Z rozhovoru s B. Posseltem

2. ledna 2018, Mnichov

„Věřím, že se dočkám dne, kdy nebudou existovat státní příslušnosti. Jen ta evropská,“ říká B. Posselt.

Označujete se za Středoevropana. Kde se cítíte nejlépe, kde jste doma?

Doma jsem v Čechách, ale také v Rakousku, kde se na rodila moje matka. Blízko mám i k Maďarsku, Chorvatsku a Slovinsku, odkud pocházeli moji předci. Nesmím zapomenout ani na Slovensko. Takže doma jsem vlastně na území bývalé monarchie a v Bavorsku.

Rusko je nečitelné...

Ano. Rusko podporuje extrémní křesťany a extrémní ateisty, extrémní muslimy, extrémní pravičáky i levičáky. A všichni mají stejné kritérium - jdou proti Evropě, proti EU. Pokud to dělají, pak je budou Rusové podporovat. Vždyť existují důkazy, že paní Le Penová dostala mnoho peněz z Ruska, shodou okolností z banky, která se jmenuje První česko-ruská banka. Rusko nechce sjednocenou Evropu. Nejsem antiruský, ale jsem Antiputin. Putin je člověk, který chce Evropu rozbít, zničit, aby mohl předvést svou dominanci. O tom jsem pevné přesvědčen.

V Česku se říká, že akce vyvolává reakci. Tedy Mnichov 1938 versus Benešovy dekrety...

Všechno má nějakou předehru a také dohru. Dějiny nejsou pískoviště, kde jedno dítě vezme druhému lopatku, ono si ji pak vezme zpátky, a ještě si dají po hlavách. Přestože to tak někdy v dějinách bylo. Ale otázka je, jestli reakce vůbec musí přijít. Myslím, že vyhnáni bylo následkem roku 1938. Stejně jako že rok 1938 byl následkem roku 1918 a ten zase následkem roku 1848. Proto se ptám, jestli to byl nutný a oprávněný následek. A na to říkám: Ne. Hitlerovy zločiny byly příčinou mnoha chyb, jež se staly, ale neopravňovaly k takovému vyhnání. Vyhnání nebylo oprávněné trestání Hitlerových zločinů a to, co udělali komunisté v roce 1948, také nebylo oprávněné. Kdyby neexistovaly takové zločiny nacionálniho socialismu a německého národa, k vyhnání nemuselo dojít. Nebylo nutné.

Měli by se Češi vzdát Benešových dekretů?

Udělalo by mi velkou radost, kdyby Benešovy dekrety nebyly v českých zákonech. Takový text se neslučuje s Evropou jedenadvacátého století. Stačilo by vzít jejich texty a položit je vedle sebe s dnešními evropskými smlouvami - ty rozpory uvidíme hned. Uvítal bych, kdyby dekrety byly odstraněny, ale vím, že to potřebuje diskusi a čas. A těší mě, že Češi jsou na tuto debatu připraveni. Ocenil jsem, jak mluvil Daniel Herman před dvěma roky na akci Sudeloněmeckého landsmanšaftu, jak následně vystoupili Pavel Bělobrádek, Petr Nečas a Bohuslav Sobotka. Nemluvím o dvou národech, ale o dvou jazykových skupinách - české a německé. U obou národů totiž existují jisté tendence k rozčilovaní, zmatku. Toho bychom se měli zbavit. Musíme o sobě více vědět, budoval vzájemnou důvěru a jednoho dne mladí lidé na obou stranách řeknou: „Co s těmi pitomými dekrety, vždyť je nikdo nepotřebuje.“

Takže žijete ve víře, že jednou přijde čas, kdy Česko Benešovy dekrety zruší?

Tím jsem si jist.

Výňatky z rozhovoru,

Vít Chalupa, Mnichov

časopis Týden, 2. ledna 2018, str. 54-58

redakce ČNL, připravil ing. P. Rejf, CSc.

Bernd Posselt (61)

Narodil se v západoněmeckém Pforzheimu, vyrůstal v Karlsruhe, žije v Mnichově. Rodina z otcovy strany žila 800 let v severních Čechách, otec pocházel z Jablonce nad Nisou, matka ze Štýrského Hradce (Rakousko). V roce 1946 museli na základě Benešových dekretů opustit poválečné Československo. Bernd Posselt pracoval jako novinář a mluvčí Otty Habsburského, v letech 1994 až 2014 byl poslancem Evropského parlamentu, do něhož hodlá opět kandidovat. Je členem CSU, prezidentem Panevropské unie Německa a šéfem Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Je svobodný, bezdětný.