Zisky ve zdravotnictví

Časopis Kanadské lékařské asociace (Canadian Media Association Journal – CMAJ) publikoval v červnu 2004 studii Platby za péči v soukromých ziskových a soukromých neziskových nemocnicích: Systematický přehled a meta – analýza.

Tato studie srovnávala, kolik stojí péče v amerických ziskových a neziskových nemocnicích. Studie používala metodologie, … která syntetizuje výsledky existujících vysoce kvalitních studií, jež se všechny týkají jediné otázky, v tomto případě: „Existuje diference v platbách za péči pacienta, které přijímají soukromé ziskové nemocnice a těmi, které přijímají soukromé neziskové nemocnice?“

Výzkumstaví také na dřívějších nálezech zveřejněných v roce 2002 toutéž badatelskou skupinou McMaster University, která odhalila vyšší úmrtnost v privátních ziskových nemocnicích a dialytických centrech investorsky vlastněných ve Spojených státech. „Naše předcházející studie ukázala, že motiv zisku ústí ve vyšší úmrtnost, a tato studie ukazuje, že to stojí daňové poplatníky více“, řekl dr. P.J.Devereaux, vedoucí autor této studie. „S péčí zaměřenou na zisk skončíte tak, že ji zaplatíte svými penězi a svým životem.“

Systematický přehled je založen na studii o více než 350 000 pacientech mezi léty 1980 – 1995, kteří byli ošetřováni v soukromých ziskových a neziskových nemocnicích USA. Studie shledala, že v ziskových nemocnicích stojí péče o pacienty o 19 % více …

V privátních ziskových nemocnicích investorsky vlastněných stojí zdravotní péče více a poskytuje méně – zjistila hlavní studie.

Pacient zaplatí za péči v ziskových nemocnicích investorsky vlastněných více proto, že ziskové nemocnice musí vyprodukovat zisk, aby uspokojily investory, zaplatily bonusy pro špičky výkonného aparátu a vysoké administrativní náklady“, říká dr. Devereaux. Neziskoví provozovatelé účtují za péči méně, protože nemají investory a mají nižší bonusy pro exekutivu i nižší administrativní náklady, dodává.Ve svém úvodníku dr. Woolhander a dr. Himmelstein z Harvardu poskytli ještě jeden důvod: chamtivost.

Zastánci investorsky vlastněného soukromého ziskového poskytování zdravotní péče udávají, že motiv zisku optimalizuje péči a minimalizuje náklady. Ale někteří se obávají, že zisková zařízení jsou více nakloněna tomu, aby reagovala na finanční toky omezováním kvality péče a vyššími poplatky, protože jde o udržení dividend akcionáři. Tato hlediska vyústila ve zrušenou debatu.

Zkušený badatelský tým z McMaster University provedl tuto studii, aby určil dopad ziskového motivu na náklady pro pacienta nebo třetí stranu plátců – tj. pojišťoven nebo vlád.

Když se diskutuje o našem (kanadském) systému zdravotní péče, je důležité, abychom rozlišovali mezi placením (kdo platí naši zdravotní péči) a poskytováním (kdo vlastní a provozuje naše zdravotnická zařízení).

V současné době jsou v Kanadě nemocniční služby hrazeny z veřejných peněz – platíme je prostřednictvím našich daní. Pokud jde o poskytovatele, tak ačkoli se o nich mluví obecně jako o veřejných institucí, jsou kanadské nemocnice skoro všechny neziskovými institucemi vlastněnými obcemi, náboženskými organizacemi nebo regionálními zdravotnickými úřady.

Debata týkající se ziskovosti nebo neziskovosti je zaměřena na poskytovatele: zda máme zavést do našeho převážně soukromého neziskového systému poskytování zdravotní péče investorsky vlastněná soukromá zařízení zdravotní péče.

Výsledky přehledu jsou přímo relevantní pro Kanaďany ze tří hlavních důvodů:

Statisticky významné vyšší platy za péči v širokém spektru investorsky vlastněných nemocnicích se týkají dvanáctiletého období, ačkoli během něho došlo k významným změnám v americkém systému zdravotní péče.

Výsledky byly prokázány jak mezi veřejně placenými, tak mezi soukromě placenými pacienty.

Jestliže Kanada vykročí směrem k ziskovým nemocnicím, tytéž velké americké nemocniční řetězce zahrnuté ve studiu budou skupovat kandské nemocnice.

Zdravotní péče je ve federální volební kampani ústřední záležitostí. Několik provincií povoluje zisková chirurgická a radiologická zařízení. Konzervativní strana zastává liberální postoje vůči investorsky vlastněným soukromým ziskovým zařízením zdravotní péče, poznamenává dr. Devereaux. Naše výsledky by měly vzbudit vážné pochybnosti o pohybu směrem k soukromé ziskové péči, ať jde o nemocnice, operační ambulance nebo jiné ambulantní zařízení. Zjištění naléhavě podporují politiku poskytování neziskové zdravotní péče …

Kanada v současnosti spotřebuje ročně na zdravotní péči 120 miliard dolarů, nemocniční péče činí 32 % z celkových výdajů. Proto jestliže Kanada přejde na investorsky vlastněné soukromé ziskové nemocnice, zaplatí kanadské vlády za zdravotní péči ročně 7,2 miliardy dolarů navíc.“

( Z anglického originálu na e-mailovém listu MAI-NOT vybrala a přeložila mp)

Ještě několik vět k danému tématu

I u nás je stále aktuálnější otázka, zda např. nemocnice budou neziskovými či ziskovými zařízeními. ODS je pro privatizaci zdravotnictví. Poplatky u lékaře jsou jen jedním z prvních kroků v tomto směru.

Co může přinést privatizace zdravotnictví obyčejnému člověku? Jak vyplývá z výše uvedených údajů, tak především vyšší výdaje za zdravotní péči a vyšší úmrtnost. Obyčejný člověk proto jen z neznalosti může volit politické strany, která jsou pro privatizaci zdravotnictví.

Zápas o zachování českého tisku v českých rukou a jeho navrácení do českých rukou jsme zatím prohráli. Kanada naopak postupně získala tisk zpět. Dala nám návod, jak postupovat. Údajně pro nás je tato cesta neschůdná. A tak český tisk, převážně v německých rukou, kam se dostal i zásluhou dr. P. Pitharta, dále ovlivňuje své čtenáře někdy i v rozporu s českými státními a národními zájmy. Doufejme, že dočasu!.

Zápas o charakter zdravotnictví nesmíme prohrát!

Dr. V. Beneš