Voltaire Net odhalil britské intriky proti návštěvě Erdogana v Rusku

05.04.2017 Publ:. Alena Bajowa , Speciálně pro  Politikus.ru

Voltaire Net odhalil britské intriky proti Erdoganově návštěvě Ruska, na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. To bylo všeobecně považováno za jasnou známku toho, že Ankara mění svoji dosavadní geopolitickou orientaci na Evropskou unii. K tomu přispívá odsuzování prezidentské formy vlády v Turecku Bruselem.

Nicméně nelze být důvěřivý ke kličkování nového tureckého „sultána“ - stačí si vzpomenout s kterými z evropských lídrů se setkal naposled. Ačkoli k těmto setkáním došlo dávno předtím, než k jednání s ruským vůdcem koncem ledna, mají zásadní význam pro nynější jednání Redžepa Erdogana. Jedná se o nečekanou návštěvu britské premiérky Terezy May v Ankaře, dne 29. ledna, na cestě ze Spojených států, kde jednala 27. ledna s Donaldem Trumpem. Posloupnost britských jednání nebyla náhodná. Po Brexitu spojuje Londýn a Ankaru společný problém ve vztazích s Evropskou unií, který je ještě intenzivnější po referendu o přechodu Turecka na prezidentskou formu vlády. Formální jednání May a Erdogana byla zaměřena na rozvoj vzájemného obchodu, neboť obě země ztrácejí přitažlivý evropský trh, pro vlastních politické problémy. Nicméně Britové našli elegantní způsob, jak spojit „příjemné s užitečným“. Podle Voltaire Net, Tereza May Erdoganovi nabízela využití kyperského problému, pro získání přístupu na trh EU.

Machinace britského ministerstva zahraničních věcí spočívá v zajištění zvláštních ekonomických práv Turecka v Evropě, namísto řešení územního sporu s řeckými Kypřany s britským zprostředkováním. Londýn by si při tom také zachovával vstup do eurozóny prostřednictvím offshore společností na Kypru. Turci by přitom měli zachovat kontrolu Británie nad džihádisty v severní Sýrii, výměnou za britskou podporu proti Kurdům. Zejména proto Tereza May navštívila Turecko při své cestě z Washingtonu. Na setkání s Trumpem se definitivně přesvědčila o rozhodnutí nové americké administrativy o odstranění „Muslimského bratrstva“  a „islámského státu“ v Sýrii. „Potměšilý Albion“ se snaží lobbovat za myšlenku obnovaní takového svazku mezi Velkou Británií a Spojenými státy, jako v době Reagana a Thatcherové.

Pro Londýn je důležité pokračování projektu „arabské jaro“ na Středním východě rozpracovaného Tony Blairem, proti kterému vystupuje Trumpův tým. Londýn má ještě dva roky, než bude dokončena složitá procedura vystoupení z EU. Během této doby se Británie snaží definovat svou novou elternativu k evropské - přiblíž se Číně a začlenit se do nového globálního projektu „Nové hedvábné stezky“, nebo obnovit s USA globální vládnutí na základě britského společenství národů. V každém případě dává kyperský program Londýnu evropské pojištění a umožňuje zajistit si spojence na Blízkém východě pomocí nestálého spojence - Turecka. Ale hlavní věc, která Terezu Mey přinutila udělat výlet k „tureckému sultánovi,“ byl začátek jednání v Astaně o syrském urovnání z iniciativy Ruska. Londýn je znepokojen tím, že bylo zahájeno sbližování mezi Ruskem a Tureckem, a to navzdory historickému nepřátelství mezi nimi. V lednu se britský premiér pokusil vrazit klín do rodící se spolupráce za použití tradičních prostředků britské diplomacie. Podle slov Thierry Meyssana „vést řeč v závislosti na tom, kdo ji poslouchá, a sledovat, účinkuje-li, či nikoli“. 

Zdroj: http://politikus.ru/events/94089-set-volter-raskryla-kozni-britanskie-protiv-Vizita-erdogana-v-rossiyu.html

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf