Blouznění pana Macka

Hned na začátku si řekněme, že nejde o Macka z Malacek, o kterém zpíval Karel Gott, ale o brněnského kádeuáka, který přišel s nápadem, aby příští sjezd sudetů se konal v Brně. Novinářům dále líčil, jaký ušlechtilý vztah mají naši bývalí krajané k republice. Nikde u nich se nesetkal s touhou po odplatě. Jsou to prostě dobráci od kosti, kterým již jednou jsme hrozně ublížili, snad i ubližujeme dále, a přesto jsou tak vstřícní.

Toto mackování je zřejmě výrazem neznalosti našich dějin, zejména 30. let 20. století a doby protektorátu. Pan Macek zřejmě neví, že byli jsme to my, kterým sudeti ublížili. 360.000 našich lidí padlo v boji s Němci či bylo zavražděno. Vzhledem k tomu, že je tento politik z Brna, měl by vědět, co udělali Němci s brněnskými vysokými školami, s jejich profesory a docenty, studenty, co se dělo v Kounicových kolejích, kolik českých lidí bylo umučeno k smrti. Snad by měl také vědět, že ještě v dubnu 1945 brněnští gestapáci vypravili transport smrti, v němž bylo téměř 300, z nichž v německém koncentráku zbyl jen popel.

A jak to bylo s vysídlením německého obyvatelstva z Brna, mohl se již dříve dozvědět, kdyby do ruky vzal knihu od prof. V. Žampacha, která o vysídlení pojednává.

Jak o nás smýšlí sudeti, se opět může dočíst v tzv. sudetoněmeckém tisku. Nechť si vezme Sudetendeutsche Zeitung nebo Sudetenpost a tam se dozví, jak o nás sudeti smýšlí.

Může se podívat i na www. ceskenarodnilisty.cz, tam najde buď v rubrice Publikace základní řada nebo v rubrice Německá problematika, či v rubrice Listy vše potřebné, aby si mohl udělat objektivní závěr.

Stále platí slova česko-německé historičky dr. Evy Hahnové, která po nějakou dobu se sudetoněmeckým landsmanšaftem spolupracovala, dokud nepoznala, o jaký spolek jde, že sudeti jsou dědici henleinovských tradic. Jiní dále tvrdí, že jde o lidi nahnědlé a věčně včerejší.

Po blouznění by se pan D. Macek měl vrátit do reality. Ale berme v potaz i polehčující okolnosti pro tohoto brněnského „vizionáře“. Má před sebou vzor dřívějších i současných jednání svých mnohých výše postavených stranických kolegů. Vždyť i P. Bělobrádek doznal spolupráci nejen s bavorskou CSU, ale také se sudety. Jak dlouho již někteří z jeho stranických kolegů jezdí na sjezdy sudetů? Macek tam byl nováčkem.

Říká se, že příklady táhnou. Ano, je to tak. Táhnou dokonce mnohdy i ty špatné. A tak se nedivme ani panu Mackovi. Vnitrostranická atmosféra jej značně ovlivnila a neznalost dějin vše dokonala.

J. Kovář