© Sputnik/ Vladimir Astapkovič
Rusko chce zpochybnit „mezinárodní režimy“ ustanovené po druhé světové válce, které se opírají na světové organizace, propagují šíření demokracie a ochranu lidských práv, píše dopisovatel The Washington post Andy Ekin.
Nedávný růst napětí mezi Ruskem a USA kvůli vlivu Moskvy v Sýrii — to je nová kapitola v ještě neuzavřené sáze, která směřuje na chápání toho, jaký je ruský herní plán, jinak řečeno — jeho „velká strategie", píše dopisovatel Andy Ekin ve svém článku pro The Washington Post.
V roce 2015, připomíná autor, Moskva publikovala dokument pod názvem „Strategie národní bezpečnosti Ruské federace", kde jsou vyloženy priority a zájmy země, a také to, co je pro zemi hrozbou.
V této strategii se hovořilo o úsilí na podporu zdravotnictví a vzdělání. Také se v ní slibovalo obnovit zájem ke střední Asii a ke vztahům s Čínou. Kromě toho tam byly umístěny náznaky na potenciální protivníky, včetně USA a NATO, ovšem rétorika sotva docházela do stupně studené války, říká autor.
Mezitím Ekin říká, že „velká strategie" je něco většího. Ta počítá s větším úsilím na využití všech dostupných instrumentů vlády s cílem změnit mezinárodní systém tak, aby pracoval ve váš prospěch. „Velká strategie" Ruska v sobě zahrnuje elementy strategie národní bezpečnosti, neomezuje se ovšem pouze na ni, Moskva si dává za cíl změnit mezinárodní společenství ke svému prospěchu, myslí si autor.
A nehledě na to, že Putin nedělá „velké strategii" Ruska reklamu, iniciativy ruské zahraniční politiky za poslední půlrok umožňují představit si, jaké jsou její cíle.
Zaprvé, Moskva, podle názoru autora, chce vytvořit novou rovnováhu sil v mezinárodním systému, která by pro ni byla výhodnější, vytvořit mnohocentrický svět na úkor západních struktur, jakými jsou NATO a EU.
Podle ruské strategie národní bezpečnosti se Moskva nesnaží stát světovým centrem síly. Místo toho doufá ve změnu stávajícího mezinárodního systému orientovaného na Západ. Cílem Ruska v tom případě je to, aby jiní mocní hráči respektovali jeho zájmy.
Zadruhé, ruská strana, podle slov dopisovatele The Washington Post, chce dosáhnout na to, aby pro sebe otevřela nové trhy, například pro export zbraní a zrušení sankcí v krátkodobé perspektivě, aby napomohla přítoku peněz do státní kasy. Přitom, jak říká článek, protiruské sankce jsou zatím platné, úsilí na rozšíření odbytového trhu ropy, plynu a zbraní se budou setkávat s různými omezeními.
Zatřetí, Rusko se snaží aktivně ukazovat sílu ve své tradiční sféře vlivu — bývalých sovětských republikách, a také v dalších zemích. Moskva chce měnit zahraniční politiku sousedních států a ovlivňovat jejich vládní koalice, tvrdí autor. Jejím cílem je aktivně přebudovávat region do „prstence protektorátů Moskvy" či dokonce do jejích loutek.
Nakonec, myslí si autor, Rusko si dává ještě jeden cíl — nákup loajality. Přestože ve strategii národní bezpečnosti o tom, samozřejmě, nic není, soudě podle řady publikovaných knih, jež jsou zasvěceny Putinovi a jeho stylu vládnutí, je jednou z centrálních charakteristik putinovské vlády předávání státních prostředků do soukromých rukou, stojí v článku.
„Osobní obohacení elity, která je mu věrná, zosobňuje to, jak Putin jedná — beztrestně a bez omezení ze strany tradičních vládních institucí," píše Ekin.
Rusko celkově, podle názoru Ekina, chce zpochybnit mezinárodní režimy, které se etablovaly po druhé světové válce, jež stojí na mezinárodních organizacích, na šíření demokracie a ochraně lidských práv.
„Místo toho se ruská vláda agresivně snaží vrátit státně-centrální světový pořádek s akcentem na reálnou politiku, kdy země jednají podle svých potřeb a vědomých možností, ale ne podle morálního přesvědčení ve věci zahraniční politiky. Zůstává neznámé to, nakolik USA a jejich západní spojenci mají zájem na čelení Rusku a jím realizované nové „velké strategii," dodává Ekin.
...