Největší vlna migrantů teprve přijde. Bude výrazně hůř, varují experti
3. 9. 2017 Počty migrantů, kteří směřují do Evropy, se sice v posledních měsících snižují, ale podle zevrubné analýzy Österreichische Militärische Zeitschrift (ÖMZ) jde jen o „ticho před bouří“. Mnoho faktorů nasvědčuje tomu, že velké migrační vlny Evropu teprve čekají.
Pokud byla migrační vlna z podzimu 2015 považována za největší od konce druhé světové války a za jakousi anomálii, v příštích letech by se podobné migrační vlny mohly stát běžnou záležitostí. Tvrdí to aspoň ve své analýze publikované prestižním vojenským magazínem Österreichische Militärische Zeitschrift trojice autorů Hannelore Kußerow, Arno Meinken a Nikolaus Scholik. Značné množství migrantů bude podle jejich předpovědi přicházet z oblasti jižní Sahary.
Tato oblast, nazývaná rovněž Sahel, zahrnuje Mauretánii, Senegal, Burkinu Faso, Mali, Niger, Čad a Súdán s celkovou populací kolem 130 milionů lidí a dvojnásobnou rozlohou než evropský kontinent. Oblast je zmítána častými náboženskými a etnickými konflikty, panují zde hladomory a rovněž jsou výše zmíněné státy charakteristické vysokou porodností. To jsou podle autorů tři hlavní důvody, proč budou v příštích letech miliony lidí opouštět své domovy a vydávat se na riskantní cestu do Evropy.
Celá analýza v němčině je ZDE.
Problémem zdejšího obyvatelstva je rovněž omezený přístup ke zdrojům energie. Polovina z nich se tak například vůbec nedostane k elektřině. Svůj podíl na stále se zhoršujících podmínkách však mají i Evropská unie a Spojené státy. A to především kvůli vývozu vysoce dotovaných zemědělských produktů, které vážně ohrožují zdejší zemědělství. „Evropský vývoz levných kuřecích křídel, subvencovaného mléka a zeleninových konzerv zaplavuje africké trhy a přivádí místní zemědělce o živobytí,“ uvádí se v analýze.
Dalším „hřebíčkem do rakve“ je potom stále se rozšiřující radikální islám. Nejvíce se to týká salafismu, který se v této části afrického kontinentu stal nejvíce dominující islámskou silou. „Ekonomické problémy a naprosté selhání afrických let problémy ještě více prohlubují,“ konstatují autoři zprávy. Ti zároveň poukazují na extrémně vysokou porodnost, kterou paradoxně nijak nesnižují ani hladomory a lokální válečné konflikty.
Výhled do budoucnosti není z pohledu migrace nijak optimistický. „V Evropě žilo v roce 2015 140 milionů lidí mladších 18 let. V roce 2050 by to mělo být o celých deset milionů méně. Zatímco v Africe dnes žije 540 milionů dětí, tak v roce 2050 by to měl být téměř dvojnásobek,“ píše se ve zprávě, podle které tak budou v budoucnu logicky přibývat válečné konflikty, a v důsledku toho nadále růst počty migrantů.