Víra v „korejskou hrozbu“ je nebezpečnější, než posedlost ruskými hackery

Petr Akopov,

foto: Kim Hong-Ji

31.7.2017,

Po pravidelných raketových testech KLDR zostřily USA rétoriku proti Pchjongjangu, zní slova o vojenském řešení. Skutečně Spojené státy věří, že Severní Korea by mohla provést první úder? Nebo, jako v případě „ruské intervence“ do prezidentských voleb, máme co do činění s do očí bijící propagandistickou lží, nebezpečnou pro celý svět?

Situace kolem KLDR vzplanula znovu v minulých dnech. Nový severokorejský raketový start vyvolal velmi ostrou  reakci USA: Trump sdělil, že byl velmi zklamaný Čínou, která „neudělala nic pro nás v Severní Koreji, i když by snadno mohla vyřešit tento problém“. Stálá americká zástupkyně v OSN Haleyová uvedla, že v průběhu jednání o Severní Koreji již  „Hrozba severokorejského  režimu světovému míru, musí být každému zřejmá.“

V prohlášení, Bílý dům oznámil, že USA odmítá vládní prohlášení KLDR, že „tyto testy zbraně slouží zajištění bezpečnosti KLDR. Mají prý opačný účinek." A vyslovil hrozbu: „Spojené státy přijmou veškerá možná opatření s cílem zajistit bezpečnost USA a obranu našich spojenců v regionu.“ Skutečnost, že to může být vojenská akce, je uvedena v prohlášení o telefonickém rozhovoru předsedy sboru náčelníků amerických štábů, generála D. Danforda s jeho jihokorejským protějškem Lee Sung-Jinem. Obě strany prodiskutovali „vojenské možnosti reagovat na severokorejské odpálení rakety.“

Spojené státy již šest měsíců zvyšují tlak na Čínu, prostřednictvím „severokorejského problému“. Zahušťují atmosféru, varují, že „trpělivost se krátí,“ požadují, aby se posílily sankce a už byly i hrozby užití vojenských prostředků k vyřešení. Pchjongjang to ignoruje a pokračuje se zvýšenou intenzitou v testech s tím, že jaderné zbraně jsou určeny pro odstrašení útočníka. Moskva a Peking, i když odsuzují Severní Koreu za nové testy, věří tvrzení Pchjongjangu o jejich obranném charakteru, neboť Severokorejci opravdu hledají každou možnost, aby vyloučili jakoukoli pravděpodobnost amerického útoku.

Američtí vojáci jsou rozmístěni v Jižní Koreji a Japonsku - a samozřejmě, že tito sousedé KLDR se cítí jako rukojmí amerických manévrů (v případě amerického útoku na Severní Koreu a odvetného úderu na americké základny), ale jako země s omezenou suverenitou jsou nuceny podporovat americkou propagandu o „korejské hrozbě.“

Ve skutečnosti tomu, že Severní Korea by mohla zaútočit na Spojené státy, může věřit jen člověk, který žije ve světě fantazie. Nicméně jsme také zaznamenali, jak Američané byli po dobu několika měsíců přesvědčeni, že se Rusko vměšovalo při volbě prezidenta, a že Donald Trump je téměř agent vlivu Moskvy. A lidé, alespoň část populace, tomu věřila. Může to tak být v situaci s „korejskou hrozbou“?

Není to zbytečná otázka – na tom, jaký mají vztah Američané a elity USA ke „korejské otázce“ záleží hodně. V krajním případě, neadekvátní představy USA o Severní Koreji hrozí světu mnohem víc,  než víra Američanů, že „Rusko ukradlo naše volby.“ Vysvětlím proč.

