Vystupme z toho šíleného vlaku EU! Přestaňme být rozvojovkou!

Jaroslav Tichý

10. 7. 2017

Ekonomický model „laciné práce“ a podtržené domácí měny (tj. koruny) byl přijat již počátkem 90. let na základě Washingtonského konsensu, kdy se cizí instituce „dohodly“ na tom, co bude pro ČR a okolní země po provedených politických změnách „nejlepší“. Jednalo se konkrétně o MMF, ECB a americké ministerstvo financí. Nebylo již dále rozváděno, pro koho to bude opravdu nejlepší. Podle toho to též dopadlo. Byli jsme z prostředí rozvinuté průmyslové země „přesazeni“ na dráhu rozvojovky.

A jestliže nás nedávno známá banka J.P. Morgan již mezi rozvojovky překlasifikovala, je vidět, že tento plán se podařilo zrealizovat. Sláva! Výsledky tomu též odpovídají. Vlastnictví podstatné části ekonomiky zahraničními subjekty, prakticky naprostá závislost naší ekonomiky na financování od zahraničních bank (jejichž pobočkami se staly dřívější české banky), naše potravinová závislost na zahraničí (namísto naší předchozí soběstačnosti a vývozu zemědělských přebytků), každoroční masivní odtok zisku z kolonie do metropolí (který již dosáhl svým objemem cca 1/3 ročního státního rozpočtu), odklánění dalších peněz do daňových rájů, a to i našimi subjekty, na nic nejsou setrvale peníze (bodejť by takto byly), směšné mzdy a důchody našich obyvatel apod. To je pouze zkrácený výčet našich „úspěchů“.

Toto vše probíhá za vydatného přispění našich vlád a podpory mainstreamu, jež navíc lakují vše svěžími barvami s poukazem na růst HDP, který je ovšem vzápětí bez náhrady vyvážen do zahraničí, s poukazem na zaměstnanost, která je ovšem zavedena za podmínek otrocké práce v montovnách a za mzdy nesrovnatelné ani s minimálními mzdami sběračů psích exkrementů v Německu. S těmi nelze mimochodem porovnat ani průměrnou mzdu kvalifikovaného pracovníka u nás (asi jen 71 %). Během uplynulých let byla vytvořena totální závislost našich výrobců subdodávek investičních celků na jejich kompletaci v zahraničí, kde zůstává prakticky i celý zisk.

To se děje za situace, kdy se prosazuje, byť se zpožděním, průmyslová revoluce 4.0 a s ní ruku v ruce jdoucí 5. Kondratěvova vlna, která promítá nástup nové průmyslové revoluce do ekonomických, politických a sociálních vztahů. A jestliže tato průmyslová revoluce znamená přechod na robotizaci, položme si otázku, kolik lidí to vyřadí ze sféry klasické zaměstnanosti (tak, jak ji dnes chápeme). Hovoří se až o 90 %! Připusťme však, že zejména u nás to bude zpočátku méně. Ale i tak. Tito lidé budou přeřazeni do nových z našeho pohledu dosud "neproduktivních" sfér činnosti. Někdo je ale z něčeho za jejich činnost musí platit (např. matku vychovávající doma své malé dítě). Další lidé budou muset dostávat garantovaný příjem tak, aby mohli být nejen z něčeho živi, nýbrž aby měli za co kupovat i výrobky. Tato vlna k nám dorazí do 10 let.

Položme si v této souvislosti naléhavě pět následujících otázek:

1/) Kde vezmeme peníze na výplatu garantovaných příjmů (předpokládá se nicméně, že od státu)?

2) Jak si náš stát bude vytvářet k tomuto účelu potřebné finanční zdroje, pokud ty továrny budou nadále soukromé a vesměs v cizích rukou, kdy zisk (zatím z práce našich lidí, později pak z činnosti strojů nakoupených cizími vlastníky) půjde do rukou cizích vlastníků?

Automatizace výroby a nové technologie zvýší výrazně efektivnost výroby a její ziskovost, jenže tyto zisky nejdou za současné situace tomu, kdo pak má zajišťovat vyplácení garantovaných měsíčních příjmů;

3) Co děláme proto, abychom měli opět velké továrny (a tím i zdroje zisku z jejich činnosti) v rukou našeho státu, který by vyplácení garantovaných příjmů měl zajišťovat;

4) Z čeho bude stát investovat do automatizace výroby v továrnách, jež získá zpět, když značná část ekonomiky je v cizích rukou a zbytek v rukách českých podnikatelů, když nyní vybírané daně nestačí ani na vyrovnaný roční rozpočet? Z úvěrů? Odkud a za jakých podmínek?

5) Jak budeme postupovat u podniků, které zůstanou v soukromých rukou? Budou snad jejich soukromí vlastníci přispívat v potřebné míře na to, aby český stát k tomuto účelu získal peníze k pravidelnému vyplácení garantovaných měsíčních příjmů všem svým obyvatelům bez rozdílu? Jak? Snad razantním zvýšením daní?

Již si přitom položil někdo otázku, kolik dalších výrobních podniků, jejichž majitelé usnuli na polštáři rádoby silně vycpaném ČNB uměle podhodnocovanou korunou a včas ani neinvestovali do inovací vlastní výroby ani si k tomuto účelu nevytvořili rezervy, díky této robotizaci zanedlouho odpadne? Nevydrží totiž držet krok s těmi, kteří budou mít moderní technologie. Další lidé tak odpadnou z výrobního procesu a rozšíří řady adresátů zaručeného měsíčního příjmu. Zvýší se tak tlak na zdroje státu.

Jak to tedy bude vypadat s našimi mzdami, platy a důchody, pokud to celé nezvládneme. A zvládneme to jedině tak, že z tohoto šíleného vlaku vystoupíme a budeme volit strany, které požadují okamžité vystoupení z EU a zestátnění přírodního bohatství a strategických odvětví národního hospodářství.

Jaroslav Tichý je aktivní v Alianci národních sil

Novarepublika.cz