Ani ministr Herman nemůže svévolně vybájit centrum protinacistického odboje!

Parlament byl opět svědkem přestřelky mezi ministrem "kultu a orby" na jedné straně a místopředsedou parlamentu na straně druhé. Ano, byl to střet ministra Mgr.Daniela Hermana s místopředsedou parlamentu JUDr. Vojtěchem Filipem. O co? 

O charakter osazenstva vyšebrodského kláštera v době okupace ČSR hydrou III.reichu. Předseda KSČM, místopředseda parlamentu dr. Filip správně kritizoval chování vyšebrodského cisterciáckého řádu za nerespektování stávajících zákonů o majetkovém vyrovnání církví. Vše podrobně popsaly Haló noviny 5.4.2017 a též Parlamentní listy. Na tomto místě se dotkněme jiného aspektu věci - aspektu sporu mezi ministrem a místopředsedou parlamentu, který se nejvíce týká pravdivé historie protektorátu ve Vyšším Brodě a následného stavu kláštera za socialismu,ale též definice centra protinacistického odboje.

Copak že to rozpálilo pana ministra Hermana, že obvinil pana místopředsedu Filipa "ze lží" o Vyšším Brodě? A byly to "lži"? Podívejme se na věc podrobněji. Pan  Mgr.Herman tvrdil, že argumenty pana  JUDr. Filipa jsou "snůška lží", neb údajně cisterciáci se prý nemohli vrátit, neboť prý" komunisté tak zdevastovali klášter tak, že prý dodnes nese těžké rány". Dr. Filip kontroval tím, že  za socialismu bylo v klášteře poštovní muzeum a klášter byl opravován a jeho stav byl relativně dobrý.

K této věci se musím jako očitý pamětník vyjádřit. Pan ministr Herman je ročník 1963. Já jsem ročník 1949. V roce 1963 jsem navštívil s otcem, nadporučíkem čs.armády v záloze, projektantem železničního ústavu, jižní Čechy a rovněž vyšebrodský klášter. Ke klášteru jsme se dostali stopem, vzal nás motocyklista se sidecarem... Klášter se v té době opravoval a byly tam expozice,které jsme si prohlédli. Část kláštera byla uzavřena. I když některé budovy nesly ještě starý válečný nátěr zelenou barvou proti náletům, stav kláštera, pokud si jako hoch pamatuji, nebyl ruinou, jak by to chtěl vyložit pan ministr, jenž se toho roku právě narodil....Takže má paměť proti tvrzení pana ministra, jenž tehdy právě spatřil světlo světa.

Ale toto jen  na okraj.

Je tu důležitější věc. Pan ministr rozpálen prý do běla, tvrdil, že pan dr.Filip lže i o protektorátní éře kláštera. Prý klášter byl zabaven a fungovalo tam "protinacistické centrum".(Sancta Simplicitas...) Toto ovšem musí nejdříve pan ministr úředně prokázat.

 Nelze jen tak bez dokladů označovat jakékoli místo v republice za protinacistické centrum. Na to jsou postupy od počátku osvobození. Za první, každá odbojová skupina musela po osvobození prokázat svou činnost svědecky případně dokumenty či fotografiemi apod. ministerstvu obrany a ministerstvu vnitra. Podle toho pak vznikaly komise, kde museli minimálně tři odbojáři potvrdit odbojovou činnost dalšímu prověřovanému odbojáři. Po vydání zákona č.255/1946 Sb. o účastnících odboje se pak na ministerstvu obrany a vnitra prověřovali tito účastníci. A centrum odboje muselo být prověřováno obzvláště pečlivě, stejně jako vedení odbojových skupin, ať to byl odboj různého politického nebo společenského zaměření. Tvrzení pana ministra Hermana, že ve vyšebrodském kláštere proto mohou potvrdit nebo vyvrátit pouze archivní fondy ministerstva vnitra a obrany a Historicko dokumentační komise ÚV Českého svazu bojovníku v Praze - a nikdo jiný! Pan ministr se svým tvrzením bez řádných dokumentů dopředu staví nad tyto instituce ,a podle výroku Ústavního soudu v jisté kauze tak celou otázku "nepřípustně zjednodušuje". 

Správně mu pan JUDr. Filip na jeho vývody a teorie odpověděl takto: Cisterciácké opatství je známo tím, že 30. září 1938 se nechtělo podvolit vůli čs.vlády. Zemřel tam jeden policista a dva byli zraněni. A my odbojáři dodáváme: Co to bylo 30. září 1938? To byla druhá mobilisace armády ČSR! Opatství tudíž sabotovalo mobilisaci ČSR. To prosím byla vlastizrada a velezrada ČSR.

A dále pravil JUDr. Filip:  " V roce 1945 až 1947 ukrývalo řadu válečných zločinců a proto byli oprávněně vyvlastněni:" 

Zavěr: Zatímco pan ministr kultury jen spekuluje a fabuluje na obranu vyšebrodského opatství bez řádných důkazů předem, pan místopředseda parlamentu argumentuje věcně a podle dekretálního práva. (Což ovšem je trnem v oku pana ministra"kultu a orby",jak se říkalo za staré monarchie). Celý "souboj na těžké meče v parlamentu o vyšebrodský klášter" za okupace v době, a  krátce před ní a po ní, je inspirací pro zkoumání archivářů, historiků, ale především pro Historicko dokumentační komisi ÚV ČSBS, aby prokázala pravdu té či oné strany. Ovšem pan ministr kultury by bez odpovídající dokumentace měl vážit svá prchlivá slova.

Dr.Jiří Jaroš Nickelli, HDK ČSBS Boskovice