Zrádce Moravec

– Kavkazská kampaň – Rostoucí síla spojenců

23. září 1942

Doufal jsem že mi bude uspořeno zabývat se tou nejhnusnější ponravou nacistické spodiny, Emanuelem Moravcem, ale dostala se mi do rukou řeč tohoto zrůdníka, kterou měl na paměť výročí smrti Jaroslava Vrchlického, a to v předvečer úmrtního dne mého otce a mých narozenin. A tu mi nezbývá nic jiného, než dát mu hned po hubě ještě dřív, než vy si to s ním doma vypořádáte.

Sešel jsem se s tímto obzvláště nechutným nestydou jen jednou. Přišel si k jednomu mému kolegovi vypůjčit peníze, což dělal často a jistě dělá ještě dnes. Měl tenkrát nějakou osobní záležitost nechutného rázu a potřeboval rychle peněz. Pamatuji se, že být s ním v jednom pokoji mi bylo tenkrát fysicky odporné, a odešel jsem. Ale přiznám se, že bych si nebyl býval tehdy mohl představit, že z toho nepěkného červa se stane ponrava tak odporná. Moravec zradil vůbec všechno, co má jakoukoliv ethickou cenu v našem národním životě. Zradil sv. Václava, zradil Husa, zradil Palackého, zradil Masaryka, zradil legie a zavrtal se ještě hlouběji než Himmler a Heydrich. Hácha nám bude jednou muset vysvětlit, jak se mohl Moravec stát ministrem lidové osvěty. Za to jsou bývalý president správního soudu a jeho pimprlová vládička spoluodpovědni.

Zadlužená ponrava prohlásila toto: „Přestavím český kulturní život a přestavím jej proto, aby český národ v rozhodné chvíli se neodvracel od národní kulturní tvorby jako od něčeho nedorostlého, zmrzačeného; aby český národ nesáhl z hladu po kultuře jiné, která se dovedla vyžít všemi nervy ve veliké tvůrčí době. Provedu mobilisaci českých kulturních hodnot, českých kulturních pracovníků, kteří dovedou sloužiti."

Moravec nic nepřestaví. Slavný český kulturní národ si už dávno před Moravcem odplivl a nerozdrtil ho dosud jen proto, že je velmi dobře hlídán gestapem. Ale neuhlídají ho a nemyslím, že by nějaká německá pojišťující společnost pojistila Moravce na život. Moravec chce provést mobilisaci kulturních pracovníků, kteří dovedou sloužit. Sloužit komu? Hitlerovi, Daluegovi a všem těm, kteří mají v programu zničení českého národa. Vím, najdou-li se někteří, kteří s Moravcem půjdou, nebudou to ani Češi, ani kulturní pracovníci, ani lidé, budou to, jako on, parasité na parasitech.

Odmyslíme-li si však tu hnusnost celého Moravcova počínání, je jeho projev znamením, že to u nás stojí dobře. Moravec by nemusel hanobit všechno dobré u nás, kdyby s ním národ šel, ale právě, poněvadž s ním nejde, a právě, poněvadž naše inteligence je a zůstane čistá a věrná Havlíčkovi a Čapkovi, proto Moravec zuří.

Poslední věta jeho projevuje zcela pravdivá. Moravec řekl: „Moji soudcové nejsou tu mezi námi. Ti teprve přijdou a těm chci složit účty z toho, jak jsem se bil za bytí svého národa.“ Ano, Moravcovi soudcové přijdou a přijdou brzy. Ale Moravec nebude mít příležitost skládat účty, co za jidášský pětník podnikal. Mám pochyby o tom, že gestapáci Moravce do konce války uhlídají.

Odpusťte mi, že jsem s vámi dnes mluvil na thema tak nechutné. Blahopřeji vám k tomu, že vám Moravec zlořečí, bylo by to hrozně smutné, kdyby vás měl pochválit. Nic zrůdnějšího než Emanuela Moravce nikdy česká matka nezrodila.

Ve svém posledním článku v časopise „Reich“ píše Goebbels po obvyklém chvástání: „Máme před sebou ještě velké hory. Jsme však zvyklí na vysoké hory a překonáme je.“ Nedovedu si představit Goebbelse jako horolezce, ale hory tady jsou a jaké hory! Německé armády přes všechna svá vulgární vítězství nezvítězily a nezvítězí. Mají před sebou hory, které nikdy nepřekonají. Taky-nacista generál Dietmar musel v pondělí zkormouceně přiznat, že v Rusku narazili Němci na nepřítele, na kterého žádný horolezecký blitzkrieg neplatí.

Stalingrad stále odolává. I kdyby nacisté v těchto posledních týdnech před zimou ještě postoupili, nedosáhnou cíle, t. j. vyřazení Sovětského svazu z války. Sovětské Rusko, i když utrpělo těžké ztráty lidí, materiálu a území, zůstává velkým, vojensky důležitým činitelem. V zimě se sovětská útočná síla zkonsoliduje a válečné úsilí Velké Britannie a Spojených států se rozvine do plných a netušených rozměrů.

Příští rok bude Německo stát před stejným úkolem jako loni a předloni. Bude-li ještě jednou opakovat svůj pokus o vyřazení Sovětského svazu, nebude už moci soustředit na východní frontě totéž množství prostředků jako letos. Na východě zahynul výkvět německé mládeže a nový rok ukáže, že i německé výrobní možnosti mají svoje meze. Vidíme to už dnes.

Jak jsem nedávno řekl, viděl jsem ve Spojených státech, v Kanadě a vidíme zde ve Velké Britannii, jak roste naše úderná síla. Vím a víte, jak bombardování Německa ruší německý průmysl. Věřím proto, že udatný odpor ruských hrdinů a soustavné přípravy západních mocností postaví před německé armády hory, které se najednou zřítí na Goebbelse, Dietmara, Hitlera, na celé Německo i na toho smrdutého Moravce.

V tuto chvíli před čtyřmi roky nastoupil náš národ do zbraně. Nikdy na ty dny nezapomeneme. Byli jsme mobilisováni proti skopčákům, a i když nám zbraně vzali, náš duch zůstal mobilisován. A to je to hlavní. Jen národ, který se vzdá duševně i mravně, podlehne. My nepodlehneme, my vyhrajeme — vyhrajeme v duchu slavné mobilisace před čtyřmi roky. — Dobrou noc!

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 190-192

reprint vydání z roku 1948