Zvolením svého následníka Nicoláse Madura se Hugo Chavez nezmýlil
Nil Nikandrov
Jakmile v parlamentních volbách v prosinci 2015 zvítězila opoziční strana Kulatý stůl demokratické jednoty (MUD), okamžitě v parlamentě zahájili konfrontaci. Jeden z činitelů MUD Henry Ramos Allup a vůdce strany Acción Democrática předvedl jaká perspektiva očekává v nejbližší budoucnosti všechny chavisty: „Za půl roku nezůstane po Madurově režimu ani stopa.“ Z parlamentu odstranili portréty Bolívara a Cháveze.
Maduro bojuje s opozicí za udržení akční a schopné vlády. Je to pro něho těžké, vyhrožovali mu impeachmentem, obviňovali jej ze „státního převratu“, z „neplnění povinností“, atd. V médiích a v sociálních sítích rozpoutali pomlouvačnou kampaň. Maduro všechno ustál. Na podvratnou kampaň odpověděl uspořádáním voleb do Ústavodárného shromáždění Venezuely. Trumpova administrativa se je snažila narušit. Viceprezident USA Pence oznámil venezuelskému opozičnímu vůdci Lópezovi Trumpův slib, že pokud Maduro zorganizuje ústavodárný sněm 30. července, Spojené státy odpoví tvrdými sankcemi.
Venezuelská vláda volby provedla. Účastnilo se jich 41,53 % voličů, což je přes 8 milionů lidí. Opět se ukázalo, že bolívarovský režim má podporu a že dostal důvěru k dalšímu vedení země, ke změnám v základním zákonu státu a reformování systému státní správy. Předsedkyní shromáždění se stala Delcy Rodriguézová, donedávna ministryně zahraničí. Je energická a vlastenecká.
Vrácení portrétů Bolívara a Cháveze vyvolalo u Bolívarovců nadšení. Rodriguézová označila za jeden z hlavních úkolů obranu a obnovu základního zákona země: „Nepřišli jsme sem proto, abychom zničili ústavu, ale abychom odstranili z cesty všechny diktátorské„Nepřišli jsme sem proto, abychom zničili ústavu, ale abychom odstranili z cesty všechny diktátorské překážky, zavedené buržoasií, které nedovolily v celé míře plnit naši ústavu, přišli jsme, abychom ji bránili a posílili.“
Počátek práce ústavodárného shromáždění byl provázen mohutným a různorodým doprovodem. Generální tajemník OAS Alnagro řekl, že výsledek voleb je pochybný, protože počet hlasujících neodpovídá skutečnosti: „Absolutně neuznáváme výsledky, které ohlásila Národní rada Venezuely. Ztratila legitimitu, legitimní volby nemohou proběhnout v atmosféře represí a násilí.“
Solidaritu s Venezuelou vyjádřily Bolívie, Nikaragua, Kuba a některé karibské státy. Závažnou podporu poskytuje Rusko, Čína a Indie. Finanční částky od nich pomáhají Venezuele vyrovnávat se s těžkostmi, platit dodávky potravin a nezbytného zboží.
První akce shromáždění bylo jednomyslné odstranění generální prokurátorky Luisy Ortegy. Odmítla opatření proti radikálním „skupinám destabilizace“, kontrolovaným opozicí. Jsou to skupiny, které řádily na ulicích hlavního města a velkých měst, stavěly barikády s kovovými hroty, na nichž umírali řidiči, podpalovaly nemocnice, vzdělávací zařízení a sklady potravin a organizovaly diverze na objektech pro dodávky elektřiny. Zabíjely bolívarovské aktivisty.
Luisa Ortega papouškovala obvinění Washingtonu proti Madurovi (korupce, vazby na obchod s drogami a pod.). Spojené státy využívají justiční struktury i v jiných jihoamerických státech k odstranění zákonně zvolených vedoucích činitelů (například prezidentku Rousseffovou v Brazílii). Spojené státy protestovaly proti sesazení generální prokurátorky Venezuely. K protestům se připojil generální tajemník OAS, prezidenti Mexika, Brazílie, Paraguaye, Argentiny, Kolumbie, Panamy a další. Washington dělá všechno pro izolaci Madurovy vlády a využívá oslabení pokrokového bloku jihoamerických států a Karibiku.
Maduro se nyní v prezidentském křesle cítí silný navzdory skutečnosti, že nepřátelská propaganda nepřestává šílet. USA rozhlašují, že zabavily majetek a účty Madura, které má u nich. Opozice to považuje za realitu, ač on sám nejednou řekl, že v USA nic nemá. Tuto americkou lež přijaly i liberální kruhy Ruska.
Vítězství příznivců ústavodárného shromáždění ukázalo, že prezident Venezuely a jeho tým má významný zdroj k mobilizaci. Opozice se se sabotáží voleb sama odsunula na okraj. V prosinci budou volby guvernérů. Strana Acción Democrática postaví své kandidáty ve všech 23 státech země.
Falšování zpráv o nebezpečí občanské války ve Venezuele se šíří Západem již od dob Cháveze, ale opozice nemá sil, oporu má jen v privilegovaných obvodech velkých měst. V Caracasu je jich pět až šest. Tam docházelo k podpalování aut, stavění barikád a řádění mladých, opatřených ochrannými pomůckami proti zranění. Po volbách aktivita radikálů ustala.
V poslední době se hodně přetřásá napadení kasáren Fuerte Paramacay. Prezident oznámil, že se akce účastnilo 15 lidí. Dva byli zabiti, jeden raněný a ostatní pochytáni. Všichni, až na jednoho, byli civilisté. Jediný voják, poručík, byl dezertér a nyní svědčí. Západní media tvrdila, že akce byla organizována nespokojenými vojenskými disidenty. Avšak pravda je jiná. Všichni účastníci byli přivedeni k trestné činnosti aktivisty pravicové opozice, napojené na zahraniční vlády. Média také spojují spiklence s vězněným kapitánem Caguaripanem Scottem, účastníkem spiknutí v roce 2014, který se před několika měsíci vrátil do Venezuely. Opozice chtěla udělat z akce v kasárnách propagandistické představení k vyvolání paniky a chaosu v zemi.
Události ve Fuerte Paramacay dávají nahlédnout do tajných operací proti Bolívarovské revoluci a proti Madurovi. Washington předpokládá, že odstranění Madura bude vážnou ranou Číně a Rusku v Jižní Americe. Maduro Americe na její hrozby vzkázal: „Jestli na mne uvalují sankce za to, že jsem svolal ústavodárné shromáždění … potom jsem hrdý, že jsem se dostal pod sankce, pane imperátore Trumpe.“
9. srpna 2017
Převzato z Fondsk.ru
outsidermedia,cz