♣Bohuslav Sobotka, předseda vlády České republiky, odpověď na petici ze 7.10.2015
V Praze dne 6. listopadu 2015
Čj.: 17255/2015 - OAI
Vážený pane Rejfe,
děkuji za Váš dopis, ( nešlo o nějaký běžný dopis, ale o petici, vycházející z petičního práva, zakotveného v petičním zákoně a Listinou základních práv a svobod v čl. 18, poznámka redakce ČNL) který jsem obdržel dne 9. října 2015, v němž se na mě obracíte s žádostí o vyjádření k Vašim komentářům na mé odpovědi na interpelaci poslankyně Marty Semelové týkajícím se tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu a k problematice současných česko-německých vztahů.
Vzhledem ktomu, že problematika česko-německých vztahů, včetně tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (dále jen SL), náleží do kompetence Ministerstva zahraničí (dále jen MZV), vyžádal jsem si jeho stanovisko. Dovolte mi, abych na základě obdržených podkladů reagoval na Vaši žádost v pořadí jednotlivých bodů.
I.
Pokud jde o otázku, zda se „SL může vzdát něčeho, na co nemá právo“, musím konstatovat, že Česká republika zastává dlouhodobě konsistentní právní názor na otázky dotýkající se poválečného uspořádání ve vztahu k občanům, kteří byli z Československé republiky odsunuti na základě Vámi jmenované mezinárodní smlouvy přijaté na Postupimské konferenci. Zdrojem legitimity a právní jistoty se v této otázce pro Českou republiku po více než padesáti letech staly ústavní dekrety prezidenta republiky, které tvoří nedílnou součást právního řádu České republiky.
Mohu Vás ubezpečit, že vzhledem k absenci zpětné působnosti práva Evropské unie nemohou mít požadavky Sudetoněmeckého krajanského sdružení oporu v právním řádu Evropské unie.
Česká republika a Spolková republika Německo se téměř před dvaceti lety shodly na tom, že nebudou do budoucna zatěžovat své vztahy politickými ani právními otázkami pocházejícími z minulosti, přičemž svůj závazek od té doby důsledně dodržují.
II.
Pokud jde o otázku úprav Stanov tzv. SL, na základě dostupných informací se ve věci změny stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení čeká na rozhodnutí Vrchního zemského soudu v Mnichově, formálně tedy provedeno nebylo. Rozhodnutí by mělo být přijato během listopadu tohoto roku. Nové stanovy nabydou právní platnosti v okamžiku zapsání do rejstříku tzv. Registračního soudu v Mnichově.
III.
Pokud jde o úpravy Programu tzv. SL, o Vámi zmíněném dvacetibodovém programu nemám žádné informace, a nemohu proto na Vaši otázku přiměřeně reagovat.
IV.
Pokud jde o terminologii, jíž jsem užil v reakci na dotaz poslankyně Semelové, použil jsem termíny, které použila samotná paní poslankyně. Mimo to termíny „Sudety" či „sudetští Němci" jsou užívány v běžné řeči bez historických konotací, které uvádíte. V tomto smyslu musím rozhodně odmítnout, že bych, jako premiér vlády České republiky, cíleně oživoval terminologii nacistického Německa.
V.
Pokud jde o Váš dotaz týkající se tzv. strategického dialogu mezi ČR a SRN, tento dialog vzešel z mé iniciativy s cílem propojit resortní ministerstva a další relevantní aktéry s jejich německými protějšky na spolkové i zemské úrovni nad rámec běžné bilaterální agendy, ale také a především společně definovat dlouhodobější, strategické cíle na pozadí současného dění v Evropě i ve světě. V polovině minulého roku jsem proto pověřil ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka přípravou koncepčního materiálu ke strategickému ukotvení sousedským vztahů se Spolkovou republikou Německo coby nejvýznamnějším partnerem a sousedem České republiky. Toto strategické ukotvení vzájemných vztahů nezahrnuje pouze resort zahraničí, nýbrž téměř veškerá resortní ministerstva a také Úřad vlády ČR.
Na základě pověření ministr Lubomír Zaorálek dne 3. července letošního roku podepsal se svým spolkovým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem Společné prohlášení k česko-německému strategickému dialogu coby nové platformě česko-německých vztahů. Vedle v rámci strategického dialogu definovaných prioritních témat jako věda, výzkum, inovace, rozvoj společné infrastruktury, boje proti příhraniční kriminalitě či spolupráce ve školství a kultuře či zdravotnictví, je také jednou ze stěžejních oblastí zahraniční a unijní politika.
Dialog je primárně nastaven jako mezivládní spolupráce, ale ve své podstatě je otevřen všem aktérům relevantním po česko-německé vztahy ve 21. století s cílem posilovat vzájemnou důvěru a budovat česko-německé sousedství coby jeden z pilířů evropské stability.
Vážený pane Rejfe, děkuji za Váš zájem o česko-německou problematiku a přeji Vám vše dobré.
S úctou
B. Sobotka