Vyškovsko 1945. Jak přicházela svoboda, únor

Ing. Josef Mikš

Únor
Začátkem února byla v SSSR na Jaltě zahájena konference vrcholných představitelů spojeneckých velmocí VB, USA a SSSR, na které byly upřesněny plány spojeneckých závěrečných vojenských operací. Jednání dospěla také k závěru o německé bezpodmínečné kapitulaci a poválečném uspořádání Německa .

Na západní frontě došlo v této době k úplnému osvobození Belgie a spojenecká vojska úspěšně pokračovala v postupu na území Německa. Na východě pokračovala Rudá armáda v ofenzivě ve Východním Prusku, Polsku a Maďarsku, kde bylo dobyto hlavní město Budapešť. Na Slovensku po neúspěšném útoku na Liptovský Mikuláš přešel 1.čs. armádní sbor do dočasné obrany a hlavní pozornost byla věnována doplnění početních stavu jednotek a výstavbě další pěší brigády ze zmobilizovaných doplňků slovenské národnosti.

Na Vyškovsku se dále rozvíjela činnost ilegálních a partyzánských skupin. Oddíl Olga, který se koncem ledna přesunul na Kroměřížsko dlouho neotálel. Ihned 2. února se cílem jejich zájmu stal statkář Šimon v Cetechovicích, který stále kolaboroval s Němci a aktivně působil v tzv. Lize proti bolševismu. Zatím se mu dostalo jen výstrahy a byla mu zabavena lovecká kulovnice. Následně bylo navázáno spojení s ilegální skupinou v Morkovicích, které bylo velmi důležité pro připravovanou akci, která měla být uskutečněná koncem února.

Skupina Olga – Kobeřice pokračovala do konce ledna ve vyzbrojování a spolupráci se skupinou Olga. Počátkem února již měla 13 vyzbrojených členů a přešla od domácího odboje rovněž na partyzánský způsob boje. Ostatní skupiny zatím příliš aktivně nevystupovaly. Skupině Jindra–Gryc se podařilo v kasárnách na Kozí horce odcizit psací stroj, což byla tehdy vzácnost, a rozmnožovat na něm ilegální letáky, které koncem ledna rozšiřovali ve Slavkově, v Křenovicích a Rousínově.

Dne 6.února došlo na Vyškovsku k prvému boji partyzánů oddílu Olga s fašisty. Při akci 3. družstva, kterému velel Rudolf Venhuda, se v prostoru hájenky Zlatý jelen v katastru obce Heršpice střetli partyzáni s nacistickým stíhacím komandem a četníky. V boji byl zabit partyzán Jiří Jírovský a další dva členové skupiny, Rudolf Venhuda a Ladislav Verner, byli těžce zraněni. Téhož dne také partyzánská skupina Zdenka přepadla německé vojenské skladiště u Křižanovic. Ve skladu zničili vojenský materiál a ukořistili jednu pistoli. Přesto, že nacistický bezpečnostní aparát zahájil rozsáhlou pátrací akci, nepodařilo se mu nic zjistit.

Po střetnutí u Heršpic se oddíl Olga načas zdržel aktivního vystoupení, aby zakryl stopy své činnosti.Prováděl však průzkum pro další akce. Vystoupil opět ve druhé polovině února.Již 18. února byl násilím odzbrojen statkář Bichermeier z Nesovic a v jeho bytě byly zničeny všechny říšskoněmecké symboly .Hned následujícího dne byla přepadena četa maďarských vojáků ve Lhotě u Pačlavic.Bylo ukořistěno 12 pušek, náboje, granáty a různá vojenská výstroj a výzbroj. O dva dny později, 21. února, přepadli partyzáni 80 maďarských vojáků, kteří byli rozmístěni ve škole v Brankovicích. Zde byla kořist ještě větší, více než 40 pušek, pistole, granáty, náboje a mnoho jiných zásob. Oddíl se postupně rozrůstal, protože noví členové mohli být vyzbrojeni vojenskými zbraněmi místo málo účinných loveckých zbraní a tak se aktivně účastnit bojových akcí.

Aktivizovaly se i další odbojové buňky, které působily na různých místech okresu, zejména ve Slavkově, v Bučovicích, Rousínově i v jednotlivých obcích. Tyto buňky a skupiny však neměly partyzánský charakter. Jejich záměrem bylo narušování a zpomalování válečné výroby v podnicích, drobné sabotáže, šíření zpráv londýnského a moskevského českého vysílání, kolportáž ilegálních protinacistických letáků a tisku, podpora národního sebeuvědomění a vzbuzování nenávisti k okupantům a jejich pomahačům – kolaborantům. Významnou součástí ilegální práce bylo skrývání a poskytování pomoci osobám, které byly okupanty stíhány, a také spolupráce s výsadky, které na vyškovském okrese působily. Důležitým politickým úkolem byla příprava ustavení ilegálních národních výborů, které měly být připraveny ihned po osvobození převzít moc.

Partyzánský oddíl Olga, který se po uvedených přepadech znovu přesunul na Kroměřížsko, provedl 26. února akci, která nemá obdoby v historii partyzánského hnutí v českých zemích. Byla to největší a nejvýznamnější akce oddílu za celou dobu jeho existence. Toho dne partyzáni Olgy za pomoci odbojářů z Morkovic, přepadli železniční stanici v Morkovicích, kde byl rozmístěn německý vojenský cisternový vlak a z 29 cisternových vagonů vypustili 512.600 litrů benzinu, benzenu, lihu a mazacích olejů. Pak zmizeli beze stop. Bylo to možné proto, že odbojáři z Morkovic podle dohovoru provedli před vlastní akcí demonstrační přepad na opačném konci obce a tím na toto místo byla zaměřena pozornost nacistických orgánů. Nacistický bezpečnostní aparát zahájil rozsáhlou pátrací akci, která ještě nebyla skončena, když o dva dny později, 28.února, oddíl Olga znovu zasáhl a uskutečnil přepad jednotky maďarských vojáků v obci Divoky na Kroměřížsku. Zde ukořistili partyzáni 28 pušek, dva samopaly, pistole, tisíce nábojů a také první lehký kulomet. Zároveň se do oddílu přihlásili další dobrovolníci. Akce v Morkovicích měla mezinárodní ohlas. Pochvalně se o ní zmiňovalo i české zahraniční vysílání z Londýna i Moskvy. A připravovaly se nové akce.

Že se fronta blíží, o tom svědčily stále častější přelety sovětských letadel. Přesto, že vojenská situace Německa byla kritická, nacistický bezpečnostní aparát pracoval horečně dále a „usilovně stíhal „nepřátele Říše“.Během února byly na Vyškovsku a Brněnsku zatčeny desítky ilegálních pracovníků, mezi nimi 26. února také podplukovník Jan Kašík, velitel valašského úseku VELA / Velitelství lidové armády/, který se stal obětí konfidenta gestapa. Ale boj pokračoval.

Pokračování