Během krátké doby dvě porážky sudetoněmeckého landsmanšaftu!

Witikobrief

Jak je známo, člen-SL Gottstein 29. ledna 2016 oznámil, že plánovaná změna SL je soudně neplatná (viz. Witikobrief 16.1, str.4). O dva měsíce později, přesně 24. března 2016 utrpěl SL další porážku před vrchním zemským soudem. Byl odsouzen, když žalobci bez vytáček měl poskytnout seznam členů. Protože rozhodnutí bylo založeno na verdiktu Nejvyššího soudu, odvolání bylo zamítnuto.

SL, který je zvyklý velmi rychle, někdy dokonce předčasné oznamovat své úspěchy i dílčí úspěchy, zabalil záležitost tentokrát v tichu. Zdálo se, jako by přežil nevyzpytatelný jazyk Justicia!. Po čtyři týdny to bylo ve spolkových novinách (vydání z 22.4. 2016, str.1) docela uplakané s ohledem na porážku, ale stejně tak vágní, že neinformovaný čtenář si nevěděl rady.

Verdikt

Soud konstatoval: Žalobci nemůže být bráněno, aby jednotlivými dopisy zbylých členů "vymáhal účinné právo podílet se na rozhodování ve spolku". Je to o to nezbytnější, neboť podle žalobců se jedná o změna účelu spolku, která potřebuje souhlas "všech" členů. Proto měl být předložen seznam adres. Spolkové vedení má tuto povinnost  i v případě, že se mezi okresními organizacemi jedná o rozdělení SL. Obžalovaná strana tvrdí, že žalobci chtěli rozdělit SL, což soud ale odmítl jako pouhé "abstraktní riziko zneužití". Obavy o ochranu osobních údajů a soukromí soud zamítl s odkazem na právní situaci. Kromě toho rozhodl:

"Náklady na řízení zaplatí obžalovaný" a "Rozhodnutí je předběžně vykonatelné".

Dále, že obžalovaná strana neprodleně informuje ostatní členy ještě před Sudetoněmeckým dnem 2016. Byla stanovena lhůta do 8. dubna 2016, která ale průkazně prošla. Takto však SL riskoval pokutu nebo pozastavení činnosti (Erzwingungshaft).

Vidět v pravém světle

Podle Sudetendeutsche Zeitung byli odpůrci novely označeni Výkonnou radou SL jako destrukčníci. To je však zavádějící, protože tato dvě soudní rozhodnutí ukazují, že kritika nevisí ve vzduchu. Každopádně hubování na rozsudek není na místě, protože soudy odhalily pouze určité organizační nedostatky a velkou neopatrnost s termíny při jednání. Kořen však leží hlouběji. Je to všechno o poctivosti. Každý soudný člověk považuje vzdání se vlasti a majetku jako závažný zásah do účelu sdružení, ale jste přesvědčování, abyste věřili opaku. Zde se používá dávno známých a falešných sylogismů, které byly odsuzovány i v aristotelovské logice. Platí: Všechny stromy jsou opravdu zelené, ale ne všechno zelené, je strom! Takže revidované stanovy již s originálními nejsou srovnatelné, jen proto, že oboje se týkají sudetských Němců. Podle této logiky by byly v roce 1938 programy strany Wenzela Jakschse a Konrada Henleina zaměnitelné, protože oba se zabývaly sudetskými Němci.

Pseudoparlament?

Pro poctivost je nakonec nutný kritický pohled na Spolkové shromáždění. Jak ukazuje studie na straně 10 tohoto vydání, to už nyní není reprezentantem etnické skupiny, ale jen mumií předchozích časů. O to je důležitější, aby tento nedostatek dohnalo ve stanovách, v otázce hlasování všech členů, jak je požadováno podle § 33 občanského zákoníku. Nicméně, stejně jako ve "vysoké politice", také nomenklatura SL se obává všeho, co by se mohlo podobat plebiscitu. To, co vedení SL chápe pod vnímáním sudetoněmeckých zájmů, je příliš málo. Přesto uhlíky doutnají pod popelem, a my vyzýváme, aby se zabránilo všemu, co by mohlo být vykládáno jako legalizace vyhnání.

(FV) , Witikobrief, květen 2016, str. 4

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf