F.P. Vožický : Kronika světové války 1914-19 - III.

Červenec, 1914.

Německý císař, spoléhaje na své příbuzenské svazky, psal do Petrohradu i do Londýna, zasazuje se, aby spor zůstal mezi Rakouskem a Srbskem lokalisován. Tajná něm. zpráva dí: Té chvíle běží dvě ultimata – Petrohrad 12 hodin, Paříž 18 hodin, do Petrohradu ve příčině mobilisace, do Paříže dotaz ve příčině setrvání v neutralitě.

Pruský (generální štáb hledí vstříc válce s velikou důvěřivostí a očekává, že bude moci Francii zdolati za čtyři neděle. Ve francouzském vojsku není dobrý duch, málo dalekonosných děl, špatnější puška.

Zatím však již Rusko částečně mobilisuje od 25. července, Francie od 26. července, a 30. července nařízena všeobecná mobilisace i v Rusku, 31. července pak ve Francii a - v Rakousku.

Srpen, 1914.

A nyní ráz na ráz vyvíjí se hrozivé události. Dne 1. srpna Rusko odmítá německé ultimatum a Německo vypovídá Rusku válku, Anglie zbrojí.

2. srpna Německo obsadilo neutrální Lucenburk a vtrhlo do neutrální Belgie, proti mezinárodnímu právu; Francie s reservou odpovídá na německou notu.

3. srpna Německo vypovídá válku Francii a Belgii. Ve zprávě německé ze dne 4. srpna 1914, ze které ostatně jest patrno, že Turecko už tehdy se zavázalo připojiti se k Německu a mobilisovati, praví se o Belgii; Neutralitu Belgie nemůže Německo respektovati. Náčelník generálního štábu prohlásil, že dokonce i neutralita anglická by byla za cenu respektování Belgie vykoupena příliš těžce, protože útočná válka proti Francii je možná jen na linii Belgie.

4. srpna vypovídá Anglie Německu válku za jeho vtrhnutí do Belgie.       

5. srpna Rakousko vypovídá válku Rusku, Černá Hora Rakousku, co projev solidarity se Srbskem.

6. srpna Srbsko vypovídá válku Německu.

Žně jsou v proudu a selský lid odešel na vojnu. Sokolstvo a skauti organisují výpomocnou akci rolníkům na žně. Obecenstvo žádá v časopisech pravidelné otevření škol po prázdninách.

Maďaři řádí v Srbsku bestiálně; v Novo Selu vraždili ženy i děti, loupili a ostatek vypálili. Školu vytloukli, knihovnu roztrhali před zraky důstojníků generál. štábu bar. Oiesla, rytmistra hr. Nostitze, majora hr. Sternberga, kteří se opíjeli šampaňským na nádvoří školy. V Crna Báru Maďaři za šera potají pochovávali do šachty asi 40 žen a dětí zhanobených; roztrhaných, matky s nemluvňaty u prsu, s rozbitými lebkami. Za Kolubarou několik honvédů trhalo obraz krále Petra a cpali jej do úst a nosu plačícímu starci. Jinde vedou zástup žen, starců a kněze na dlouhém provaze uvázány a plijí jim do očí.

11. srpna. Anglie vyhlásila Rakousku válku.

17. srpna. Belgie zamítla Německem nabízený mír. – Úspěch německého vojska u Stolupjan v ruském Polsku.

18. srpna Krvavé boje mezi německou a francouzskou armádou u Mýlhúz.

18. srpna byli v Šabci probodeni vojáci litoměřického sanitního sboru Jos. Ebert, Fr. Buzek a Jos. Doublík, aniž by bylo zjištěno, čeho se dopustili, bez výslechu ano i bez soudu, pouze na rozkaz šabackého velitele. Stalo se o 10. hod. dop. před kostelem ; hlídka zdráhala se popraviti vojáky, na kolenou o milost prosící a musela být komandována hlídka jiná, která katanský úkol před zraky města a posádky vykonala.

19. srpna. Rakouské vojsko překročilo Sávu u Progaru.

20. srpna. Němci obsadili Brusel. (Zemřel papež Pius X.) Do světa puštěna časopisecká zpráva o protiruské revoluci na Kavkaze a v Oděsse, kteréž zvěsti později prohlášeny za nepravdivé. Bulharský jenerál Radko Dimitriev, jenž jako konsul v Petrohradě přihlásil se do vojska ruského, škrtnut byl za trest ze řad bulharské aktiv. armády.