Předčasné volby naplnily doslova svůj název - ukázaly se vskutku jako předčasné.
Politologové, tvrdící, že vítězi voleb se stali babišovci, mají jen "ze čtvrtiny polopravdu" (Halbviertelwahrheit), jak říkávala restituentka madam Salmová svým "roztomilým češtinem" z Rakous.
Skutečnými vítězi voleb se stali komunisté - i když jsou nominálně třetí.
Co přinesly volby? Za první tzv. Hitlerův efekt. Chudí, uražení a ponížení voliči nevolili klasické strany jako první - volili hnutí, které jako Hitler v třicátých letech minulého století slíbilo "práci a pořádek". Tím samozřejmě nesrovnávám toto hnutí se samotným führerem! Pan Babiš mně osobně spíše připomíná Napoleona, přicházejícího po pravicovém jakobínském teroru a po pravicovém zlodějském direktoriu. Oboje přineslo vykradenou kolonizovanou zemi, plnou bezdomovců a nezaměstnaných, zemi posílající vojsko do zahraničních eskapád.
Panu Babiši lze přiznat fungující reklamu, o níž se socijálistům ani nesnilo, a profesní preciznost. Lze mu přiznat vynikající profesní profesionalitu. Velký klad. Co mu nelze přiznat, je politická profesionalita. Babišovci nemají ani pořádný konzistentní program, ani osobnosti schopné naplnit volební sliby. Navíc se dopustili zásadní chyby v tom, že svého vůdce nechali pošpinit idiotským topistickým útokem na profil pana Babiše z minulosti. Topisté šikovně panu Babiši nasadili ódium jakéhosi starobolševictví (dokonce estébáctví ??) a dnes je zcela jedno, zdali jej očistí nebo neočistí soudy (osobně si myslím, že jej očistí,a že ze strany topistů šlo o obyčejný volební sprostý podraz). Protože jednou vypuštěné ódium zůstává v politice navždy. Pan Babiš pak může být nevinný (a osobně si myslím, že členství ve straně mu vytýkat nelze, když je manifestně a správně přiznal.) Ale nikdy se již nezbaví idiotského ódia nasazeného nepřáteli. Sám jsem to zažil též...Panu Babiši lze přiznat mnoho kladných rysů, avšak politicky se u něj, na rozdíl od jeho podnikatelské profesionality, projevuje zásadní nezralost a určitý avanturismus. Jen politický amatér se může neprofilovat a tvářit jako havlovský "nepolitik". Buďto patří na jednu nebo na druhou stranu politické barikády. A v tom mají babišovci buďto jasno - a skrývají to před voliči - anebo nikoli, a pak spějí k efektů véčkařů.
Za druhé, rozkol sociálních demokratů není nic nového - projevoval se ve straně dávno před haškovci a sobotkovci. Již dříve dokonce vedl některé členy k opuštění strany, jak mi to vyprávěli. Tvrzení o jakémsi puči haškovců, vypouštěné sociálně demokratickým guru panem Dienstbierem, patří do říše krycích legend. Sám pan Dienstbier plnicí úlohu jakéhosi trojského koně v sociální demokracii, je vynikajícím příkladem vpádu havlovské "nepolitiky pravdolásky" na území sociální demokracie. Pan Dienstbier asi má jasno,kam sám patří - že nepatří k levici, ale k trubadúrům NATO, bruselismu a germanokolonialismu. A to se s autentickou levicí asi neslučuje... Takže ve straně neprobíhá boj "Monteků" a "Kapuletů" podle Shakespeara. Tam probíhá zcela jiný boj - boj o směřování dosavadní vlajkové lodi v republice.
Jediní, kdož skutečně obstáli v současném politickém boji, jsou komunisté. Jasný program, neúčast ve skandálech maximálních rozměrů, neúčast na předchozí vládní politice zkázy země, jednoznačná mluva k voličům - to vše z nich činí perspektivní politickou sílu, ať si jejich odpůrci namlouvají co chtějí. Přitom ostatní mají k dispozici obrovský mocenský a ideologický aparát, jež tato strana nemá již dvacet tři let. Političtí realisté by si měli uvědomit, zdali je vůbec vhodné, ponechávat tuto levici v dosavadním společenském ghettu, nebo zdali není načase změnit postoj a začít se s komunisty vážně snažit vyvádět zemi z marasmu. Samozřejmě očekávám za tato kacířská slova patřičný interdikt odpůrců a své upalování na mediálních hranicích. My kacíři si však z toho spíše děláme legraci....
Ještě snad zbývá zmínit se o hnutí okamurovců. Pan Okamura hlásá poměrně sympatický konzistentní program. Na rozdíl od babišovců od počátku zastává tezi masarykovské baťovské republiky, což samo o sobě by možná této zkoušené zemi prospělo jako východisko dalšího nekrizového vývoje. Teze o masarykovském státu fungujícím na principu solidního baťovského kapitalismu, kde platila hesla o dělnících jako skutečných společnících podnikatelů, a o sociální solidaritě mezi společenskými třídami (pozor, třídy dnes uznává i ODS, jež je dříve zavrhovala ! poučila se z britského konzervatismu, který na nich staví...). problém okamurovců není v jejich cíli a programu, ale prostředcích jeho naplnění. metody přímé demokracie mohou být sympatické, ale jejich fungování není zaručeno. Nicméně hnutí okamurovců má podle mne větší opodstatnění, nežli hnutí babišovců. A také může být i z těchto důvodů životaschopnější, pokud se nemýlím...
Ostatní strany propadly roštem volební hranice a nemá smysl je hodnotit. Zastávám názor, že v politice platily, platí a budou platit zákony velkých čísel. Idealisté, volící ministrany bez monstra kapitálu, budou zklamáni podle mne vždy.
O co tedy šlo v těchto volbách ? O boj o charakter republiky, o to, zdali republika zůstane nadále kolonií cizích mocností - a proto obětí sociálního rozvratu, nezaměstnanosti a bídy, kterou dnes již nelze zakrýt, jen zamlčet a toto dělala masmédia v kampani - anebo zdali se republika může vzpamatovat z egyptských ran privatizace, tunelizace a korupce, uštědřených státu pravicovými jakobíny a černosotěnskými klerofašisty, vymahači zločinných restitucí.
Ne nadarmo internetem obíhá vtip, o tom, že Rakušané definují malou a velkou provatizaci Česka. Podle mytologických Rakušanů prý malá privatizace byla "navrácení Lucerny panu Havlovi". A velká privatizace prý bude "navrácení Čech panu Schwarzenbergovi". K tomu lze říci pouze - Bože, chraň nás před Belzebubem, svatý Václave, nedej zahynouti nám i budoucím... A Jene Žižko, vzbuď se ! Všichni ti havlisté, pravdoláskaři, humanitní bombardérové a vzývatelé knížat a restitucí, jsou bojovníci za to vše, co ničí tuto zemi - za členství v NATO, za područí Berlína a Bruselu, na diktát "germánského eura" a kapitálu ( jež Germáni střídavě chtějí i nechtějí!) a kapitálu, za antislovanství, antirusismus a za snahu vyvolat válečný stav s Ruskou federací, která nikoho neohrožuje, (jen zájmy neokolonialistů, restituentů, a jiných parazitů!). A obyčejný volič, který vnímá jen první plán toho všeho - bídu,nezaměstnanost a bezdomovectví -si musí uvědomit prostou pravdu - knížata a Napoleoni nejsou přátelé lidu, nejsou ušlechtilí strýčkové, chodící na škopek do hospody jednou o volbách s lidem. Jim mohou děkovat jen paní Čáslavské - lid nikdy. A lid jim nesmí dávat své hlasy,pokud nechce zůstal dál jejich nevolníkem. "Nechoď,Vašku, s pány na led" - stále platí.
Záleží na tom, zdali levice v republice se ještě jednou v dějinách dokáže sjednotit do lidové fronty, tak jak se sjednotila pravice pro jediný zájem, pro mamon a panskou nadvládu. Kosmopolitismus je dnes věcí černosotěnské pravice. Levice se dosud neuměla sjednotit. Musí opustit svůj dogmatismus, svá sektářství, a zahájit jednotnou lidovou frontu. Teprve pak zvítězí. To je řečeno "starou terminologií".
V podstatě v budoucnosti by již nemělo pouze jít o historickou "levici a pravici". Mělo by jít o rovnost proti nerovnosti, o sociální solidaritu proti antisociálním panství, o záchranu životního prostředí nejen republiky, ale planety Země proti ničení a vykořisťování. O slušný život pro všechny - nejen pro hrstku vyvolených !
PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, autor je historik
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz