Březen 1941 dobrý měsíc pro spojence Matsuoka v Římě

2. DUBNA 1941

Měsíc březen byl vždy měsícem Hitlerových úspěchů a velkých podniků. Věří prý na březen jako na svoji speciální, s prozřetelností vyjednanou dobu.

Dnes máme druhého apríla a můžeme si rychle zopakovat letošní březen: Ostuda italská začala sice už dříve, ale v březnu byla dovršena. Americké rozhodnutí pomoci bezpodmínečně a do všech důsledků slušným národům Evropy a světa bylo učiněno v tomto březnu. Idibus martiis, v druhé výročí našeho zhanobení, pronesl Roosevelt svoje nejslavnější „Credo“. To je překrásná náhoda. My všichni věříme, ba víme, že 15. březen 1939 byl definitivním začátkem Hitlerova konce. Rooseveltova řeč nám tuto víru a toto vědění utvrdila žulově.

A co Jugoslávie? V tomto našem březnu setřásla se svého slovanského těla hmyz proněmeckých nestatečníků a k radosti všech protihitleriánů a slušných Slovanů duch kraleviče Marka začíná odčiňovat to, co politikáři nehodní jména Jihoslovan dovolili. Živeli Jugoslaveni!

A než nás březen opustil, dobývá Anglie ohromného námořního vítězství nad velkou částí zbytků nabubřelého italského loďstva. Keren, Gerar a Diredava padají do rukou slavné Wavellovy armády.

Tak tedy březen 1941 se nám ohromně povedl a Hitlerovi ne, a budeme naň vzpomínat jako na onen měsíc, v němž 7. března se narodil můj otec, a ne na březen, v němž 7. března vtrhl Hitler do Porýní. Neznamená to, že začneme být bezstarostní a myslet, že už je výhra v kapse. Naopak, musíme zdvojnásobit svoje úsilí. Ale tu a tam je dobře se trochu poveselit a udělat si malý inventář úspěchů. A těch úspěchů pro spojence bylo nemálo.

A včera jsme měli prvního apríla - taky pěkné datum. A do Říma k čemokošilatému pseudoimperátoru přijíždí z Tokia představitel nového prušáckého Japonska Matsuoka. Ulice byly bohatě vyzdobeny vlajkami všech osových partnerů a velkoobradmirál Mussolini čekal na nádraží v košili černé a s rukou zdviženou. Japonci jsou národ zdvořilý a doufám, že se pan Matsuoka Mussoliniho nezeptal: „Dovolila by Vaše slovutná Excellence, abych já, člověk skromný a zvědavý, podíval se na slavné loďstvo Impéria Romana?“ Copak by asi Mussolini odpověděl? Snad toto: „Trváte-li na tom, dá se to zařídit. Půjčíme Vám potápěčské šaty a na dně bývalého Mare Nostrum najdete velkou část našeho slavného vítězného loďstva. Ta zbývající je právě ve správkámě a to je z Říma daleko.“

Ale dost žertů. Pán Bůh zaplať za předešlý březen. A teď vážně, intensivně, vášnivě a bez oddechu dál.

Vítám probuzenou Jugoslávii a přeji vám dobrou noc.

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 118-119

reprint vydání z roku 1948