Z projevů presidenta republiky

Dr. Edvarda Beneše v letech 1945-46 I

Poznámky pořadatelovy

V bohatém a událostmi přeplněném životě pana presidenta republiky Dr E. BENEŠE bude jistě období let 1945 a 1946 patřit mezi pracovně nejbohatší. Pan president se vrací do osvobozené vlasti z druhého svého exilu a dává se do usilovné práce na základech nového státního života. Jeho práce je tentokráte určena k budování domova, zatím co nová mezinárodní posice Československa — původní mezinárodní postavení Československa bylo hlavním plodem usilovné práce Dr E. Beneše po prvé světové válce — bylo probojováno pod vedením pana presidenta v podstatě za druhé války světové. Setkává se s těmi, kteří čekají na jasné, uvážené a do budoucna zaměřené odpovědi člověka, který intensivně promýšlel duchovní, sociální a politickou problematiku doby. Pan president odpovídá, radí, nabádá.

Úkolů pro budování nového státu, pro vytvářeni života v nové státní formě je mnoho. Bylo by jich mnoho již za doby klidné, neproblematické. Nový stát je však třeba budovati ve zmatku ideovém a mravním, způsobeném největší válkou dějin, která jest sama produktem doby revoluční, která se však stává současně inspirátorkou dalšího revolučního dramatického vývoje. Z této změti, z tohoto prudkého a výřivého zmatku pan president zjišťuje základní prvky, třídí je, rozlišuje konstruktivní složky od složek destruktivních, podstatné od vedlejších a ukazuje stále a znovu svým posluchačům a návštěvníkům, oč ve světě jde, jaká je naše posice v tomto světovém dění, jaké stanovisko my, jako stát a národ i jako jednotlivci musíme zaujmouti.

Vychází z analysy doby, aby pak poznatků, k nimž takto dospěl, použil v konkrétní otázce, aby z obecných, jednotných předpokladů došel k specifickým, zcela konkrétním závěrům. Jde vždy o nedogmatické, tím však přesvědčivější zjištění skutečností a vyvození závěrů.

Které jsou tyto všeobecné základní skutečnosti?

A) Žijeme na přechodu ze společnosti liberalistické do společnosti socialisující, socialistické.

B) Destruktivní individualismus epochy liberalismu projevil se v nejhroznější formě ve fašismu a nacismu. Boj s tímto nebezpečím není dobojován. Je třeba počítati s reakcí, je třeba ochrániti to, co bylo vykoupeno bídou a utrpením milionů.

C) Sporné otázky, které vzniknou a s nimiž musíme počítati, musíme řešit klidně, věcně, bez násilí, vývojově.

Je třeba snášenlivosti a úcty člověka k člověku, je třeba nové demokratičnosti.

D) Hlavní problém, o který půjde v budoucnosti, je otázka zachovat nezadatelné svobody individua v nové socialistické společnosti, sledující zájem a prospěch celku; půjde o novou socialistickou morálku, půjde konec konců o nového člověka.

Zdůrazňování problému mravního jest pak ten trvalý, stále znějící tón ve všech úvahách a projevech.

V tomto výboru pokusil jsem se shromáždit stanoviska pana presidenta k některým otázkám veřejného života, jak je formuloval ve svých projevech, resp. v odpovědích svým návštěvníkům v období od svého návratu roku 1945 do léta roku 1946.

Několik dat

Pan president republiky vstoupil na půdu republiky ve druhé světové válce po více než šestiletém exilu dne S. dubna 1945, uvítán byv v Humenném.

Svůj první výklad domácím politickým činitelům podal na slavnostním zasedání Slovenské národní rady v žup- ním domě v Košicích dne 5. dubna 1945.

Do Prahy se vrátil dne 16. května 1945 a učinil projev na Staroměstském náměstí.

Dne 28. října 1945 potvrdilo Prozatímní Národní shromáždění, že pan president zůstává ve smyslu ústavy ve své funkci až do nové volby presidenta republiky. Pan president pronesl k Národnímu shromáždění své poselství.

Dne 19. června 1946 byl po druhé zvolen presidentem republiky ústavodárným Národním shromážděním ve Vladislavském sále na hradě pražském. Složil slib předepsaný ústavou.

Poznámka technická

Na konci každého výňatku jest uvedeno, kde, při jaké příležitosti pan president výrok učinil nebo úryvek napsal. Není-li údaj o původu za výňatkem bezprostředně uveden, vztahuje se k tomuto odstavci údaj původu nejdříve následující. To znamená, že tyto za sebou následující výroky učinil pan president při jedné příležitosti resp. v jednom článku.

František Škarvan.