Američanů u nás padlo 116,

ruských „okupantů“ tisíckrát víc

Jiří Jírovec se naštval nad tím, co se vykládá o konci války, a sepsal tvrdý text.

JINÝMA OČIMA Sovětskému svazu se za vítězství a s ním spojené oběti v druhé světové válce moc neděkovalo. To se nesluší, když je Vladimir Putin nepřítel. Zato novému pánovi vzdávali řečníci čest zvoláním: "Díky Ameriko!" Krajan z Kanady a přírodovědec Jiří Jírovec se takto bez servítků zamýšlí nad přepisováním historie.

"Jan Neruda kdysi napsal, že 'čas nový, nové chce mít činy'. V českém případě to spíš znamená nová hesla a nový pohled na historické události. Plzeňský primátor zahájil počátkem května svůj projev na oslavách přítomnosti amerických vojáků v Plzni slovy: 'Děkujeme americké armádě, která osvobodila naše město a celou republiku od nacistické nadvlády.' Bylo u toho české papalášstvo, tedy představitelé stran a vlády. Nikdo neprotestoval. Je tedy naděje, že pojem osvobození Československa sovětskou armádou bude na věčné časy vymazán z učebnic i z hlav nastupující generace," podotýká biolog, jenž v roce 1986 emigroval do Kanady, Jiří Jírovec, a nabízí zamyšlení nad současnými skoky ve vnímání historie.

Nový pán Amerika

"Novému pánovi vzdávali řečníci čest zvoláním 'Díky Ameriko'. Je to kratší a údernější heslo než servilitou totožné 'Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak'. Primátor přiložil do doutnajícího ohníčku polínko v podobě upravené pravdy. Tak kdysi definoval propagandu Jan Werich. Jeho zmíněný výrok ovšem vyzní daleko líp na pozadí objevu, že nás Sovětský svaz v roce 1945 vlastně okupoval. Teprve pak do sebe kolečka historie potřebně zapadnou. Dnes už víme, že Banderovci se postavili Stalinovi a správněji chápeme třeba zapojení obyvatel do oddílů SS v pobaltských republikách. I ony bojovaly proti komunismu. Tedy proti stejnému nepříteli jako Němci. Ti přece zavírali komunisty do koncentráků přednostně," rozvádí.

Jírovec je ale ještě ostřejší: "Hitler byl, pravda, zmetek, ale kdyby to nebyl přehnal s Židy, byl by teď mnohými lidmi oslavován. Pomocí čísel lze spolehlivě dokázat, že němečtí vojáci na konci války ideologicky prohlédli a v podstatě s Američany bojovali proti společnému a zákeřnému nepříteli. O tom svědčí poměr sovětských a amerických ztrát. Američtí osvoboditelé ztratili na českém území 116 životů, kdežto sovětští okupanti tisíckrát víc."

Pomník generálu Pattonovi

Plzeň je dle něj zvláštní město, protože postavila pomník Georgi Smithu Pattonovi, generálu osvoboditeli. "Ten ovšem v Plzni nikdy nebyl. Jde o pat(tono)lízalství první kategorie. Mohli postavit pomník Cimrmanovi, který tam taky nikdy, jak se dá lehce dokázat, nebyl. Ona je to vlastně česká tradice, stavět raději pomníky cizákům než vlastním lidem. V Česku byla se zpožděním odhalena pamětní deska, prý se jmény doteď neznámých padlých bojovníků o rozhlas. Možná není daleko doba, kdy se budou strhávat pomníčky a pamětní desky připomínající oběti heydrichiády a Pražského povstání. Nebo alespoň budou upraveny na oběti komunisty inspirovaného povstání," podotýká dál.

O Benešovi se již teď proslýchá, že se zaprodal Stalinovi a byl vlastně kryptokomunista, který zavinil Únor 1948. "Akce jeho londýnské exilové vlády, údajně podniknutá, aby český lid dokázal, že umí s nepřítelem zatočit, je příkladem hrdinství politika, který skutky ohrožuje druhé, ale ne sebe. Tak zabili Heydricha. Atentát v zatáčce ale má jeden rozměr, o kterém se historici nezmiňují. 'Zabili jste mi strejčka, tady máte přes držku', pravil Švejk o rozzlobeném Rakousku. Po atentátu se Němci dost zlobili, ale jakmile byli parašutisté – v současné terminologii teroristé – zlikvidováni, ocenili Němci české udavačství a zrušili stanné právo. V protektorátu se pak konala veřejná shromáždění s projevy Moravce, taková ujištění o oddanosti mocným. No jistě, lid chodil na takové akce s odporem. Stejně jako umělci třeba do Lucerny," glosuje.

