A co dál?

Není to tak dávno, co jsem napsal článek o příčinách současné celosvětové krize a neplodné nedemokratické vnitřní i zahraniční politice ČR pod názvem Vehm pozdní probouzení.

V závěru článku jsem uvedl: »...Myslím, že tak, jak se ,vyoutuje ‘ politika USA, stejně tak dopadnou i ti, kteří smysluplnou politiku ČR nebyli a nejsou schopni od roku 1989 zajistit. Dosaženo toho bude samozřejmě jen za jednotné a aktivní účasti skutečných demokratických sil, organizací a jednotlivců tak, aby pseudodemokrati byli vykázáni do propadliště dějin...«

Přesto, že toto konstatování může někomu připadat příliš všeobecné, já sám ho jako hlavní ideu obratu od pseudodemokracie ke skutečné demokracii (»právo lidu«) považuji za cíl období změny politiky, která je lidem demagogicky vnucovaná od roku 1989. Prolhanost Václava Havla, včetně jeho pletichaření, destabilizující a zničující zavedení grandiózní zlodějny do naší ekonomiky Václavem Klausem, nebezpečná a slaboduchá zahraniční politika ČR, ale i další politické »zhovadilosti« realizované jednotlivými vládami ČR, se stále více projevují ve své neschopnosti zajišťovat důstojný život občanů ČR. Jednotlivé vlády ČR by nemohly svoji protilidovou politiku realizovat bez patřičné podpory svých (koaličních) politických stran (převážně pravicových) v čele s psychopatickými či zcela neschopnými »vůdci«. Vlády ČR od roku 1989 byly tvořeny politickými stranami, a to především pravicovými: Občanskou demokratickou stranou (Václav Klaus, Ivan Kočárník, Aleš Řebíček, Jiří Pospíšil, Mirek Topolánek, Petr Nečas, Alexandr Vondra...), Křesťanskou-demokratickou unií (Cyril Svoboda, Pavel Bělobrádek...), Občanskou demokratickou aliancí či »Unií« (Jan Kalvoda, Vladimír Dlouhý, Daniel Kroupa, Pavel Němec...), TOP 09 (Karel Schwarzenberg, Miroslav Kalousek, Vlasta Parkanová...), »levicovou« Českou stranou sociálně demokratickou, která pod vedením hlavně současného předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky přestává být stranou levicovou, a dále stranami, které samy o sobě ani pořádně nevěděly a nevědí, kam se zařadit, ale vědí, že patří prý od středu politického spektra doprava. Patří sem zejména Strana zelených (Martin Buršík, Kateřina Jacques, Ondřej Liška), Věci veřejné (Vít Bárta, Radek John...) a odpadlík ze strany W, tzv. sranda-strana Liberální demokracie (LIDEM) i se svou předsedkyní, osmidenní ministryní obrany, Mgr. Karolínou Peake, které působily vždy jako podporovatel protilidové politiky. Jen na okraj, LIDEM nemělo nic společného s lidmi (pro lidi), byl to prostě politicky neschopný »příživník«.

Podtrhnout je potřeba i další rádoby politiky, např.: Michael Kocáb, Dana Jurásková, Jan Ruml, Milan Uhde, Tomáš Ježek, Karel Dyba, Pavel Tigrid, Josef Zieleniec, Jiří Novák, Jan Stráský, Karel Kiihnl, Ivan Pilip, Jindřich Vodička, Pavel Bratinka, Vladimír Mlynář, Jan Sokol, Martin Stropnický (dříve ministr kultury, nyní ministr obrany), Libor Ambrozek, Martin Říman, Petr Gandalovič, Daniela Kovářová, Štefan Fille a řadu dalších. Lze se jistě zmínit i o těch současných z ANO či okamurovců, a to i těch bez Okamury. Za velkou pozornost občanů ČR stojí vnímat to, že:

1. Tito lidé se vydávají za demokraty a své politické strany vydávají za demokratické. Není to pravda, oni nejsou demokraté a jejich strany nejsou demokratické. Zastávat a prosazovat »demokracii USA« je samo o sobě překroucením skutečné demokracie, tedy »práva lidu« (v překladu z řečtiny demokracie = právo lidu). Oni tím pouze kamuflují a realizují své osobní zájmy obohacování se, korupce a zlodějny na úkor občanů ČR. Co je demokracie a co je nedemokratické, vysvětluji ve svém článku Velmi pozdní probouzení.

2. Tito lidé se rekrutují především z řad pravice, zastávají a prosazují zejména politiku tzv. neoliberalismu a tím znovu realizují politiku obohacování se, korupce a zlodějny. Nehledě na to, že tím zase propagují politiku USA, která je v ekonomických, zahraničně politických otázkách, ale i otázkách vnitropolitických stále více zprofanovanější i mezi samotnými občany USA. Sociální problémy se v USA svižným tempem prohlubují, ekonomika USA trvale snižuje svůj výkon, zahraniční politika USA je demagogická, vede ke krvavým válkám v různých částech světa, nastartovala nevratný proces migrace lidí z islámských zemí do Evropy. Tím USA plní jeden ze svých úkolů destabilizace zemí v Evropě a nahrazení evropské kultury islámem se všemi politickými důsledky.

3. Vlády ČR nesou plnou odpovědnost, jakož i osobní odpovědnost nesou jednotliví politici, za servilní pfisluhovačskou, diletantskou politiku ve prospěch USA a globální finanční oligarchie (to jsou především ti, kteří stojí v pozadí politiky USA se svými obrovskými finančními zdroji, které získali, slušně řečeno, nepoctivě). To vede k rozpoutávání krvavých válek, k ekonomickým krizím a nedůstojnému životu lidí jak v ČR, tak na Zemi. Dochází k tomu zejména vývozem, tj. vnucováním tzv. americké demokracie s cílem podřídit jiné státy a regiony zájmům USA. Podílejí se na likvidaci českého národa i tím, že od roku 1989 neměli a nemají žádnou smysluplnou politiku ani v oblasti demografické. Český národ vymírá (má nedostatečnou porodnost) a během několika desetiletí bude nahrazen populací a »kulturou« islámu se všemi politickými, právními a morálními důsledky.

Jsou plně odpovědní za nespravedlivé obohacování se jednotlivců na úkor českého národa, za korupci a zlodějnu. Odpovědnost nesou za rozkradení a trvající rozkrádání majetku státu tzv. Klausovou privatizací, neoprávněným »vracením« majetku církvím, neustále trvající »privatizací* (tunelováním) všeho, dále »vracením« majetků nacistickým kolaborantům a ignorací Benešových dekretů, výběrově fungující soudní moc (včetně státních zastupitelství, vyšetřovatelů policie, tzv. soudních znalců a účelově zřízených orgánů státní správy), organizované demagogické působení pracovníků hromadných sdělovacích prostředků, faktické překrucování dějin a »vymývání mozků« občanů ČR (včetně dětí ve školách), pěstování nezaměstnanosti, bezdomovectví a chudoby. Bylo by možné pokračovat ve vyjmenovávání všeobecně známé zločinnosti v jednotlivých oborech státní správy i s návazností na »soukromé« subjekty.

Objektivní je konstatování, že Česká republika je zamořena »rakovinovým« působením dlouhodobé politiky pravicových politických stran a jim blízkých subjektů. Vydatně jim v tom prozatím napomáhá ČSSD, jejíž politika, i pod vedením Bohuslava Sobotky, výrazně přestává být levicovou. Politici ČSSD poškozují celou levici a hlavně poškozují zájmy většiny občanů České republiky, včetně svých členů. Nejsou schopni objektivně analyzovat společenské jevy, čímž nejsou schopni vyvozovat z těchto jevů objektivně správné závěry a východiska. Tím se na politické scéně diskvalifikují a musí z politiky odejít. V současné době je zřejmé, že většina občanů ČR je nespokojena s politikou svých politických reprezentací. Nyní nastává doba vysoké odpovědnosti »běžných« občanů České republiky za další osud našeho státu. Na minulé a současné rektálně alpinistické politiky není spolehnutí, Českou republiku již dovedli do politické, ekonomické, asociální a morální žumpy.

Naléhavost vyžaduje zejména:

Důsledně se odpoutat od politických stran a politiků, kteří byli účastni na vládách ČR od roku 1989 dosud a nepřipustit jejich zvolení v jakýchkoli příštích volbách. Musí skončit na »smetišti dějin«.Uvědomit si, které další politické strany a jed-notlivci zaujímali v Poslanecké sněmovně od roku 1989 dosud jednoznačné postoje ve prospěch většiny občanů ČR, a těmto dát šanci v podzimních krajských volbách a volbách třetiny senátorů.

Tyto politické strany musí již dnes nalézat společnou politickou řeč, bez ohledu na různé současné postoje v jednotlivostech své politiky. Základem jejich politiky musí být jednoznačný dohovor a stanovení urychlených kroků v oblasti záchrany toho, co se ještě dá zachránit, před islamizací a vymřením českého národa a v dalších oblastech.

Tyto politické strany musí již dnes vyvinout značné a odpovědné úsilí o vyhledávání a získá-vání nových a čestných členů, schopných podílet se na úkolech záchrany českého národa, tyto připravit a zařadit i na kandidátky do příštích voleb. Je potřebné, aby se v duchu společné odpovědnosti za uchování českého národa, budoucnosti našich dětí, vnuků a dalších pokolení, občané ČR v názorech a činnostech sjednocovali pro realizaci potřebných kroků, proti islamizaci a likvidaci českého národa.

Pavel ZAPLETAL, Haló noviny 4.4. 2016, str. 4