Jakými zbraněmi jsou zabíjení čeští vojáci v Afghánistánu?
„Zvláštní generální inspektor pro rekonstrukci Afghánistánu“ (Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction SIGAR) americké vlády John F. Sopko vydal v červenci 2014 zprávu o výsledcích auditu stavu počtů a evidence zbraní, (SIGAR 14-84 Audit Report) dodaných Spojenými státy Afghánské armádě. Audit prováděl jeho úřad v jednotlivých institucích afghánské armády a bezpečnosti. Ve zprávě jsou uvedeny všechny nedostatky spojené s evidencí dodaných zbraní. Zarážející je pouze jediný fakt: Ze 474 823 samopalů, kulometů, automatických pušek a granátometů, nebyly získány informace o 43% neboli 203 888 kusech. (podrobnosti na www.sigar.mil).
Není třeba zbytečně dumat nad tím, kde tyto zbraně zmizely – lze téměř s jistotou předpokládat, že jsou v rukou Talibánu. Stejně tak se tam dostanou i tuny munice, které česká vláda vydala Kurdům.
V Afghánistánu oficiálně skončila operace „Trvalá svoboda“ (Operation Enduring Freedom“) zahájena americkou armádou v roce 2001. V roce 2003 se k ní přidaly, na základě zločinné dohody tehdejšího generálního tajemníka OSN Koffi Annana s generálním tajemníkem NATO Robertsonem, armády států NATO. Skončila tedy genocida afghánského obyvatelstva? Nikoli. V Afghánistánu zůstanou tisíce příslušníků armád NATO a soukromých vojenských agentur, jejichž úkolem je udržet zemi v područí světového imperialismu.
Okupace pokračuje
Rok 2014 se stal rokem pro Afghánistán skutečně přelomovým. Události letošního roku pravděpodobně ovlivní budoucnost země na mnoho let.. Hlavní úkol, který si postavil Spojenými státy vedený světový imperialismus - udržení totální kontroly nad afgánským vedením, byl splněn. Kromě toho nový afghánský prezident Ashraf Ghani Ahmadzai se zdá být mnohem pokornější než jeho předchůdce Karzai, který si před ukončením své prezidentské funkce příliš dovoloval na spojence. Podporoval kroky ruské zahraniční politiky proti Ukrajině, kritizoval zločiny okupačních vojsk, kterých se dopouštěla vůči obyvatelstvu a odmítal prodloužení délky mise NATO.
Nový prezident Ghani Ahmadzai má stejně jako Karzai americké občanství a větší část života strávil na Západě.
Smlouva o spolupráci ve vojenské a bezpečnostní oblasti byla podepsána 30.9.2014, den po inauguraci Ghaniho. Ve smlouvě je zakotvena doba okupace americkým vojskem do roku 2024. Je očividné, že odchod vojsk, který sliboval Obama při svém triumfálním vjezdu do Bílého domu, se neuskuteční. Změnila se pouze etiketa. Operace „Trvala svoboda“ bude od 1.1.2015 nahrazena operací „Rozhodná podpora“ (Resolute support). Podle oficiálních dokumentů je cíl operace naprosto neškodný.
12 000 příslušníku západních armád (10 000 z USA) a ostatní z jiných zemí NATO (první se hlásily Gruzie a Ukrajina) by se mělo zabývat výcvikem afghánské armády a policie. Ve skutečnosti půjde o prodloužení vojenské operace. Okamžitě po podpisu smlouvy nový prezident Ghani a jeho asistent pro národní bezpečnost poprosili Washington a Londýn, aby pokračovaly v boji s Talibánem.
Nový prezident šel ještě dál a zrušil Karzaim dohodnutý zákaz amerických leteckých úderů proti Talibánu, při kterých hynulo více civilních občanů, než ozbrojených bojovníků. Bílý dům přijal povolení k obnovení masakrů, který jeho žoldnéřům rozvázal ruce, s nadšením.
Koncem listopadu řada amerických deníků, včetně New York Times, upozornila na tajnou instrukci, kterou prezident vydal pro okupační síly v Afghánistánu. Tento kontingent má povolení realizovat válečné operace proti takovým ozbrojeným uskupením, která ohrožují vojenské síly. K útokům mohou být využity i letecké údery, zejména bezpilotními letouny.
2.12.2014 americký ministr zahraničí John Kerry potvrdil na schůzce s ministry zahraničí EU v Bruselu pravdivost těchto informací slovy: „Nedávný nárůst aktivity Talibánu potvrdil nutnost podpory afghánské vlády mezinárodními sílami, aby byla zachována stabilita, bezpečnost a rozkvět země.“
Je potřeba zdůraznit, že na základě smlouvy si USA a jejich spojenci ponechávají 9 vojenských základen, na kterých budou umístěny speciální síly, bezpilotní letouny a prostředky elektronického průzkumu.
Příslušníci okupačních sil nemohou být za své případné zločiny souzeni afghánskými soudy.
Okupace země tedy pokračuje, i když v rozporu s mezinárodním právem. RB OSN souhlasila s operací „Trvalá svoboda“, ale nikoli s operací „Rozhodná podpora“. Washington pokrytecky zdůraznil, že to není potřeba, poněvadž se jedna o „nevojenskou“ misi.
Drogy a geopolitika
Nikdo se nediví úpornému americkému úsilí o setrvání v Afghánistánu. Strategická dislokace země umožňuje zásahy proti všem „americkým protivníkům“ hlavně ČLR, Rusku a Íránu. Vzhledem k orientaci zahraniční politiky ČLR na upevnění spolupráce s muslimským světem (stačí připomenout koncepci „Ekonomického pásu hedvábné cesty), snaží se Bílý dům vrazit klín mezi ČLR a její nové partnery.
Již před několika léty byla uzavřena smlouva mezi ČLR a Íránem o vybudování plně automatizované železnice, která však kvůli nestabilní situaci v Afghánistánu nemohla být realizována. V posledním období došlo k záhadnému přílivu bojovníků Talibánu do horské province Badachšán na hornatém severu země, vždy považovaném za zónu klidu. Právě přes Badachšán má procházet plánována trasa železnice i dálnice z ČLR do Íránu.
Je složité obviňovat Spojené státy z podpory obchodu s drogami
Stačí se však podívat na produkci opia, jako základní suroviny pro výrobu heroinu: v roce 2001 (za vlády Talibánu) – 185 tun a v roce 2014 - 5500 tun. Při tom v roce 2007 to bylo až 8200 tun. Za 13 let okupace vznikl celý chemický průmysl výroby heroinu. V Afghánistánu donedávna působilo a snad působí i nyní 50 zahraničních firem produkujících čistý heroin.
Velení okupačních sil od samého počátku odmítlo bojovat s tímto zlem. Z úst tehdejšího oficiálního mluvčího vedení NATO Kanaďana Jamese Appathuraie jsme se mohli dovědět, že nemohou zbavit afghánskou chudinu jediného zdroje jejich příjmů. Pokrytectví jako vždy.
Kam postupují špinavé peníze z obchodu s narkotiky?
Nejucelenější představu o příjmech organizovaného zločinu ve světě získáme ze zprávy „Hodnocení nelegálních finančních toků, pocházejících z obchodu s narkotiky a z jiných druhů aktivit organizovaného zločinu“, kterou vydal „Úřad OSN pro narkotika a zločinnost“ v roce 2011. (Estimating Illicit Financial Flows Resulting from Drug Trafficking and Other Transnational Organized Crimes». United Nations Office on Drugs and Crime. Vienna, October 2011.)
Podle této informace činil celkový obrat v oblasti obchodu s drogami v roce 2009 450 až 1500 miliard USD. Je evidentní, že informace, které vydává OSN jsou velmi „seriózní“ a že ve skutečnosti mohl být obrat mnohem vyšší. Které banky a finanční ústavy promývají zisky z obchodu s drogami nelze zjistit.
Je si potřeba položit otázku: Co bránilo USA a jejich spojencům, aby dosáhli toho, že pěstování opiového máku přestalo být jediným zdrojem příjmů této chudiny, jak uvedl mluvčí NATO?
Je zde jediná odpověď: zakonzervovat v Afghánistánu feudální kmenový systém a trvalou nestabilitu. Jak jinak objasnit skutečnost, že za 13 let války s Talibánem se americké armádě a silám NATO nepodařilo nastolit mír a pozvednout ekonomiku. Za 13 let byly postaveny pouze dva nevelké podniky. Jeden na výrobu obyčejných tužek a druhý na Coca colu. Jak to, že za „sovětské okupace“ byly postaveny desítky závodů, stovky kilometrů silnic, tunelů, zavlažovacích kanálů, v Kábulu byl zaveden vodovod s pitnou vodou atd.
Při tom od začátku intervence šly do země fantastické finanční prostředky. Pouze na přípravu afghánské armády a bezpečnosti bylo vynaloženo 60 miliard USD.
Jeden z důvodů mizení peněz rozkryl nedávno, jak již bylo uvedeno výše generální inspektor SIGAR – John Sopko. Pentagon rovněž zakoupil pro Kábul italské dopravní letouny G –222. Šlo opravdu o danajský dar – letouny byly tak kvalitní (asi jako českou armádou zakoupené letouny CASA), že již po několika letech musely jít do šrotu. Při tom USA zaplatily za letouny 800 milionů USD.
Naplánované průšvihy
Podobná ohromující fakta lze jen stěží svést výlučně na korupci a tvrdohlavost. Jestli nikdo, tak Američané si umí dobře spočítat své peníze. Plyne z toho, že Washington neměl nikdy v úmyslu vytvořit z Afghánistánu samostatný stát se silnou armádou.
Jestliže by tomu tak bylo, odpadla by potřeba držet v zemi po odchodu většiny okupačních vojsk tisíce „instruktorů“ armád NATO a to nehovořím o tisících příslušníků soukromých vojenských agentur, které zajišťují bezpečnost produkce narkotik.
Afghánská armáda a bezpečnost nemají žádnou bojovou hodnotu, chybí jim těžké zbraně a letectvo. Tyto síly jsou zcela závislé na velitelství sil americké armády a NATO.
V podobné situaci jako armáda je i celá afghánská ekonomika, politicko – administrativní systém atd. Země je ovládána korupcí. Státní úředníci se postupně mění ve feudály, kteří se stávají milionáři v průběhu měsíců.
Odpovědnost nesou především USA, které diktovaly Afgháncům text jejich nové konstituce. Mimo jiné, jedním z hlavních autorů ústavy byl i současný prezident Ghani Ahmadzai.
Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda tento „průšvih“ nebyl předem plánován. Nasvědčoval by tomu i průběh voleb nového prezidenta. USA a státy NATO učinily všechno proto, aby prosadily svého kandidáta Ghaniho. Dopouštěly se při tom podvodů.Ghani Ahmadzai získal v prvním kole pouze 31% hlasů, mnohem méně, než protikandidát Abullah Abdullah. Ve druhém kole však učinil fantastický skok vpřed a zvítězil a to přesto, že Abdullaha podporovali všichni voliči kandidátů, kteří neprošli do druhého kola.
Strach z protestních akcí, kterými vyhrožovali přívrženci Abdullaha donutil Američany provést mazaný tah. Ghaniho Achmadzaie udělali prezidentem a pro Abdullaha zřídili zvláštní funkci – „vedoucí výkonné moci“. Vzniklo tak dvojvládí: některé ministry jmenuje do funkcí Abdullah (obrany, zahraničí) a některé prezident (vnitra a státní bezpečnosti).
Tento vratký politický systém umožňuje Spojeným státům dále intrikovat a manévrovat.
To vše potvrzuje, že Západní imperialismus potřebuje slabý nestabilní stát, ve které vládnou různí rychle bohatnoucí parazité a obyvatelstvo žije v nepředstavitelné chudobě. Vládou v takové zemi je možné do nekonečna manipulovat a intervenci zdůvodňovat neschopností vlády nastolit pořádek.
Bohužel prognóza budoucnosti Afghánistánu není nijak potěšitelná. Smlouva o okupaci platí zatím do konce roku 2024, ale může být libovolně prodlužována. Přítomnost okupačních vojsk pouze upevní tragickou pozici geopolitické „černé díry“ – významného producenta heroinu. Zisky z obchodu s heroinem jsou výhodné zejména pro soukromé žoldnéřské agentury, CIA a světové finanční instituce. Ty všechny tvrdí, že obchod s drogami živí Talibán, samy, jak je vidět z výše uvedeného, to svými aktivitami, které se vyhýbají likvidaci produkce opia a výroby heroinu, popírají.
Od počátku roku 2014 zahynulo v Afghánistánu pět tisíc příslušníků afghánské armády a bezpečnostních sil. Nedají se zjistit údaje o tom, kolik vycvičených a vyzbrojených vojáků a policistů přechází na stranu ozbrojené opozice.
Ztráty živé síly americké armády, stejně jako armád ostatních lokajských států, jsou v porovnání s počty vyvražďovaných Afghánců zanedbatelné – 2349 Američanů a 453 Britů. Afghánistán je v porovnání s ostatními muslimskými státy nejlevnějším nástupištěm amerického imperialismu pro jeho válečné intervence proti ČLR, Rusku, postsovětským státům Střední Asie a hlavně Íránu.
Již při letmém pohledu na vývoj situace v Afghánistánu a regionu je zřejmé, že odchod okupačních vojsk by znamenal okamžitou likvidaci nastolené loutkové vlády a ovládnutí země Talibánem. Tento postup by však znovu vyvolal oprávněné pochyby o zprávě Bushovy administrativy o atentátech 11.9.2001, ve které byli označení za strůjce atentátu Usama bin Ladin a jeho Al – Kajdá a který posloužil jako důvod pro napadení Afghánistánu. Navíc, světový, tedy především americký imperialismus zdroje napětí potřebují. Bez nich by nebylo možné prosazovat rozsáhlé financování vojensko – průmyslového komplexu.
Hlavní funkcí ozbrojených sil NATO a jejich hlavní součástí americké armády, je udržení kapitalistických výrobních vztahů v globálním měřítku. Americké vojenské základny jsou dislokovány ve 130 státech světa. Imperializmus odhodil jako nepotřebné mezinárodní právo, prosazené po II. světové válce. Státy, které vystupují proti imperialistickému panství jsou vystaveny hrozbám, ekonomickým sankcím a embargům. Imperialistické mocnosti využívají proti nim rozsáhlé spektrum intervencí. Jsou to především zásahy proti vládám realizované prostřednictvím teroristických uskupení, vytvořených, vyzbrojených a financovaných tajnými službami Spojených států a jejich spojenců. Vedou proti nim války nízké intenzity, intervenují využitím prostředníků, vyvolávají různé druhy tzv. barevných revolucí a pokud se jim těmito cestami nepodaří prosadit jejich zájmy, následuje otevřená vojenská intervence. Pokud uvedenými intervencemi své záměry splní, nasazují všude loutkové vlády, plně podřízené jejich ekonomickým a geostrategickým zájmům. V některých zemích podněcují a udržují separatismus (Ukrajina), který využívají ve svůj prospěch.
Světovému imperialismu vedenému Spojenými státy tedy zůstala pouze jediná možnost, kterou chtějí donutit lidstvo, aby se jim podřídilo a tou je vojenská síla. Zatím ji používají k vyvolávání napětí a lokálním válkám, což úspěšně slouží podpoře záminek pro rozvoj VPK a ovládání světového zbrojního trhu. Přestože se tato skutečnost zdá nevěrohodnou, nelze vyloučit, že tato politika zažene do slepé uličky je samotné a pak se pokusí nalézt východisko ve světovém konfliktu. Vojenskou převahu, jak se alespoň domnívají oni sami, mají k tomu dostatečnou.
Karel Kluz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz