a neměli tu na růžích ustláno. Tehdy zde bylo 90 domů. Dnes převažují zachované chalupy a roubenky, co by rekreační místo, převážně pro Pražáky.
Vybral jsem z mnoha případů odsud několik. Názorně dosvědčují, že i mezi dělníky a námezdně pracujícími v zemědělství dokázalo henleinovo učení rozeštvat lidi. Zaslepené stoupence Henleina to dovedlo až k Mnichovu, ale poté přišel hořký závěr a trest.
Josef Sedlák, Plzeň
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz