Bezpráví zůstává problémem i nadále

Konference zemské skupiny SL Bavorsko

"Došlo k posunu vpřed, ale důležité otázky v bavorsko-českých vztazích jsou stále otevřené", shrnul Steffen Hörtler, zemský předseda sudetských Němců v Bavorsku, letošní zemskou konferenci. Ústřední téma bylo – „pokrok v procesu mezi sudetskými Němci a Čechy“.

„Byl to pro mě nejpůsobivější zážitek" sdělil Hörtler k „brněnskému pochodu smíření“. Tento rok jej opět vykonali převážně mladí Češi na paměť vyhnání Němců před 71 lety. Pro tyto lidi byla účast záležitostí srdce, řekl uznale. Dokonce se od tohoto bodu zvyšuje ochota k usmíření mezi Čechy a Němci u celé řady osob, soudí Hörtler. Vzpomněl na českého ministra kultury Daniela Hermana na Sudetoněmeckém dni v Norimberku. Poprvé tam oficiálně mluvil člen české vlády a deklaroval princip kolektivní viny jako špatný, ujistil zemský předseda. Tento historický okamžik není výjimkou - "jmenujme Slezský den, na kterém vystoupil člen polské vlády".

O stavu procesu dialogu řekl Hörtler 79 přítomným delegátům, že je na správné cestě, ale ne u konce. Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) zastává jasný postoj: "Dostaneme se dopředu jen tehdy, pokud budeme mluvit k sobě navzájem". Nespravedlnost vyhnání nepřijatelná, v Evropě musí být principem, pro který nepřipadá v úvahu pokračující platnost Benešových dekretů. Proto je možné najít požadované politické řešení jen v případě, je si jistý Hörtler, že dialog bude pokračovat. Byl optimistický: "Máme partnery, kteří chtějí jít s námi cestou porozumění, na základě historické pravdy". Zde se také ukazuje, jak naléhavě je zapotřebí sudetských Němců pro sjednocení Evropy.

Při hodnocení zahájení zemské výstavy "Karel IV." v Norimberku, chápal Hörtler zklamání některých krajanů. Očekávali zmínku o desetiletí práce sudetoněmecké etnické skupiny v oblasti česko-bavorských kulturních vztahů. Zde se ukazuje, jak je důležité je i nadále vést konstruktivně jednání s politickými představiteli v Bavorsku a Česku, řekl o výstavě Hörtler.

S bavorským premiérem a patronem Horstem Seehoferem byl v kontaktu. Zástupci landsmanšaftu byli v současné době váženými hosty na oficiálních akcích v Bavorsku a v České republice. Při otevření zemské výstavy "Karel IV." v Praze, v květnu, byla jeho přítomnost důležitější než kdy jindy. Jako "zcela přirozená" dnes platí účast landsmanšaftu v České-německém diskusním fóru a při novoroční recepci bavorského zastoupení v Praze.

"Obrovského úspěchu" by podle zemského předsedy mohlo být dosaženo trvalým posílením sudetoněmecké kultury a historie ve společenském vědomí. Emilii Müllerové, bavorské ministerské patronce, poděkoval za její podporu při přípravě výukových materiálů o vyhnání Němců a její závazek pokračovat v podpoře sudetoněmeckého muzea v Mnichově.

To by mělo být otevřeno v roce 2018 a "jet on-line". Hörtler s jistotou vyhlíží do budoucnosti, kdy, zvláště pro mladé a budoucí generace, bude muzeum prvním bodem dozvídání se o Němcích z Čech, Moravy a sudetského Slezska, o jejich zemi, osudu a úspěších. Vyjádřil radost ze závazku bavorské vlády finančně se podílet na stavbě a provozu muzea. Připomněl také chvályhodné úsilí svého předchůdce Franze Panyho, vynaložené na projekt.

Soudem vymáhaný seznam členů poskytuje nyní také zemská skupina SL Bavorsko, všichni jej ještě nedali. Hörtler požádal krajské skupiny, aby předložily své seznamy členů do začátku prosince příslušnému úřadu. Litoval, že několik lidí neustále silně narušuje klima a práci v krajanském sdružení. Stále ještě doufá v jejich obměkčení.

Jménem celé výkonné rady poděkoval Steffen Hörtler členům v místech za konstruktivní zapojení. "Prostě skvělá" je politická a kulturní práce mezi Pasovem a Miltenbergem, která je "skutečně významná pro dobrou budoucnost etnické skupiny".

V diskusi se jednalo o zprávách ze sudetoněmeckého spolkového shromáždění, hlasování o novele stanov a o dohodnutém navýšení členských příspěvků. Tvrdě, ale vždy korektně, delegáti diskutovali o problémech ovlivňujících krajany.

„Ochranu sudetoněmecké historii a kultuře“, měl na transparentu zemský kulturní referent Christian Weber. Předtím byl zodpovědný za tři kulturní projekty – hlavní město kultury Plzeň, - německé stopy v Praze a - dominikánský řád v Čechách. Kromě toho uvedl, s předsedou v Dolním Bavorsku a Horním Falcku, kulturně-historickou sbírku s řadou dokumentů a fotografií ze Sudet. Je možné zapůjčení výstavy pro místní pobočky vyhnanců. Díky kulturní práci by měli být vyhnanci, stejně jako mladí lidé, posíleni ve své identitě. Každého čtvrtého Němce dnes se vyhnání týká, buď jeho samotného, nebo prostřednictvím jeho rodinného zázemí.

Potěšení ze zvyšující se účasti na výročním zasedání sudetoněmeckých žen vyjádřila zemská referentka Sigrid Ullwer-Paulová. Poděkování a zvláštní uznání za návštěvu při loňské konferenci v Řezně vyslovila biskupu Rudolfovi Voderholzerovi. Vyjádřila přesvědčení, že se počet účastníků bude dále zvyšovat .

Frank Altrichter, Sudetendeutsche Zeitung, 7.11.2016, str. 2,5

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf