Volební kůň landsmanů doběhl do cíle s odřenýma ušima

 

Pánové landsmanií byli velmi natěšení tvořící se volební koalicí KDU a STANu.  Spojovali s jejím vítězstvím téměř velkolepé plány. Ani pan P. Bělobrádek, který byl velkým zastáncem formující se široké spolupráce, nebyl skromný. Samozřejmě v nadsázce, jak jinak?, se viděl ve funkci premiéra nové povolební vlády. I tento post, vzhledem k jemu vlastnímu  „politickému realismu“, viděl pouze jako dočasný,  jako přechodnou stanicí, umožňující mu cestu na pražský Hrad.

 

Ale v KDU byli také skuteční realisté, kteří viděli ve volební koalici se STANem pomalu se blížící pohromu. A proto svou rozhodností přispěli k tomu, aby velikášské plány velkého vůdce KDU, P. Bělobrádka, jež mohly ohrozit i vstup stranických kandidátů do poslaneckých lavic PČR, se rozplynuly jako ranní mlha. Zamyšlená koalice byla rozpuštěná.

 

A zřejmě jen díky tomuto kroku zasednou kádeuáci opět do poslaneckých škamen. Velký vůdce strany si oddechl, když byly zveřejněny volební výsledky. On a většina jeho věrných, zapálených přátel „sudetoněmecké věci“, se opětně ozdobili poslaneckými mandáty. Jen jaksi, zřejmě čirou náhodou, pan Daniel Herman tak učinit nemohl. Již řadou měsíců před volbami klouzl tam či onde a ne a ne nabrat opět rovnováhu. A tak zůstal před sněmovními branami. Sudeti, zvláště někteří jejich představitelé, toho budou dlouho želet. Doufáme však, že najdou způsoby, aby se pan Herman k nim, milým krajanům, mohl opět nějak vinout, funkce nefunkce.

 

Pýcha předchází pád. Snad v současnosti si toho pan P. Bělobrádek, velký křesťanský myslitel a zaručeně křesťanský politik, je již vědom. Snad nás v budoucnosti ušetří  výletů do „sudetoněmecké mytologie“  a tvrzení, že je sudetský Čech. A možná, že nám dokonce odpoví i na otázku, co z České republiky vlastně zbude, když on, velký místopředseda vlády ČR, ve své velkomyslnosti a na základě svého suverénního rozhodnutí rozšířil tzv. politické Sudety o Šumavu a dokonce i o Brno. Nebo to vše byla také jen nadsázka, jíž jsme my, obyčejní lidé z podhradí,  nepochopili?  Nebo naopak vše to bylo jen špičkou masivního ledovce, jehož většinovou část jsme nemohli ani spatřit? 

J. Kovář