Zpět do doby protektorátu?

Bez pozornosti většiny tisku i občanů probíhají v ČR události, varovně připomínající protektorátní kolaboraci. Ministr obrany ČR Martin Stropnický, s vysokou kvalifikací herce pro tuto funkci, předal část české armády - čtvrtou brigádu rychlého nasazení - pod velení německé obrněné divize. Bez souhlasu Parlamentu ČR a vrchního velitele branné moci - prezidenta České republiky.

Vzhledem k naší minulosti a kruté zkušenosti s německým Drang nach Osten a již uskutečňovanými plány na vyhubení Slovanů se to rovná vlastizradě. Armáda ČR, která v současném stavu není schopna plnit základní úlohu armády - bránit hranice a území našeho státu - je dávána cizímu německému státu k použití ve svévolných intervencích útočného paktu NATO.

Tento bezpříkladný čin člena vlády ČR, odpovídající vlastizradě, je v souvislosti s ponižujícím stavem našeho státu, jehož více než 70 % dříve národního majetku je v rukách cizích, převážně německých vlastníků.

Jiný vládní činitel, ministr kultury a kolaborant se sudeťáckými revanšisty Herman prohlásil, že by si dovedl představit ČR jako jednu ze spolkových zemí Německa. To je útok na suverenitu státu a zřejmá vlastizrada. Toho by si měl být vědom ministerský předseda Sobotka, když povedeného ministra Hermana, odsvěceného kněze (!), vyslal jako předsta-vitele vlády ČR na shromáždění Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Tak se chová současná vláda ČR, kterou lze stěží nazvat českou, spíše lokajskou k německé Evropě, představované Evropskou unií.

Návraty k protektorátnímu hodnocení se objevují i v některých článcích ve slovenském tisku, kdy klerofašistický Slovenský štát, který vyslal vojáky po boku wehrmachtu do války proti SSSR, je nazýván První slovenskou republikou a je chváleno, jak si v něm Slováci dobřé žili! Ani slovo o skutečnosti, že v r. 1918 bylo na Slovensku jen 30 obecných slovenských škol, a kdyby nebylo Československa, bylo by Slovensko brzy pomadarstěno. Čeští učitelé a profesoři vychovali novou generaci slovenské inteligence. Slovenský štát byl za války spojencem hitlerovského Německa a kdyby nebylo Slovenského národního povstání (po jehož dočasném potlačení omlouvaný Tiso vyznamenával udatné esesáky), Slováků bojujících v československých zahraničních armádách a československé exilové vlády, patřilo by Slovensko mezi poražené státy.

Odmítáme nebezpečné recidivy protektorátních činů a myšlení. Odmítáme nové Velkoněmecko a německou Evropu!

Doc. RNDr. Jan Minář, DrSc., Slovanská vzájemnost č. 209/2017, str. 1