Protiruská hysterie má pochopitelnou podstatu: je to propagandistická technika používaná ke svržení Trumpa a geopolitické útoky na Rusko. Žádný ze skutečných „vládců Ameriky“, kteří objednali kampaň, samozřejmě nevěří, že existuje „ruská stopa“. Samozřejmě, je tam část paranoiků mezi politiky, a mezi „intelektuálními elitami“, kteří svatě věří tomu, co pro ně vymysleli. V tomto ohledu se např. McCain a někteří publicisté „Washington Post“ upřímně potýkají s „ruskou hrozbou“. To lze vysvětlit zvláštnostmi jejich osobní historie, ale v neposlední řadě byla naše země po desetiletí hlavním strašákem a synonymem ďábla ve vnitroamerické propagandě. Nicméně pro skutečnost, že Američanům „vymývají mozky“ Putinovým agentem Trumpem, se svět posouvá na pokraj jaderné války. Ano, Trumpovi se bude obtížněji „vycházet“ s Putinem, vztahy mezi oběma zeměmi budou bouřlivé, ale válka pravděpodobně nezačne. Ale s Koreou to může dopadnout mnohem hůře.

Ano, korejské téma začalo a pokračuje jako součást Trumpova vydírání Číny – kdosi inspiroval amerického prezidenta, že je to nejlepší způsob, jak vyvíjet tlak na Peking. Samozřejmě, že na pozadí počátečních pokusů využít Taiwan, se korejské téma ukázalo jako „výhodnější“, ale jen v tomto srovnání. Pokud by se Trump pokusil vydírat Čínu rozmrazením otázky Tchaj-wanu (to znamená, kdyby přezkoumal politiku „jedné Číny“),  vedlo by to k ochromení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Xi Jinping by ani nemluvil s americkým prezidentem, který by chtěl zpochybnit samotnou podstatu vztahů mezi Čínou a USA. V tomto smyslu je „korejská téma“ pro možnost vyvíjet tlak na Čínu výhodnější. Ale tady Trump nedostal požadované ústupky, a nemohl je dostat.

Co Trump chce? Aby mu Čína na stříbrném podnose předložila donucení Pchjongjangu zastavit svůj jaderný program, nebo dokonce změnu tamějšího režimu? Ani jedno, ani druhé, není naprosto možné, i kdyby se Peking z nějakého důvodu náhle rozhodl, že dá Američanům dárek. Ne, Trump chce donutit Xi Jinpinga omlouvat se před ním: No, ano, nemohli jsme to „vyřešit“. Jako kompenzaci tohoto „selhání“ Číny, by měl Peking podle výpočtu Trumpa dělat ústupky při vyjednávání o obchodě – v klíčové otázce pro amerického prezidenta. No, a kdyby se Pekingu podařilo přitlačit KLDR, Trump by byl „muž, který vyřešil korejský problém.“

Proč Trump chová takové „falešné naděje“? Je to z mnoha důvodů: celkové slabosti pozice USA ve vztahu k Číně, špatného pochopení situace v Severní Koreji a vztahů Pekingu a Pchjongjangu. Trumpův styl je zvyk blufovat a zvyšovat sázky.

Kdo řekl Trumpovi nesmysly o tom, že Čína „může snadno vyřešit“ problém se Severní Koreou? Nemůže, i kdyby uskutečnila ekonomickou blokádu. Ale proč by měla Čína mořit svého spojence z rozmaru zámořského nepřítele?

Ve výsledku to logicky skončilo nulou, navíc militantní rétorikou vůči Severní Koreji se Washington vystavuje pouze veřejnému posměchu. A co teď dělat? Bojovat opravdu se Severní Koreou, i když by to přineslo stovky tisíc, ne-li miliony obětí a nukleární apokalypsu na Dálném východě? A absolutní převrat celé mezinárodní situace - horší než je válka na Ukrajině, a krvavější než válka na Středním východě?

Trump jistě neudeří na Severní Koreu, protože nevěří, že maršál Kim chce napadnout Spojené státy. Nevěří tomu ani američtí politici i armáda, alespoň většina z nich. Zatímco pro účely propagandy se mluví hrozné severokorejské hrozbě a připravenosti k jakýmkoliv akcím, aby byla odstraněna. Někdy však agitace amerických „jestřábů“ budí děsivý dojem. Vzhledem k tomu, že jí sami věří, a proto se domnívají, že naprosto nepřijatelný  útok na Severní Koreji je pravděpodobný a oprávněný.

