Vítězství v Africe

– Naše vděčnost spojencům – President Beneš v Americe

19. května 1943

Řekl jsem vám nedávno, že v Africe brzo dojde k velkým událostem. Došlo - moji milí - došlo. Nevzhledný Hitler a jeho bývalý partner Mussolini - dnes čemokošiláč bez zaměstnání - v Africe dohráli a prohráli. Stálo to Osu 600.000 lidí ode dne, kdy Hitler ve své intuici viděl sebe sama - nechutný to pohled - pánem Suezu, ba co dím, afrického světadílu. Ještě před třemi týdny - opakuji, před třemi týdny - posílal ten intuitivní paranoický masochista do Afriky posily. Dnes je všechno i s posilami sbaleno a von Arnim přijel ve vzdušném „zeleném antonu“ do Anglie ještě s řadou nacistických generálů. Teď tady snad nebude Hessovi tak smutno. Rommel prý dostal diamanty na nacistický Obergrosskreuz. Jistě že byly falešné, ty pravé nosí paní Goeringová.

Také nám přivezli jednoho fašistického polního maršála - Messe. Mussoliniho maršálek, to je asi tak důležitá funkce jako být ředitelem „Kraft durch Freude“ na Sicílii. V Tunisu sbalili 26 generálů - dobře jim tak.

A teď něco velmi vážného. Já - jak víte - žiji v Anglii mnoho let. Prožil jsem tu doby příjemné i doby pro národ československý nejsmutnější a nejtragičtější. Přes zklamání, čekání a netrpělivost nás všech věřil jsem skálopevně, že britská armáda ukáže Hitlerovi, co umí. Ukázala - moji milí - ukázala a ještě ukáže. Africké vítězství je a zůstane klasickým příkladem válečného umění. Dlouhá příprava vám se jistě zdála ještě delší, ale výsledek je tak naprostý a moje důvěra v Alexandra a Montgomeryho do té míry oprávněna, že mám mohutné zadostučinění. Za Stalingrad jsme často spolu děkovali, dnes děkujeme za Tunis, děkujeme Eisenhowerovi, Alexandrovi, Montgomerymu a francouzským vojákům. Já osobně dojatě děkuji britskému vojákovi, tomu malému skromnému občanovi, který umí být největším hrdinou, nemluví však o tom, nechlubí se, a jakmile válka skončí, zmizí skromně do svého bytečku a přestane být slavný. To je jeho velká slavná sláva.

Mohl bych vám dnes mnoho povídat. O návštěvě Benešově u Roosevelta, o tom, jak kongres a senát vašeho presidenta přivítali, o tom, co si ve třech povídali Roosevelt, Churchill a Beneš, o jeho rozhovorech s Cordellem Hullem a Sumner Wellesem a o plném souhlase presidenta vlády Spojených států s naší politickou koncepcí dnešní i budoucí. O tom, jak Americe, Rusku i Velké Britannii je samozřejmé,že demokratická Československá republika opět ujme se správcovství srdce Evropy, o dobrých zprávách ze Slovenska, o přervaných přehradách v Poruří, zkrátka mnoho dobrých zpráv, ale dnešní můj projev je poděkováním spojeneckým osvoboditelům Afriky a s Iljou Erenburgem povídám: „Afrika je za námi - Evropa je před námi.“

Hlavy vzhůru, občané českoslovenští, a dej vám Pán Bůh dobrou noc.

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 242-243

reprint vydání z roku 1948