Začátek, ne konec debaty

26. Brněnské sympozium „Dialog uprostřed Evropy“ k Česko-německé deklaraci z roku 1997

Vzpomínka na Česko-německou deklaraci podepsanou před 20 lety, byla důležitým aspektem brněnského sympozia. Tomuto problému byla v sobotu ráno věnována přednáška Petra Pitharta a panelová diskuse mezi Tomášem Kafkou a Herbertem Wernerem, moderovaná pražskou novinářkou Bárou Procházkovou.

Slovo musí mít váhu - ale váhu a sílu ztratilo. Také role odpovědnosti byla ztracena, řekl bývalý předseda Senátu Dr. Pithart v úvodu citát z románu Milana Kundery o “nesnesitelné lehkosti slov." Také pojem „post reálná“ nebo „post faktická“ doba přivedl do hry pozorovanou tendenci vytváření nových a nových významů slov. „Váha slov je ve světě obrazů velmi malá,“ zdůraznil Pithart. Chápání jednotlivých slov je také závislé na odlišné dějinné zkušenosti.

V této souvislosti připoměl Pithart zkušenosti Václava Havla s tématem „vyhnání sudetských Němců“ v polovině prosince 1989, a někdy i negativní reakce v české politice a obyvatelstvu, nebo „necitlivou, málo empatickou“ zpětnou vazbu z Německa. Přitom bylo navazováno na práci již vykonanou v exilových diskusích a jednáních mezi německými a českými politiky, z níž pak vyústil „základ pro společný postoj a Deklaraci.“ Jde o „vyjádření kauzálních vztahů a historie, které nemůže být hodnoceno jako společné,“ podle Pitharta. Bez důvěry v ochotu k porozumění od druhé strany, by Deklarace selhala. Ta slova byla nadále zvažována a bylo to velmi obtížné.

„V současné době existuje záplava nestrukturovaných a neprověřených informací“, popsal Pithart současnou situaci a doporučuje především osobní setkávání a dialog, který je již dvě a půl desetiletí udržován – jako při Brněnském Symposiu.

„Vývoj je mnohem lepší, než jsme si mysleli v té době,“ řekl při zpětném pohledu Herbert Werner, zakládající ředitel a první německý spoluředitel Česko-německého fondu budoucnosti. Samozřejmě, že v Německu, a to zejména na straně vyhnanců, byla Deklarací nastavena vysoká očekávání – v první řadě šlo o právní a morální aspekty. Tyto body nebyla Deklarace schopna uspokojivě řešit, ale v první řadě šlo o vytvoření přístupu a získání důvěry pro pozdější okamžik, říká Werner, při objasňování stávajících konfliktů a nedorozumění. A jak v té době působící spolkový předseda společnosti Ackermann-Gemeinde poznamenal, ve sdružení s Deklarací „nikdy nebyl velký problém“. Spíše byla chápána jako pozitivní způsob, jak do budoucna zahájit společnou cestu. Kromě toho již v roce 1991/92 v Ackermann-Gemeinde přemýšleli o vytvoření německo-české mládeže. Česko-německým fondem budoucnosti se pak vytvořil základ pro různé formy setkávání. Werner také jasně vyjádřil, že v České republice občanská společnost teprve nově vzniká a vynořuje se z této spolupráce i učebního procesu. S ohledem na současný vývoj v Evropě propagoval větší zapojení Prahy do „Výmarského trojúhelníku“, volného diskuzního fóra pro zahraniční politiku mezi Francií, Německem a Polskem.  S ohledem na „Brexit“ Werner navrhl posílení České republiky v evropském kontextu.

Na některé obtížné pojmy v Deklaraci (Vertreibung - vyhnání; odsun - Abschiebung) a odškodnění obětí holocaustu upozornil Tomáš Kafka, první český spolu-ředitel Česko-německého fondu budoucnosti. „Debata by neměla být ukončována, ale je třeba vysvětlovat Deklaraci z dnešního pohledu,“ řekl Kafka. Tehdy se mluvilo o „tlusté čáře“. Za důležitou  považuje „podporu zdola“ a prostor pro vysvětlení, která mají sloužit jako „otvírač dveří“. „Projekty jsou často velmi komplikované. Chceme, aby se snadno setkávalo více lidí. Německo-český fond budoucnosti je tu pro lidi,“ poznamenal Kafka. Ale nemělo by se zapomenout na humanitární gesta, která by mohla být vytvořena na základě Deklarace   - také na důvěru ve středoevropskou koncepci.  „V současné době neexistuje žádný strach z česko-německých vztahů. - ale strach z budoucnosti. Chceme na sebe převzít odpovědnost za budoucnost, nebo ne?" přednesl Kafka aktuální výzvu k věci. A to je přesně to, co Deklarace nabízí, totiž vytvořit kontexty, kde lze rozdíly překonat.

Markus Bauer, Sudetendeutsche Zeitung, 5.5. 2017, str. 5

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf