Zbořil: Válka ve světě nebo ve Spojených státech?
26.srpen 2017, Zdeněk Zbořil
Doufáme, že nepodléháme soustředěnému útoku médií proti nedávno zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Píše v komentáří pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.
Přesto
se ale nemůžeme zbavit dojmu, že, alespoň podle ČT a tzv. mainstreamu, a také
podle výroků některých českých herců, hereček a padlých andělů pop-music, po
152 letech od konce války Severu proti Jihu se ve Spojených státech odehrává
něco podobného. Začalo to protesty proti nově zvolenému prezidentovi v
Hollywoodu, potom se v Kalifornii objevily hlasy požadující vystoupení tohoto
státu z Unie a nakonec se k tomu přidalo „celé západní pobřeží“.
Dnes se na Západě situace trochu změnila, napětí a nepokoje se
přenesly na východní pobřeží a obrazoborectví, které neschvaluje podle
posledních průzkumů většina Američanů, se stalo živou vodou pro nové útoky na
prezidenta. Ten je v nich představován jako ještě větší zlo než V.V.Putin.
Odstraňování soch, ať již je to v Jižní Karolíně nebo v Texasu, vyvolalo
mobilizaci nositelů staroamerických archetypů a vedlo k bouřím, které sice
ještě nejsou válkou jedné Ameriky proti druhé, ale jejich záměrem je oslabit
amerického prezidenta v politickém systému Spojených států na úkor, Václav Havel
by řekl, starrých strrukturr.
Zvláštní je ohlas těchto událostí v ČR, kde zřejmě sice byla vyhlášena válka mediálním spiklencům a konspirátorům, ale privatizovaná cenzura s.r.o. slídící po každé myšlence, slovu a vyzývající k ekonomickému útisku nezávislých webů, nezaznamenala, že někteří naši zpravodajové a političtí komentátoři, a dokonce i někteří naši politici, se chovají vůči americkému prezidentovi nejen urážlivě, (je to přece jen prezident země, se kterou dosud udržujeme suverénní diplomatické styky přesto, že si to Jean-Claude Juncker nemyslí) jako kdyby vyhlásili Donaldu Trumpovi a části Spojených států soukromou válku. Někteří, zejména v těch main-streamových nebo i v některých next-flow médiích si dokonce myslí, že ji už vyhráli. Pokud se ale někdo těší na občanskou válku nebo revoluci ve Spojených státech možná bude překvapen, že i tam je možná, i když spíše jako palácový převrat nebo revoluce bank, korporací a jejich límečků a kravat.
Kdyby se někomu zdálo, že současný stav dramatizujeme, připomeňme si, že v roce
2008, měla být v Praze prezentována, u příležitosti 40.výročí svého
vydání, kniha amerického nacionálního socialisty, rasisty a antisemity
Williama Pierce Turnerovy deníky. (Pod pseudonymem Arthura Macdonalda je stále
ještě dnes nabízena v českém překladu na internetu za Kč 230,-).
Dobová
česká kritika této politické fikce se soustředila na autorův antisemitismus a
rasismus a málo se věnovalo pozornosti tomu, že hlavním tématem této knihy bylo
„jak zničit Spojené státy“. Podle ní mělo vše začínat v Los Angeles
teroristickými útoky jednotlivců, později malých skupin fanatiků proti
„černochům, židům a liberálům“. Postupně pod vedením Eda Turnera
vznikala armáda odhodlaných, která okupovala celé západní pobřeží,
odtrhla jej od Spojených států a rozhodla se zaútočit na politicko-vojenská
centra na Východě. Hlavní úkol na sebe vzal sám Ed Turner, který naložil
do svého letadla výbušniny a zaútočil na Bílý dům ve Washingtonu. Bylo to skoro
25 let před mýtickým 11.zářím 2001.
Konec byl i dnes ještě dobře pochopitelný. V Pentagonu si mysleli, že na
sídlo prezidenta zaútočili „Rusové“, a proto někdo vydal rozkaz odpálit
nukleární arzenál Spojených států na Moskvu a deset velkých sovětských
měst (včetně Kyjeva na Ukrajině). „Rusové“ odpověděli stejným způsobem. Obě
nukleární mocnosti zničily nejen samy sebe navzájem, ale ukončily, jak ve
svém mementu připomíná Ed Turner, existenci planety Země.
Když
si odmyslíme ideologii, pak došlo, podle autora, k výbuchu nenávisti, založené
na mylných vstupních informacích a v obou zemích, z nichž jedné jsme v té době
říkali Horní Volta s raketami, se politicko-vojenská seskupení a jejich
velení chovala stejně.
V dnešní době se už nejedná jen o nukleární zbraně, ale o celý soubor
zbraňových systémů, které neumíme ani pojmenovat, ale které mají kapacitu
zničit nejen naší planetu, ale způsobit nepředvídatelné následky i v jejím
blízkém a vzdálenějším kosmickém prostředí. Co ale víme i dnes určitě a s
naprostou jistotou je skutečnost, že k startovacím mechanismům mají přístup
osoby s různou inteligencí a vzděláním, s různou povahou osobnosti, která
ovlivňuje jejich chování, jednání a rozhodování, a které mohou nejen vést
válečné operace kdekoli na světě a jsou schopné proto vyvolávat a šířit
nenávist, která zatemňuje mysl a buď předem nebo po je odůvodní..
Zbořil:
Důvod k válce se vždycky našel a najde, i kdyby to byla lež
Julie Tymošenková, hvězda ukrajinských revolucí, kdysi šokovala svět, když vyzývala amerického prezidenta, aby „sežehnul Moskaly atomovou bombou“. Dnes je téměř zapomenutá a od u nás oslavované pilotky Savčenkové se jí dostala nadávky, stejně jako jiným ukrajinským politikům, do „žiďáků“. (Jak se asi dnes cítí „nejvlivnější český europoslanec“ za KDU-ČSL Pavel Svoboda, který držel hladovku za její propuštění z ruského kriminálu, a který omlouval trestný čin, za který byla v RF souzena a odsouzena, jejím statečným bojem proti „Rusům“?)
Dnes haněná Julie nebyla tehdy sama. Na Majdanu jí přišel podpořit i
americký senátor John McCain, perníčky a miliardy US dolarů rozdávající
Victoria Nuland. Byli tam také čeští stateční, dnes zase tak trochu
nestateční a zbytky své odvahy projevující radikální kritikou amerického
prezidenta. Představa, že americký Kongres naslouchá radám osmdesátiletého
starce Johna McCaina, navíc člověka, podle oficiální zprávy z Washingtonu,
s nádorem na mozku, je hodná filmové produkce Alfréda Hitchcoka a
nepříliš vzdálená fikci Williama Pierce. A naslouchá někdo jeho radám v
České republice nebo v Evropě? Někdy se zdá, že je zde populárnější McCain než
americký prezident.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)