Těch vdov a sirotků
F.P. Vožický : Kronika světové války 1914-19 - XI.
21. listopadu. Po celou dobu trvání války nebyly úřední zprávy německé a rakouské tak stručné a skoupé jako dnes. Nejvyšší voj. velení německé praví, že z vých. Pruska nelze nic hlásiti. U Lodže činily naše útoky pokroky. V krajině vých od Čenstochové bojuje naše vojsko po boku s vojskem spojence a nabylo půdy. - Rak. zprávy podepisoval dříve Konrád šl. z Hötzendorfu, jenž od delší doby již se nevyskytuje, jako z prvu německý ubytovatel von Stein. Zprávy rak. teď podpisuje generálmajor šl. Hofer. Dnes píše, že v bojích u čenstochové vzdaly se dva nepřátelské prapory. - Za to německé časopisy mají plno odvahy, obkličují Rusy a chystají jim úplnou porážku. - Na západním (franc.) bojišti dle něm. úř. zprávy, „zůstala situace nezměněna; skoro na celé frontě vyvinoval nepřítel čilou dělostřeleckou činnost“. Dle franc. úř. zprávy skončily operace mezi Oisou a Aisnou u Tracy pro Francouze příznivě, Tracy le Val opět dobyta, v Argonách postavení udrženo. - O Srbsku náš štáb teď mlčí, „nelze (prý) očekávati rychlé rozhodnutí“. Soukromé zprávy líčí situaci rak. vojska v Srbsku pochmurně. Vláda přesídlila do Skoplje. - Dle turecké zprávy vítězí Turci všude; proti Rusům u Limanu, proti Angličanům v Egyptě. - Turecký Enver bej, vůdce tur. vojska a vrchní velitel rak. arcivévoda Bedřich, blahopřejí si k úspěchům. - Rak. červený kříž počítá raněných a nemocných 248.000 mužů. - Uherský ministrpresident hr. Tisza navštívil německý hlav. stan a byl přijat cis. Vilémem. Agituje prý pro mír. Něm. a rak. listy to popírají.
23. listopadu. Poprava. Úředně se oznamuje, že dnes oběšen byl soukr. úředník Slavomír Kratochvíl z Přerova proto, že rozmnožoval letáky s básní „v níž se vyzývá k činům, které zvyšují nebezpečí pro stát z venčí, a vzpouru uvnitř přivodit! mohou, dále že měl u sebe manifest carův k čes. národu“. Dvě hodiny po tomto ortelu byl oběšen.
24. listopadu. Hospodářské. Rak. válečná půjčka. Upisování ukončeno, ale přihlášky se přijímají dále. Dosud upsáno v Rakousku 1 a 1/2 miliardy, v Uhrách 800.000 kor. — Německo schválilo novou půjčku 5 miliard marek.
Kulturní. Dosud padlo na bojišti 32 českých profesorů.
Zdruvotnictvi. Dne 24. listopadu byly konstatovány 2 případy asijské cholery ve Vídni, 5 v ostatních Dol. Rakousích.
25. listopadu. Zdravotnictví. Do Prahy přijíždí denně velké transporty raněných a zvláště pomrzlých, jimž musí býti končetiny amputovány. Za jediný den včera muselo býti tak zmrzačeno v jediné nemocnici 80 mužů. Cholera. Dne 25. listopadu bylo zjištěno 7 případů asijské cholery ve Vídni a 2 případy v ostatnich Dolních Rakousích
Konflskpce listů jest na denním pořádku, denníky jsou plny bílých stránek.
26. listopadu. Persekuce tajná. Armádní velitel, arcikníže Bedřich, zvaný lidem krvavý matkýz Gero, zaslal 26. listopadu hr. Sturgkhovi notu, že byl informován o nedostatečné loyalitě a nevlastenectví českého obyvatelstva a že se v něm vzmáhají rusofilské proudy. Žádá tedy: '1. vypovězení všech osob jen poněkud podezřelých, jakož i takových, kteří v hostincích a kavárnách rozšiřují děsivé pověsti; 2. bezohledné domovní prohlídky; 3. zostření listové censury a dopravování dopisů pouze otevřených; 4. rozpuštění nebo nejostřejší kontrolu všech spolků, které neslouží zjevně patriotickým účelům ; 5. zákaz všech schůzí; 6. krajně zostřenou činnost tiskové policie, kteráž po každém povážlivém novinářském projevu musí dotyčný list ihned zastavili a listy, sloužící byť zakukleně snahám států nepřátelských, zcela potlačili a nedopustili, aby zastavené listy mohly pod jiným názvem býti opět vydávány; 7. rozpuštění četných obecních a okresních zastupitelstev a dosazení vládnich komisařů; 8. rozmnožení četnictva. Současně sděluje arcikníže Bedřich, že dožaduje se u císaře vyhlášení císařského nařízení, kterýmž by politická správa v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přenesena byla na armádního velitele....
Zároveň zaslal císaři rozklad, v němž sděluje své poznatky z anonymních údajů, z policejních zpráv, štváčů a štváčských raportů místních velitelů. Vysvítá to však plně z osnovy rezoluce, kterouž s osnovou rozkladu připojili a kterouž starému císaři uložili, aby podepsal, že obsah onoho rozkladu béře na vědomí, že nařizuje podřízení vojenské soudní pravomoci vrchnímu armádnímu veltelství, jakož i zavedení polních soudních řízení pro Čechy, Moravu a Slezsko a že min. předsedovi hrab. Stürgkhovi uděluje příkaz ve smyslu Bedřichova podání.
Počátky legií československých na Rusi.
V. listopadu utekl rotinistr J. Seba s celou rotou do Ruska; zraněný předán do nemocnice a později připojil se s jinými k tvořícím se legiím českým. Rozmnožují je zejména dobrovolně hlásící se Čechové ve Volyňsku usedlí, ti, kteří na Rusi v Moskvě, Petrohradu, Kijevě a j. nabyli zaměstnání, ku př. organisátor jejich ing. Husák a j., váleční zajatci čeští a konečně mnoho vojáků ruských, kteří od rakouského vojska .sběhli. Hlásí se houfně a s nadšením, leč vojenské kruhy ruské činí našim hochům obtíže, nedůvěřujíce z neznalosti našich snah, vojákům „austrijským“. Zprvu došlo k zařaďování jen slabších oddílů do ruských formací a když tyto oddíly (družiny) všude se osvědčily jako zdatní, inteligentní a neohrožení vojíni a na mnohých místech se proslavili, tu teprve směli utvářeti vlastní šiky čili „roty“, jak je dle Jiráska pojmenovali. Nesmrtelné činy jejich vedly pak dále k obměkčení vlády francouzské a naposledy italské, že dovolily rovněž, po dlouhém zdráháni, utvoření českých rot. S jejich slavnými činy setkáme se v tomto díle častěji.
Prof. Masaryk zajel si podruhé do Holandska, kdež se setkal s historikem Čech, slavným Francouzem prof. Arnoštem Denisem, s anglickým žurnalistou Steadem, a Scotem Viatorem. Kladli základy příští samostatnosti české.
Spojenectví.
Obyvatelstvo rakouské se pozastavuje nad tím, proč se Rakousko tak příliš exponuje pro Německo.
28. listopadu. Jubileum. Jsou tomu dnes čtyři měsíce od vyhlášení války Srbsku (28. července). Ze zamýšlené malé „pokutní“ výpravy vyvinula se ohromná válka světová, kteráž zasahuje do všech dílů světa zbraněmi přímo, a hospodářskými důsledky nepřimo". O výsledcích zbraní našich mnoho mluviti nelze a mluviti se nesmí. Téměř celá Halič, Bukovina a část Uher zabrány jsou nepřítelem. Sami nedobyli jsme ani Srbského Bělehradu a teprve v posledním měsíci zdařilo se nám vyhnati Srby a Černohorce z Bosny a vtrhnouti do Srbska k Valjevu za drašlivých obětí na životech a raněných. Kasárny, nemocnice, veř. budovy, část škol, tělocvičny i soukromé domy proměněny jsou v lazarety, jež chrlí denně do ulic značně mrzáků beznohých, bezrukých, o jedné noze a berli se plazících aneb na vozíkách vožených. Naše města a vesnice neviděly nikdy tolik ve smutek zahalených žen jako teď. Těch vdov a sirotků – těch doživotně zničených existencí! A není dohledu, kdy bude těmto bědám konec.
Drahota roste.
Výňatky z knihy
F. P. Vožický: Kronika světové války 1914-19 , str. 100-107
Vlastním nákladem vydal F. P. Vožický na Král. Vinohradech, čp. 623. Hálkova 35.
Vychází 4krát ročně. – Tiskem Obchodní knihtiskárny „Merkur“ v Praze
ROČNÍK III. 1919 , belletrie , číslo 6