Lidský pohled na Heydricha

Jak je ale možné, že tehdy nedošlo k likvidaci českého národa, kterou prý Heydrich připravoval? Zalekli se snad Němci ojedinělého teroristického činu? Postupem času se objevil i 'lidský' pohled na Heydricha. Muzikant, šermíř, starostlivý otec rodiny, statečný politik, který jezdil bez ochranky, jen tak v neopancéřovaném autě. "Časem bude jistě opraven i pohled na Pražské povstání. Zatím to není možné, protože česká postsametová moc udělala chybu a místo toho, aby nechala komunistům pochybnou slávu za odboj proti Němcům, začala jim tyto 'zásluhy' odpírat. Proto teď u pomníčků stojí místo dřívějších pionýrů skauti. Taky děti, jen šátky mají zelené," dodává.

Tato situace, jak říká Jírovec, umožňuje říct, že to komunisté přinesli národu obrovskou škodu a zbytečné utrpení. Jan Werich byl jako třináctiletý chlapec fascinován událostmi roku 1918, kdy stateční Pražané strhávali rakouské orlice z úřadů a házeli je do Vltavy. Tedy v době, kdy už nemohly, tedy ty symboly, nikomu ublížit. Byli to Čehonové podle písně, čeho nabyl občan pilný, to mu erár sebere. "I sametová revoluce přišla až v okamžiku, kdy už bylo jinde po všem. A Havel, místo aby byl na Národní třídě, zůstal raději na Hrádečku. Opožděný vůdce jako hrom. Havlův oblíbený výraz 'Čecháčkové' má nepochybně svůj původ právě u Wericha. Sám Čehona prvního řádu stejně nikdy nic originálního nevymyslel," dodává.

Opatrnost kolem vlasovců

"Češi, setrvávající v nenávisti proti všemu německému, svoji zášť prokázali nejen vyvoláním nesmyslného Pražského povstání, ale i vyhnáním sudetských Němců. Na první akci ještě politici lpí, ale sudetským krajanům se Havel již dávno omluvil," ironizuje a dál vysvětluje: "Současná historie se některým tématům vyhýbá. Opatrně se musí třeba s vlasovci. V Praze se zapletli do pomoci komunisty organizovaného povstání – Smrkovský je již dávno zapomenut. Byli ovšem na útěku před Stalinovým hněvem. V německém zajetí se v zájmu zachování vlastních životů zachovali pragmaticky. Někdy se tomu říká zrada, ale to je přece jenom ošklivé slovo. Spěchali do amerického zajetí a zapletli se v Praze. Možná mysleli, že boj proti Němcům jim vylepší reputaci u Spojenců. Dobrá zpráva pro ně byla, že se jim do amerického zajetí podařilo dostat. Radovat se přestali, když je Američané vydali Stalinovi."

Plzeňskému přerodu historie přihlížel premiér Bohuslav Sobotka. "S otupělým výrazem ve tváři pronesl projev, v jehož závěru opakoval slogan: 'Děkujeme Ameriko'. Mluvil premiérův jmenovec Přemysl. Ten se přemohl, a když mluvil o obětech na našem území, vypustil z úst slovo Rusové. Pachuť zmenšil zmínkou o Ukrajincích a Rumunech. Zvolání na konci pak bylo stejné. Sovětskému svazu nikdo neděkoval, to se nesluší, když je teď Putin nepřítel. Navíc ve frontě na projev stál velvyslanec USA Shapiro. Je třeba mluvit a jednat tak, aby se nezlobil a nemusel hlásit nespokojenost s gubernií do Washingtonu," zakončuje přírodovědec z Kanady Jiří Jírovec. Přepisování historie tak, aby pohled zpět vyhověl požadavkům naší doby, není v Česku obtížné. Servilnost k vládnoucí moci je v mysli historiků ukotvena podle něj víc než jednotlivé historické události a tvoří bezpečný základ pro "moderní" interpretaci dějin.

Přišlo e-mailem

PV