F.P. Vožický : Kronika světové války 1914-19 - IV.

(Výňatky)

Srpen, 1914.

21. srpna hlásí německé listy vítězství u Met. Také v Belgii se válčí a Němci postupují. Rakousko hlásí úspěch zbraní u Višegradu Rudy a u Sokalu na srbském bojišti. - První porážka Rakušanů pod gen. Potiorkem v Srbsku u Valjeva.

V některých listech berlínských kombinuje se o tom, co se stane, zvítězí-li Německo. V „Tageszeitungu“ mluví se o rozdělení vnitřní Francie na malé státečky, jež nebudou míti nikdy vojska; pohraniční pak provincie připadnou prý jiným státům. Tak na př. Itálie, půjdeJi prý s trojspolkem, dostane Tunis, jižní části Francie a Korsiku.

O rozdělení Ruska uvažuje zase „W. Tagblatt“ a „Pester Lloyd“. Dle těchto výpočtů má býti vzata Rusku gubernie Kuronská, Livonská, Estonská, Petrohrad s okolím, Finsko, dále ruské Polsko a Ukrajina - spousty tedy rozlohy a mnoho milionů lidí. Na tento způsob mají se carské říši na dlouho znemožniti všechny plány na nějakou odvetnou válku.

I na druhé straně činí se různé fantastické kombinace. Kníže Svatopluk Mirský v „Petěrburských Vědomostech píše „Celá Polska, rozumí se, připadne Rusku. Z Čech, Moravy a snad Slezska i části Slovenska uherského utvoří se opět bývalá říše Svatoplukova, samostatná, ovšem pod patronátem Ruska. …

V Rusku počínají se tvořiti československé legie. Ing. Husák smluvil se ve Varšavě s jinými Čechy a Slováky, že budou bojovat proti Rakousku a pro samostatnost naši.

22. srpna oznamují se vesměs rakouské a německé úspěchy. Rakouské na ruském bojišti v Tomaszově, u Kamijonky Strumilovy a Turinky.

Německé vojsko postupuje na Verdun, a zvítězilo u Dieuzu.

Přítulnost německých žen k francouzským zajatcům velké pobouření způsobila v Německu. Nyní byl dán rozkaz, že k stravování francouzských zajatců a k jakékoliv obsluze nesmí být připuštěna žádná žena a v některých místech dán byl úřední zákaz, jakékoliv dary dávali zajatcům.

Praha žijr pnd trapným jhem nejistoty. Novinám lid nevěří, ani úředním zprávám o stálých vítězstvích. Setkají-li se dva známí, mluví šeptem; kvete špiclovství placené i dobrovolné.

Lide jsou zatýkáni a souzeni. Šíří se strach, nedůvěra.

Rakousko-uherský hlavní stan nařídil veliteli vojska, proniknuvšímu do Srbska, aby ničil sklizeň na polích, zapaloval vesnice, usmrcoval nebo zajímal obyvatelstvo. Rakousko- uherští vojáci dopouštěli prý se vůbec nejneslýchanějších ukrutností a nešetřili prý ani žen a dětí. Tím jsou prý srbští vojáci tak rozhořčeni, že jest těžko zabraňovati jim v odvetě.

Naproti tomu uvádí rakouská vláda ukrutnosti, jaké páší Srbové. Válečná bestie zuří a vlády navzájem si podstrkují „Černého Petra“.

25. srpna: Japonsko vypovědělo Německu a Rakousku válku z ohledu na spojenectví s Anglií. Čína hlásí neutralitu. Němci přinutili belgické listy, aby vycházely v německém jazyku.

Krvežíznivý Vilém píšu  svému nevolníku, císaři Františku Josefovi dopis: „Rve mi to duši, ale musíme všechno zaplaviti ohmem a krví, zardousiti muže, ženy, děti a starce. Nesmí zůstati stát ani jeden strom, ani jeden dům. S těmito prostředky hrůzy, které jediné jsou způsobilé přemoci národ ták degenerovaný, jako národ francouzský, skončí válka před dvěma měsíci, kdežto kdybych bral humánní ohledy, mohla by se prodloužiti na léta. Přes všechen svůj odpor, musil jsem zvoliti prvý způsob - -“

26. srpna po třídenním boji [zvítězilo rakouské vojsko u Krasniku nad Rusy na frontě 70 km. Rusové ustoupili k Lublinu.*) Goltz paša jmenován guvernérem Belgie. - Lüttichu uložena Němci válečná pokuta 60 mil. a vzat soukromý majetek bank (mezinárodni právo o nedotknutelnosti majetku?) v zástavu; 10 domů na náměstí vypáleno za trest, že někdo vystřelil. - Běda přemoženým! Německý list „Kölnische Zťg.“ radí: „Brusel budiž přidržen k těžké válečné kontribuci, musí nésti břemena války, dodávání potřeb všeho druhu, až do úplného vyčerpání!“