Například páteční   vysílání Fox News  s Johnem Boltonem. Bývalý americký velvyslanec při Organizaci spojených národů je považován ve své zemi za jednoho z nejuznávanějších odborníků na mezinárodní politiku, je populární v republikánském establishmentu, měl své prezidentské ambice. Takže to, co se mohlo stát, kdyby on byl v Bílém domě:

„V posledních 25 - 30 letech bylo jejich cílem mít možnost zasáhnout Spojené státy jadernými náložemi, dopravenými balistickými střelami. Dostali se velmi blízko k svému cíli.

... Z diplomatického hlediska jsou naše možnosti velmi omezené. Věřím, že potřebujeme sjednotit Korejský poloostrov. Podle mého názoru je to jediný účinný způsob. Ale podle mého názoru, odborníci obrany stále častěji mluví o potřebě zvážit vojenské řešení.

Chápu, jaký zničující vliv to bude mít na Korejský poloostrov. Nikdo tomu nechce být vystaven. Ale je zde druhá varianta  -  smrt mírových Američanů od jaderných zbraní, vypuštěných režimem, který je jedinou dědičnou diktaturou na světě, co v tomto případě zbývá prezidentovi USA?

... Pokud začneme diskutovat realitě, spíše než se snažit změnit chování Severní Koreje, což se nikdy nestane, a začneme diskutovat o řízené eliminaci severokorejského režimu a sjednocení jihu se severem, ve skutečnosti pod vedením jihu, a s pomocí Číny, která je ovládající ekonomickou silou, a můžeme vyřešit tuto krizi.

Ale čas se krátí. Nejedná se o proroctví Kasandry, ale realitu. Tyto rakety jsou blízko možnosti zasadit úder kontinentálním Spojeným státům. Jejich naváděcí systém vyvolává pochyby. Ale upřímně řečeno, v případě, že Severokorejci vypálí rakety na Los Angeles, a dopadnou  do San Diega, bude to lepší? "

Pokud je to jen propaganda, není to nic strašného. V americké televizi také mluví o tom, jak „Vladimír Putin zasáhl do naší demokracie.“ Ale když se Američané bojí jaderných útoků na Kalifornii, připomíná to psychózu z nejhorších dnů studené války. S jediným rozdílem: SSSR se tehdy v Americe báli. Pamatovali se, jak sovětská armáda rozdrtila německou, věděli, že Moskva má jaderné zbraně, ale z KLDR takový strach nemají.

Bolton řekl, „musíme sjednotit Koreu“, to znamená, že Čína musí změnit režim v Severní Koreji a spojit ji s Jižní Koreou. Převedeme-li na evropský příklad „Rusko by mělo sjednotit Bělorusko s Polskem, abychom mohli do NATO začlenit jen jednu zemi.“ Je to naprostá drzost, požadovat od Pekingu takovou politiku.

Ale strach ze severokorejských raket, padajících na Kalifornii? Je to obyčejné  zastrašování Američanů, navržené tak, aby odůvodnily případný budoucí útok na „potenciálního agresora“, nebo upřímné přesvědčení zkušeného stratéga? Koneckonců, pokud je druhý případ  pravdivý, pak je ještě nebezpečnější – protože sami věří vlastním výmyslům.

Odtud vychází hrozba světu - od možnosti útoku USA na Severní Koreu. Na zem, která neohrožuje Spojené státy, ale naopak, žije již 65 let pod neustálým zaměřovačem amerických zbraní.

Tak ať raději Američané blázní kvůli „ruským vlivům“ – je to bezpečnější pro lidstvo.

https://vz.ru/politics/2017/7/31/880924.html

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf