Zle začíná nový rok 1915

F.P. Vožický : Kronika světové války 1914-19 - XIII.

15. prosince           Hrůzovláda.  Voj. soud v Mor. Ostravě popravil krejčího Eug.

Matějku pro urážku císaře a „velezrádu“. Týž soud v Mor. Ostravě odsoudil malířského pomoc. Inocence Skabalíka k popravě provazem pro   rusofilské výroky a snížil rozsudek

z milosti na pět let těž. žaláře.

18. prosince           Prof. Masaryk odjel dnes do Švýcar, aby tam pracoval pro českou samostatnost; byl již před tím dvakrát v Holandsku v říjnu a listopadu sbírat informace. V Holandsku navázal styky s anglickým žurnalistou Steadem a Scotem Viatorem, jakož i s prof. Denisem. Pasy prý mu obstaral policejní ředitel Olič. S básníkem Macharem smluvili tajnou korespondenci a s drem Šámalem podrobný plán spiknutí. Měly se zřizovati ve všech českých  oblastech tajné výbory, které by udržovaly spojeni    s ústředím, mělo se vše připraviti pro rozhodný okamžik – tento plán byl ovšem sepsán dříve, než došlo k nové soustavné persekuci, která jeho provedení důkladně znemožnila. Bohužel, tento památný historický dokument byl nešťastnou náhodou zničen. Při domovních policejních prohlídkách jej ukryli prostě v jakési dopisní schránce, jelikož tam nejspíše nebude nikdo hledali velezrádné papíry. Zcela náhodou vsak byl Masarykův náčrt nalezen, i bylo pak nutno prohlásit jej za podvrh nějakého agenta provokatéra a spálili jej. V Ženevě setkal se Masaryk s drem Benešem, jenž odjel za záminkou vědeckých studií. Tu policie dostala sdělení, že došlo ke schůzce Masarykově s Benešem. Policie zatkla různé Beneše, ale zatím pravý Beneš, vyhotoviv si sám pas, na němž napodobil podpis Kunzův, jak byl na zastavovacím dekretu „Času“, ujel do ciziny.

„Maffie“ česká, časem podivuhodně sorganisovaná drem Šámalem, předsedou Ústřed. Matice Školské, a vynikali v ní zejména prof. dr. Beneš, dr. Štepánek býv. vicekonsul, dr. Borský, red. Hajšman, dr. Soukup, posL Haberman, dr. Rašín, Klofáč, dr. Hajn, dir. Scheiner, Jar. Kvapil, posl. Švehla, dr. Vrbenský, red. Dušek, red. Šimek a básník Machar ve Vídni, prof. dr. Rambousek, prof. Šulc, správce cukrovaru v Dobrovicíchi Staněk, dr. Heidler a j. Z těchto znali se vždy jen tři pro případ vyzrazení, aby nemohlo býti více postiženo. Zahraničním přátelům psáno neviditelným inkoustem na obalech, novinách a pod. Telegramy šifrované šly na malíře Fillu v Paříži. - Sem patří také kapitola o Emanuelu Voskovi. Kamenický dělník z Kutné Hory, jenž pobyl přes 20 roků v Americe a založil tam velký mramorářský závod, byl při začátku války v Čechách; dohodnuv se s Masarykem, odejel do Ameriky, kdež vlastním nákladem zřídil rozsáhlou vyzvědačskou kancelář. Svoji dceru umístil v kanceláři německého velvyslance a získal tak přesné a hojné zprávy. Na agitaci tuto prodal Voska část svých nemovitostí, cestoval z Ameriky do Štokholmu, Petrohradu, Bernu a j.

24.     prosince. Vánoce! Svátky míru, lásky a lidství, svátky zrození. Vzdělaný věk slaví je barbarstvím a vražděním ve velkém. Hle, jaké to šalmaje míru:

Naše vojsko zahájilo u Ďaldova — Niborku ofensivu a odrazilo Rusy. Mlava jest v našich rukou. V úseku ;Bzwy a Radky došlo k prudkým bojům. Na pravém břehů Pilice byly útoky Rusů odraženy. Ztráty jejich jsou veliké (něm. zpr.). Rakouská zpr. vydána nebyla. V Haliči odraženi Rusové k Lisku. — U Bixschoote zajali jsme 230 nepřátel.Útoky franc. pěchoty u Soudinu a Perthesu odraženy. Postavení bylo po tomto zdařilém protiútoku vyklizeno, poněvadž části střeleckého zákopu byly nepřítelovou palbou takřka srovnány (něm. zpr.). — Generál Tonnenkampf s ruské strany a Enver paša s turecké odebéřou se co nejvyšší velitelé na Kavkaz. — Na Černém moři strhla se bitva mezi loďstvem ruským a tureckým. — V Uhrách nařízeno nastoupení nových domobranců z ročníků 1887—90 na 16. ledna.

25. prosince           Sociální. Dělnictvo sklářské v Sev. Čechách trpí nezaměstnaností. V jablonském okrese ztratilo výdělek 5.000 dělníků. Z tanwaldského okresu odebralo se na 500 sklářů na práce pozemní. Berlín přijímá 100.000 dělníků z Čech na opevňovací práce.

Hrůzovláda. Vojenský soud v Mor. Ostravě odsoudil a popravil redaktora prostějovského „Pokroku“, Josefa Kotka, pro „pobuřující řeč“ v konsumním spolku. Před smrtí byl na rychlo oddán.

28. prosince           Persekuce v Praze. Časopis „Kostnické Jiskry“ byl úředně na 4. týdny zastaven.

Dosud vyšlý 83. výkaz ztrát uvádí jména 10.814 důstojníků, 230.536 mužů. Žeň, již možno zaznamenati po pětiměsíčním trvání války, jest slabá. Žádná z válčících mocí po tak dlouhém, krvavém zápolení nemůže říci, že docílila nějakého rozhodného úspěchu, všecky jsou již značně vyčerpány kromě snad Ruska a Anglie, kteréž stále vyhlašují, že bude

válka dlouho trvati. Rakousko hodlá vydati t. zv. červenou knihu, jíž chce dokázati vinu na válce na jiné straně. Ti, kdož do války štvali, kdož ji vyvolali, sedí si v suchu, ale vinu odnáší nevinní národové hladem, bídou, ožebračením a synové národů svou krví. Není péra, není úst, které by dovedly vylíčiti hrůzy a útrapy války — potoky krve statisíců  na bojištích při 10 — 12 stupních mrazu. Tato válka jest en gross ve všem  — — —

31.     prosince. Konec nešťastného roku. Ruská fronta táhne se od Pirkalů ve vých. Prusích, pak od Sochačeva, Skierněvice k Ravě, jižně v Haliči od Krosna ke Karpatům, průs. Dukelskému. Zde všude svádějí se boje se střídavým štěstím. —  Na záp. bojišti Francouzi silně útočí a slabě postupují, hlavně v Belgii na severu a ve Vogesách a Angličané na jihu. Sedm něm. aeroplánů útočí na Dunkerk. — Srbské bojiště posunuto jest do Bosny a Hercegoviny, kdež Srbové a Černohorci útočí. — Z turecko-ruského bojiště dochází jen turecké zprávy, jež tu a tam vybírají některé momenty sobě příznivé a jasného stavu neukazují.

Hřbitovy. Do čestného hrobu na Olšanech, zřízeného obcí Pražskou, pochováno dodnes 284 vojínů cizinců.

Oběti války. Dosavadní válečné ztráty velmocí: Německo živí prý 600.000 zajatců (cifra přehnaná); Rakousko 200.000 zajatců. Neutrální tisk tvrdí, že každá strana má asi 600.000 zajatců, tedy dohromady 1,200.000.

1915. Vstup do nového roku jest smutný; obzor zachmuřen, s oblohy po kolik dnů sype se střídavě déšť a sníh, jenž mění ulice v městě v blátivé stoky, cesty a silnice v bahnitá řečiště a zákopy v poli v smrduté tůně, nevhodné k obývání ani zvířatům. Válečné zprávy stěžují si na špatný průběh operací následkem počasí. Co se děje v přírodě, jest obrazem všeho dění ve světě. Nálada těžká, zoufalá v obyvatelstvu a — doufejme i na místech, kde „řídí osudy národů“.

Jak necítit hrůzu, jež nás obklopuje? Drahota — hlad — vraždění a mrzačení en gross, nářek vdov a sirotků, kletby matek, zoufalé scény na bojišti, úpění a skřípění zubů v lazaretech — —. Zle začíná nový rok 1915.

Výňatky z knihy

F. P. Vožický: Kronika světové války 1914-19 , str. 116-129

Vlastním nákladem vydal F. P. Vožický na Král. Vinohradech, čp. 623. Hálkova 35.

Vychází 4krát ročně. – Tiskem Obchodní knihtiskárny „Merkur“ v Praze

ROČNÍK III. 1919 , belletrie , číslo 6