včetně žen, dětí a nemluvňat… A nyní jsou EU opěvování jako regulérní politická
Břetislav Olšer
Marné jsou vzpomínky na počínání Banderovců během druhé světové války, nikdo nevnímá ani jejich třetí nejsilnější opoziční nacionalistickou stranu Svoboda současné Ukrajiny, jejíž prapor UPA s trojzubcem je znakem vrahů menšin Poláků a Volyňských Čechů i jejich žen, dětí a nemluvňat. ... Tož ogaři, nalejme si čistého vína. Možná už někdo zapomněl, jak se vše vyvíjelo už od roku 1939, kdy si Zakarpatská Ukrajina „vzala“ zpět západní část Polska.
V té době docházelo zejména na území Polska a Sovětského svazu k teroristickým a záškodnickým akcím Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), mezi než patřily sabotáže, žhářství, přepady pošt a redakcí opozičních novin, vražedné útoky na státní představitele i umírněné členy z vlastního tábora.
OUN vznikla roku 1927 ve Vídni, kde se uskutečnila konference Ukrajinců, kteří emigrovali z vlasti, jejímž závěrem a usnesením bylo vytvoření organizace, hájící zájmy všech Ukrajinců a vytvoření samostatné Ukrajiny pod ochranou nacistického Německa. Rozsáhlá instrukce vypracovaná v květnu 1941 „Boj a činnost ukrajinské OUN v období války“ obsahovala speciální paragraf o „očistě území od nepřátelských elementů“ – hlavně Židů. S. Bandera se obrátil na své stoupence s heslem, které nepotřebuje žádné komentáře: „Národe! Věz! Moskva, Polsko, Maďaři, židovstvo – jsou Tvojí nepřátelé. Likviduj je! Likviduj Židy, Poláky, komunisty, nič je bez milosrdenství…“
Již na přelomu let 1942 – 1943 byly reorganizovány jednotky, které se přeměnily v Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA), resp. ve vojensku a teroristickou organizaci. V roce 1943 vyhlásili představitelé Organizace ukrajinských nacionalistů boj za osvobození Ukrajiny a 9. února téhož roku jednotky UPA zahájily etnické „čištění“ Volyně (severo-západní Ukrajina) bestiálním vyvražděním Poláky obydlené obce Parosl. Pak následovaly další jednotlivé případy vyvražďování obcí obydlených Poláky (Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki atd.). Kulminací vyvražďování byl červenec 1943.
Operaci jednotky UPA zahájily 11 července 1943 (tzv. krvavá neděle) a trvala do 16 července 1943. Během operace bylo napadeno 530 polských vesnic, osad a statků a brutálně zavražděno kolem 17000 polských civilistů. Žádná válka, nýbrž systematické vyvražďování ve jménu Boha bylo cílem; patologická posedlost krví neviňátek, jejich bolestí a utrpením… Že Rusové vraždili Ukrajince? Proč tedy Banderovci vraždili Poláky a Volyňské Čechy a ne Rusy? V srpnu 1943 vyvražďovací akce UPA pokračovaly – napadeno bylo 85 dalších vesnic. Po krátkém období klidu v prosinci 1943 UPA zahájila další vlnu vyvražďování trvající do první čtvrtiny roku 1944, kdy UPA využila období stahování se německých vojsk před útočící rudou armádou. Na jaře 1944 UPA přesunula hlavní působiště do Východního Haliče a pokračovalo ve vyvražďování.
Celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných UPA během války se odhaduje na 130 tisíc. V letech 1943 – 1945 rozpoutaly jednotky UPA partyzánskou válku proti jednotkám Rudé armády. Všichni bez rozdílu nosili čepice s odznakem UPA – „trojzubcem“… Až ve dnech 25.- 26. listopadu 1944 vydal sjezd národních výborů Zakarpatské Ukrajiny v Mukačevě manifest O opětovném sjednocení Zakarpatské Ukrajiny se sovětskou Ukrajinou. Po volbách do místních výborů opakoval i mukačevský sraz, že vyjadřuje „svobodnou vůli lidu“ připojit se k SSSR…
Nevím, jak to měl Bandera s ženami, ale v politice to válel na všechny strany; chvíli bojoval s Němci, pak zase proti nim, až ho zavřeli a pak zase pustili, natož se slušně otáčel i se svojí UPA v americké okupační zóně. Než mu dobří lidí na rozlučku přichystali kyanidovou baštu…
Inu, a Juščenko před deseti roky vyznamenal in memoriam některé členy Organizace ukrajinských nacionalistů, včetně Stepana Bandery, řádem Hrdinů Ukrajiny, přestože tito jsou spojeni s masakry civilního obyvatelstva během 2. světové války. Rozhodující však zřejmě byla „nezlomnost ducha při obraně národa, hrdinství a obětavost ve válce za nezávislou Ukrajinu“. Na Bělehrad, na Majdááán…
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz