Zrádce a špion Kim Philby komunismu věřil až do smrti

Moskva - Jedním z nejslavnějších špionů studené války Brit Kim Philby 30 let pracoval pro Sovětský svaz. Během té doby novinář a elitní pracovník britské tajné služby vyzradil KGB řadu prvotřídních informací. Jeho služeb si cenil zejména Stalin, i když i on měl strach, že Philby tajně straní Britům. Philby zemřel 11. května 1988, před čtvrt stoletím, na srdeční selhání v Moskvě, kde prožil posledních 25 let. Podle své poslední manželky zbytek života spíše propil, protože nerozuměl vývoji v Sovětském svazu na konci 80. let minulého století.

Sám o sobě Philby nikdy nepochyboval, ještě krátce před smrtí řekl reportérovi The Sunday Times, že kdyby si mohl vybrat, zvolil by stejnou životní cestu. Pro Sovětský svaz pracoval z čistého přesvědčení, podobně jako ostatní členové později odhalené špionážní „cambridgeské pětky“.

„Bez síly SSSR a komunistické myšlenky by dnes starý svět a možná celou zeměkouli ovládal Hitler s japonským císařem Hirohitem,“ napsal Philby koncem 60. let v memoárech. Přesto byl v posledních 25 letech, které prožil v „komunistickém ráji“, podle poslední manželky „rozčarován z mnoha věcí“. Nadále ale věřil, že „komunistické ideje jsou správné, jsou jen zneužity špatnými lidmi“.

Byl velmi smutný z toho, kam tehdy směřoval Sovětský svaz: „Kim věřil ve spravedlivou společnost a věnoval celý svůj život komunismu. A tak byl zklamaný a říkal: Proč staří lidé žijí tady tak špatně? Koneckonců, oni vyhráli válku,“ komentovala Philbyho smýšlení jeho poslední žena.

zdroj: ČT24

Kim Philby

Harold Adrian Russell Philby, který svou přezdívku Kim získal podle postavy Rudyarda Kiplinga, se narodil 1. ledna 1912 v indickém Paňdžábu. Vysokoškolšká léta prožil na univerzitě v Cambridge, kde začal sympatizovat s komunismem. Do služeb sovětské rozvědky se nechal naverbovat nejspíše v roce 1933 při pobytu ve Vídni, kde pomáhal uprchlíkům z nacistického Německa. „Západní demokracie byly příliš slabé a zkorumpované na to, aby byly schopné postavit se Hitlerovu Německu,“ zdůvodnil Philby tento krok v pamětech nazvaných Moje tichá válka. Navenek se ale na radu Moskvy projevoval jako zapřisáhlý pravičák.

V roce 1940 Philby začal pracovat pro britskou tajnou službu, místo mu zajistil jeho spolužák z Cambridge a další ze členů „pětky“ Guy Burgess. Během války stoupal v hierarchii, od instruktora se vyšvihl na šéfa pyrenejské sekce a v roce 1944 získal místo, o němž se jeho sovětským nadřízeným ani nesnilo. Šéf britských špionů Stewart Menzies ho jmenoval do čela nového oddělení zaměřeného proti sovětské špionáži. Nadřízení o jeho spojení se Sověty netušili a v roce 1949 zamířil Philby do Washingtonu, kde se stal styčným důstojníkem s rodící se CIA.

zdroj: www.passportmagazine.ru

Hrob Kima Philbyho

Zapřisáhlý komunista, přesto dokázal říct: „Nikdy jsem nebyl komunistou“

Philby zpřístupnil Sovětům například tajný plán na vyslání ozbrojených protikomunistických jednotek do Albánie nebo jim předal podrobné informace o britské tajné službě MI-6 a o americké CIA. Prozradil také identitu řady západních agentů v SSSR, celkem měl Moskvě předat na 18 tisíc tajných materiálů. Začátkem 50. let se ale i díky rozluštění sovětské šifry začala kolem „pětky“ stahovat síť. V roce 1951 uprchli krátce před svým odhalením do Sovětského svazu Burgess a Donald Maclean. V podezření se ocitl i Philby, o kterém se ještě pár let předtím říkalo, že by mohl jednou stanout v čele tajné služby.

Musel sice opustit Washington, v říjnu 1955 byl ale očištěn. Tehdejší ministr zahraničí Harold Macmillan sdělil veřejnosti, že „nemá důvody věřit, že Philby někdy zradil zájmy své země“. Philby také uspořádal tiskovou konferenci, na které klidně a důvěryhodným hlasem opakoval: „Nikdy jsem nebyl komunistou.“

V roce 1956 odešel Philby do Bejrútu, kde působil jako britský agent, oficiálně ale pracoval jako reportér listů The Observer a Economist. Začátkem 60. let Philbymu zlomilo vaz zatčení dalšího sovětského špiona George Blakea. Z Bejrútu narychlo zmizel na palubě sovětské obchodní lodi 23. ledna 1963. Jeho přeběhnutí se dostalo na veřejnost až v červenci 1963, kdy mu byl Moskvou poskytnut politický azyl i sovětské občanství.

Zbytek života prožil Philby v Moskvě, dokonce se počtvrté oženil, v 70. letech navštívil Československo. Sověti jej ale nepouštěli k citlivým datům, nakonec mohl působit alespoň jako lektor špionů, připravujících se na nasazení na Západě. Philby byl po skonu v květnu 1988 jmenován Hrdinou Sovětského svazu, byl mu vystrojen velkolepý pohřeb, na hřbitově dodnes leží s řadou sovětských generálů.