Varšava, Praha a hra s Deklarací z roku 1997

Proč český prezident Zeman nesleduje kurs Kaczyńskeho

Prezident Miloš Zeman nevynechá žádnou příležitost k interpretaci kontroverzní Česko-německé deklarace z ledna 1997 jednostranně v pražském smyslu. Tentokrát se otevřela diskuse, kterou zahájil šéf polské vládní strany PiS Jarosław Kaczyński o možných reparačních nárocích své země vůči Německu. Velvyslanectví České republiky v Berlíně rozšířilo 16. srpna Zemanův rozhovor pro noviny Lidové noviny. V něm pán Pražského hradu odmítl podpořit plány Varšavy. "Samozřejmě jsou mi známy argumenty polské strany. Na druhou stranu je důležité poznamenat, že tato věc není v česko-německých vztazích tématem. Především po Česko-německé deklaraci, jejíž výročí jsme si nedávno připomněli, řekl Zeman.“ „Tohoto výroku si vysoce cením“. Tento výrok, který může být interpretován neinformovanými pozorovateli jako výraz politické (a právní) odpovědnosti, má samozřejmě druhou, politickou, přesně vypočtenou stránku : Prohlášení je od osoby na Vltavě, která je odpovědná speciálně za finální politické umrtvení otázky vyhnání. Vyhnání má být odsunuto mezi nevyřešené problémy. K tomu jsou nyní události v Polsku velmi vhodné.

 To také odhaluje reakce ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který vede české sociální demokraty jako vedoucí kandidát v parlamentních volbách : "Deklarace tyto otázky jasně uzavřela a díky tomu jsme po mnoho let měli tak dobré vztahy. Minulost jsme nechali historii a řekli jsme, že se budeme věnovat budoucnosti. To se značně vyplatilo. A není důvod nic měnit."

Současný šéf české diplomacie tak signalizuje, že otevřené sudetoněmecké otázky by již neměly být vzneseny. Rasistické dekrety prezidenta republiky, které mimo jiné vyústily ve vyhnání sudetoněmecké etnické skupiny, nechce Praha měnit. Také šéf strany starostů  Stan, Petr Gazdík, který se pokusil vytvořit volební alianci s křesťanskými demokraty Pavla Belobrádka, žádá „dobré vztahy" s Německem: „Nyní je 72 let po skončení Druhé světové války. Jak dlouho bychom měli tyto otázky ještě otvírat?“

Deník Lidové noviny se ptá na motivy, které mohly vést předsedu polské strany PiS k otevření otázky reparací, kterou již většina pozorovatelů uzavřela. Se svou ostrou rétorikou se Kaczynski ohlásil v době, kdy Polsko vede řadu zásadních sporů s EU, v nichž je Berlín důležitým činitelem, uvedly pražské noviny. Otevření válečných ran vyvolává dojem manévru, který by měl "překrýt" konflikty PiS s prezidentem Andrzejem Dudou a Bruselem, kvůli kontroverzní polské reformě soudnictví. EU také jedná s Varšavou o bojkotu migračních kvót při němž je Berlín významným činitelem, sdělují pražské noviny. Vyvolává dojem manévru, který by měl také "pokrýt" konflikty PiS s prezidentem Andrzejem Dudou a Bruselem, kvůli kontroverzní polské reformě soudnictví. Kromě toho je Brusel kritický k varšavské vládě pro politické vměšování do médií.

Sudetenpost, 7.9.2017, str.3, bez autora a značky

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf