Brzezinski - Silný Západ jen ve spojení s Ruskem

Ondřej Šlechta


Za nejprovokativnější větu v mezinárodní politice uplynulých let by klidně mohla být zvolena tato: „Západ by mohl zabránit svému vytěsnění do marginální role vypracováním nové strategie spočívající ve schopnosti integrovat Rusko a Turecko do západního systému.“ Napsal ji ve své nejnovější knize Strategic Vision Zbigniew Brzezinski, jedna z nejbarvitějších figur zahraniční politiky USA a bývalý studenoválečník, který jako bezpečnostní poradce zostřoval vzájemnou konfrontaci mezi Spojenými státy a SSSR.


Brzezinského vývoj je pozoruhodný. Polsko-americký politolog již v rámci své rané tvorby prokazoval vytříbený smysl pro otázky politické moci a její detailní analýzu. Během studené války považoval za svůj prvořadý cíl posílení mocenské pozice USA, což realizoval zejména jako bezpečnostní poradce Jimmyho Cartera, a nutno podotknout, že tomuto cíli zasvětil valnou část života.


Jeho zaujetí porážkou SSSR bylo tak veliké, že svůj negativní vztah k Rusku po skončení studené války nezměnil a i po roce 1991 nadále cítil potřebu vychutnat si na troskách oslabené „říše zla“ opojný pocit vítězství. Tento postoj vedl k sepsání jeho zatím nejslavnější knihy Velká šachovnice, ve které se vyslovil pro skryté a nepřímé pokračování studené války s použitím jiných prostředků.


Sám tehdy hovořil o Rusku jako o zkrachovalém státě, jenž se v dohledné době pohrouží do chaosu a etnických konfliktů. Popisoval tehdy Rusko jako „černou díru“ bez sebemenší špetky potenciálu, stát, který je propříště donucen bojovat o holé přežití. Jakoukoli politickou integraci Ruska do západního systému přitom odmítal s ohledem na zaostalost země; dokonce uvažoval o rozdělení Ruska na několik částí. Rusko zkrátka mělo být pokořeno a měla mu být odepřena role respektovaného hráče.


Jenomže po čase, kdy začal kredit Ameriky ve světě vinou nepříznivě přijatých intervencí v Afghánistánu a Iráku klesat, si Brzezinski začal uvědomovat, že budoucnost americké dominance vůbec není samozřejmá. Ve své předposlední knize Second Chance z roku 2007 tvrdě zkritizoval Bushovu zahraniční politiku a představu šíření demokracie silou a prohlásil, že přehnaně imperiální ambice brání možnosti USA ustavit nový světový pořádek ve 21. století.


Právě Druhá šance tvoří východisko nejnovější Brzezinského knihy. Jako současný poradce amerického prezidenta Obamy, jehož funkční období se pomalu blíží konci, tvrdí, že druhá šance naplněna nebyla. Klíčovým motivem knihy Strategická vize je globální politické probuzení, které je provázeno rozsáhlými protizápadními náladami v mnoha částech světa. Tváří v tvář této nové situaci může Západ přežít jen tehdy, pokud zásadně přehodnotí vztahy se svým okolím. Klíčová výzva stojí před Spojenými státy, které již nemohou být globálním policistou, neboť tato představa „jen vede k hospodářskému bankrotu, vyvolává protiamerický hněv a znamená ve finálě ztrátu legitimity“. Spojené státy dnes podle Brzezinského stojí na prahu systémové paralýzy, jež postihla v 80. let Sovětský svaz, který pak Brzezinski pomáhal srazit do kolen.


Pokud se ale Západu v čele s USA podaří překonat vlastní předsudky, mohla by být atlantická moc zachována. Vyžadovalo by to prolomit nedůvěru a sblížit se mocnostmi, které jsou historickými zkušenostmi a politickým systémem Západu nejbližší. Na tomto místě ohromuje, protože kromě Turecka se vyjadřuje pro zapojení Ruska do důvěryhodného společenství západních zemí. Dle Brzezinského je dnes Rusko mnohem demokratičtější, než jak podává většina západních sdělovacích prostředků: „Pokud dnes žijete v Rusku, můžete si v novinách svobodně přečíst kritiku Putina, což je skutečnost hodná pochvaly.“ Samovolná demokratizace Ruska bude podle jeho názoru pokračovat, což stvrdil i ve svém aktuálním článku pro Financial Times, kde pozitivně hodnotí protesty ukrajinské opozice, ale nepropadá očekávatelné rusofobii.


Spojenectví mezi Spojenými státy, Evropskou unií a Ruskem by mohlo vytvořit silný univerzální systém politických hodnot od Vancouveru po Vladivostok; taková aliance by měla ve světě značnou geopolitickou váhu. Na člověka, který ještě před pěti lety během konfliktu v Gruzii volal po mezinárodní izolaci Ruska a přirovnal Putina k Hitlerovi, je to zajímavá proměna.

Revue Politika 1/2014

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz