Bezdomovců je v Česku dvakrát víc, než se dosud uvádělo

Počet bezdomovců v Česku značně stoupl. Odhady dosud uváděly, že střechu nad hlavou u nás nemá přes třicet tisíc lidí. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ale zveřejnilo ve čtvrtek jedinečný výzkum, z něhož vyplynulo, že počet je proti dosavadním předpokladům u nás více než dvojnásobný.

Celkový počet bezdomovců nyní odhaduje na 68,5 tisíce osob. Alarmující je množství lidí bezprostředně ohrožených ztrátou bydlení. Podle výzkumu je to bezmála 120 tisíc osob. V ČR podle těchto odhadů tak na ulici žije 6,7 osoby v přepočtu na tisíc obyvatel.

Polovina dotázaných sociálních pracovníků uvedla, že obcím schází krizové ubytování a nízkonákladové bydlení se sníženým nájmem.

„Chybí pobytové zařízení pro lidi bez domova, kteří potřebují sociální služby vzhledem k věku nebo zdravotnímu stavu. Problém se týká osob se závislostmi, s duševním onemocněním, bez příjmu, bez nároku na výplatu důchodu a lidí, kteří nejsou v evidenci úřadu práce,“ cituje výzkum MPSV jednu ze sociálních pracovnic v odpovědi na otázku, co je třeba zlepšit.

Z celkového odhadu počtu vyloženě nebydlících tvoří bezmála čtvrtinu ženy, dvanáct procent mladí do 18 let a deset procent senioři nad 65 let. Nejvíce bezdomovců je podle výzkumu v Moravskoslezském kraji (13,8 tisíc) a v Praze (9,5 tisíc). Nejnižší počty byly zaznamenány v Královéhradeckém (1,6 tisíce), Karlovarském a Pardubickém kraji (shodně 2,1 tisíce).

Mají deset a více exekucí

Mezi nejčastější důvody vzniku bezdomovectví sociální pracovníci obcí uvedli zadlužení (90 procent), závislost na alkoholu (79,2 procenta) a nezaměstnanost (78 procent). Výsledky výzkumu víceméně kopírují údaje Exekutorské komory, podle níž je deset a více exekucí na jednu osobu vedeno právě na sto dvacet tisíc lidí. Jak Exekutorská komora varovala, počet dlužníků ve vícečetných exekucích přitom stále roste.

Výzkum MPSV také nepřímo ukázal, že téměř každý desátý Čech, který je podle parametrů statistiků ohrožen příjmovou chudobou (zhruba milión osob), tak začíná být zároveň vážně ohrožován ztrátou bydlení.

Rozdíly se zvětšují

Celkové úspory českých domácností i spotřeba však v ekonomických úhrnech pozitivně rostou. Ukazuje to na rozvírající se sociální nůžky. Kdo má slušnou práci či příjem z podnikání, tomu se obvykle daří lépe, ale lidé, kteří přišli o zaměstnání, třeba kvůli zhoršení zdravotního stavu, nebo zapadli do dluhů či alkoholu, se už z bídy většinou nedostanou.

Nejvyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení byl odhadnut v Moravskoslezském (28 tisíc) a Ústeckém kraji (14 tisíc) a v Praze (10 tisíc). Nadprůměrný počet byl zaznamenán rovněž v Karlovarském kraji, a to 32,5 ohrožené osoby na 1000 obyvatel, a v Libereckém kraji (21,5). Naopak nejnižší počty ohrožených osob jsou v obcích Královéhradeckého kraje (dva tisíce).

Výzkum MPSV zaměřený na problematiku prevence a řešení bezdomovectví, jehož respondenty by byly obce, se u nás dosud nedělal.

Ministerstvo v průběhu loňského února a března oslovilo s podrobným dotazníkem sociální pracovníky ve více než 220 obcích s rozšířenou působností. Většina se zapojila. Neodpověděla města Odry, Český Krumlov, Bystřice nad Pernštejnem, Ostrov, Přerov, Polička, Hořovice, Děčín, Ústí nad Labem, Žatec a Aš.

Jindřich Ginter, Právo