Berlínský masakr pokračuje… Rodiče děkují Merkelové za syna v kómatu...

27. prosinec 2016 |
lajkit.cz |

Na vánočním trhu v Berlíně, kde po nájezdu kamiónu řízeného muslimským teroristou zahynulo 12 lidí a takřka 50 bylo zraněno, zní i v těchto dnech pláč, vzlyky, ale i nadávky a výkřiky vzteku.

Německá média další dění na náměstí Breitscheidplatz po atentátu zcela ignorují. Nezajímají je pozůstalí, a to ani tehdy, pokud se přes svou bolest rozhodnou promluvit. Je jim lhostejné, co si myslí příbuzní mrtvých a zraněných o politice kancléřky Merkelové, která imigranty do Německa pozvala - a má tedy bezpochyby jejich krev na rukou. Mimo pozornost médií jsou i ranění - nejsou žádné snímky v nemocnice, žádné příběhy, žádná zmínka o tom, zda se někdo zotavuje, nebo komu se přitížilo.

V ohnisku mediálního zájmu jsou oslavy dopadení údajného atentátníka Amriho, jenž byl prý zastřelen v Itálii poté, co vlakem údajně procestoval půl Evropy, aniž by si ho někdo všiml. Média líčí dopadení domnělého pachatele jako úspěch policie a establishmentu, ač šlo ve skutečnosti o jejich totální selhání – a nesou přímou odpovědnost za smrt nevinných lidí a tragický stav celé Evropy.

Připomeňme: Není normální, aby o Vánocích hlídkovali u vánočních stromů na náměstích vojáci se samopaly, jako například v Praze, v Brně a dalších stovkách měst po celé Evropě.

V Berlíně na místě tragédie obehnané páskou hlídkují policejní hlídky a brání médiím (těm zahraničním, protože německá tu nejsou), aby s přítomnými udělaly rozhovor. Prý proto, že je tím chrání. Možnost, že by se dospělí lidé mohli sami rozhodnout, jestli s médii hovořit chtějí, nebo ne, je mimo představu převýchovného ústavu s názvem merkelovské Německo. Ironií je, že přímo na náměstí má redakci deník Berliner Morgenpost.

Není náhoda, že jediný rozhovor z náměstí Breitscheidplatz, který unikl na veřejnost, pořídila dánská televize TV2. Rozhovor o délce necelé jedné minuty je datován 22. prosince, necelé tři dny po tragédii, tedy v době, kdy byl údajný atentátník ještě na útěku. Protiproud přináší jeho záznam i doslovný český přepis.

Na záznamu jsou dva starší manželé smutně postávající na vánočním trhu u zavřeného stánku, jako by stranou od hlavní skupiny, mimo pozornost policie. Z rozhovoru vyplyne, že jejich syn byl při atentátu těžce raněn a nyní je v kómatu.

Reportér: "Proč jste sem dnes přišli?"

Matka chce odpovědět, ale sklání hlavu a hroutí se v slzách. Otec se odvrací, bojuje s dojetím a strachem, ale pak se rozhodne říct pravdu.

Otec: "Protože naše dítě tady bylo těžce zraněno."

Pak se ani on neubrání slzám a pokračuje s bolestí v hlase.

Otec: "Děkujeme, paní Merkelová… Už vás nikdy volit nebudu. Nikdy v životě... A doufám, že vás nikdy nebude volit ani má rodina, ani mí přátelé..."

Odchází stranou, kde přešlapuje jeho manželka, matka těžce zraněného, postaví se po jejím boku a naznačuje reportérovi, že už nemohou dál.

Otec: "Ne. Prosím, už žádné další otázky."

Reportér: "OK. Děkuji."

Reportér se chystá odejít, ale matka k němu zvedne hlavu, jako by byl poslední, kdo jí může pomoci.

Matka: "Náš syn byl tady."

Reportér: "Váš syn?"

Matka: "To je důvod, proč jsme se přišli. Abychom viděli… kde k tomu došlo."

Reportér: "A co se mu stalo?"

Matka: "Je těžce zraněný a v kómatu."

Reportér: "Tady v Berlíně?"

Matka: "Ano. Tady v Berlíně, kde pracoval a domů jezdil na víkendy. Do Wiesbadenu. Chtěl přijet domů následujícího dne. Už měl všechno nakoupené."

Otec (bere matku za ruku): "Pojďme už."

Matka: "Ano, tam je naše dcera."

Reportér: "Děkuji."
CFP